Smutný Paroubek včera odcházel z Lidového domu naposledy jako šéf

Smutný Paroubek včera odcházel z Lidového domu naposledy jako šéf Zdroj: Jiří Hadač

Jyrkovo poslední sbohem

Jiří Paroubek včera opustil svou předsednickou kancelář v Lidovém domě. Vsadil bych se, že se v příštích dvaceti letech bude nesmírně intenzívně snažit o návrat za každou cenu, v tomto směru je něco jako Zeman na čtvrtou. Jako poslanec do budoucna slíbil, píší v Právu, že „bude pracovat pro lidi, pokud to půjde“. To je chvályhodné, jen si myslím, že by mohl tu a tam udělat taky něco málo pro zvířátka, například pro opuštěné štěkáče a mňoukáče. Pak bych ho sice nevolil, ale získal by trochu paradoxně v mých očích jakousi lidskou tvář, kterou jsem na něm doposud bolestně postrádal.

 

Čímž se dostáváme k tomu, co ČSSD před volbami nejvíce ublížilo. Předběžná expertiza, kterou si pro stranu nechal zpracovat Bohuslav Sobotka, mluví o případu Vlček, o protestech proti studentským volbám, o debatách s Nečasem. Na neúspěchu se prý podepsaly i ztráty na voličské podpoře, jejíž část straně odlákali zemanovci a Suverenita, povodně na Moravě, které zabránily části lektorátu dostavit se k volbám (měl jiné starosti), a mylné průzkumy preferencí před volbami. Úplně to nejpodstatnější je však podle mého názoru nepřirozeně dominantní postavení Jiřího Paroubka a jeho naprostý nedostatek schopnosti podívat se na sebe z odstupu. Politik si musí být jist sám se sebou a nesmí se příliš patlat ani se spolustraníky, ani s oponenty, ale musí mít jakousi zpětnou vazbu, aby to nepřehnal. Tahle zpětná vazba panu Paroubkovi úplně chybí a obávám se, že je to vada neléčitelná. Odpustí se snad aspoň zčásti energickému opozičnímu lídrovi, jenže pan Paroubek už víc než rok nebyl v opozici a choval se přitom, jako by byl zároveň ve vládě i v opozici. To veřejnost asi považovala za nepřiměřené. Smyslem těchto řádek není vozit se po poraženém, ale pokusit se vysvětlit tak velký a poměrně rychlý propad voličské podpory ČSSD krátce před volbami. Lidem to chvíli trvalo, než se rozkoukali.

 

Paroubek ale nebyl ve snadné situaci. Neměl žádného jiného potenciálního koaličního partnera, pokud nechtěl uzavřít něco jako opoziční smlouvu nebo velkou koalici se silnější ODS (a to nechtěl). Ani teď nemá ČSSD žádného jiného potenciálního spojence než KSČM. Buď bude spolu s komunisty v opozici jako ODS za Špidly (který s komunisty vládnout nechtěl), nebo bude vládnout s jejich podporou jako za Paroubka. KSČM jen svou pouhou existencí dělá na české politické scéně děsivou paseku a znemožňuje normální vládnutí. Chápu pana Onderku, který odmítá jakoukoli spolupráci s komunisty, ale nedovedu si představit, jak to politicky prosadí – vypadalo by to teď jako dobrovolná a úplná izolace ČSSD. Jak se zdá, všichni jeho kolegové, včetně např. jihočeského hejtmana Zimoly, mají z podobného experimentu jakousi tichou hrůzu.

 

Jako schůdní kandidáti na šéfa Poslanecké sněmovny (koalice zjevně souhlasí s tím, že funkci postoupí ČSSD) se jeví Hašek, Sobotka, Zaorálek. Nikdo se do toho nehrne, protože zmínění zjevně cítí, že by jim to svázalo ruce v boji o předsednickou funkci. Snad by bylo dobře posadit tam Zaorálka, už to jednou dělal, neutralizovalo by ho to (mohl by často cestovat do Íránu a KLDR), a pokud se pamatuji, byla s ním při řízení schůzí docela legrace.

 

Věci veřejné chtějí napřed vyřešit odluku církve od státu (tj. vzít křesťanské církve pěkně u huby), a až se to povede, tak teprve ratifikovat smlouvu s Vatikánem. Zdá se, že je spousta témat, kde si VV budou dobře rozumět s panem prezidentem. Pozice TOP 09 v této vládě nebude záviděníhodná. Mezitím arcibiskup Duka už o vatikánské smlouvě jednal s Klausem: dočká se nějaké odměny za to, že vzdal spor o katedrálu?

 

Před krajským soudem v Praze probíhá znovu občanskoprávní spor ohledně tzv. justiční mafie. Rozhoduje opět soudce Cepl, kterému nejprve Vrchní soud v Praze případ odebral, a na zásah Ústavního soudu mu byl opět vrácen. Věci se týká naše dnešní glosa.

 

Poláci obvinili ruské členy Oddílu milice zvláštního určení (OMON), že okradli minimálně jednoho mrtvého při ztroskotání letadla u Smolenska o kreditní karty, které zčásti vybrali. Ruské ministerstvo vnitra zuřivě protestovalo. Pak se ukázalo (tj. ruská strana přiznala), že k okradení došlo, jenže nekradli příslušníci OMON (patřící pod vnitro), ale obyčejní vojáci. Rádio Jerevan pracuje nyní o něco přesněji než v minulosti.

 

Premiér Fico odhalil na Bratislavském hradě za přítomnosti nejvýznamnějších ústavních činitelů jezdeckou sochu Svatopluka, „krále starých Slováků“. Slovenští historici upozorňují, že údaj je třeba upřesnit, nešlo ani o krále, ani starých Slováků. Toto dementi je plně jerevanské (a ač nejsem odborník na raný slovanský středověk, řekl bych, že přesné).

 

Petr Kamberský se v LN vyslovuje pro přímou volbu prezidenta mj. i proto, že má podstatné pravomoci. Možná by bylo po dosavadních zkušenostech (dvou) ty pravomoci nejprve velmi radikálně osekat (pokud možno úplně všechny). A pak už nebude nejmenší důvod k tomu, proč takto osekaného prezidenta nevolit přímo.

 

Bohumil Doležal, bohumildolezal.lidovky.cz