TOP 09

TOP 09 Zdroj: ČTK

TOP 09 do koalice s ČSSD nepůjde

TOP 09 dala výslovně najevo, že nepůjde do koalice s ČSSD ani tenkrát, kdyby v jejím čele nestál Paroubek. Jediná možnost je, že by se radikálně změnil program této strany (což dost dobře není možné, musel by se změnit po volbách a voliči by volili jinou stranu, než jaká by pak seděla v Parlamentu). ODS nato ústy lídra Nečase Topku milostivě vzala na vědomí, za zbývající dva dny do voleb se už moc voličů nenaloví.

Jaromír Soukup odpověděl na otevřený dopis předsedy SZ Lišky, který jsme tu zveřejnili. Ohrazuje se proti tomu, že o „otřesné zkušenosti“ s jeho osobou mluví Liška až nyní, když na to měl čtyři uplynulé roky. Bohužel ty čtyři roky mluvily samy za sebe, od odvolání ministryně Kuchtové (které pan Soukup dělal náměstka) přes rozvrat ve SZ až po pád Topolánkovy vlády. Mluvit o tom tehdy by bylo jako opatřovat český film českými titulky.

 

Pokud by se ve volbách utvořila taková situace, že by lidovci pronikli do PS a ČSSD spolu s komunisty neměla většinu (touto úvahou se zabývají v dnešním Právu), vznikla by zajímavá situace. ČSSD nebude schopna utvořit menšinovou vládu s komunistickou podporou, koalice ODS–TOP09–KDU-ČSL taky na vládní většinu nedosáhne. Jazýčkem na vahách se stanou Věci veřejné. Ty jsou cosi jako učesaná česká podoba Lepperovy Sebeobrany. V dnešním Aktuálně.cz píší, že mají k dispozici smlouvu, kterou prý museli kandidáti VV do sněmovny podepisovat. Pokud zahlasují proti rozhodnutí kompetentního orgánu strany, nebo dokonce prchnou k jiné straně, vypláznou sedm miliónů, pokud se však pro nesouhlas s linií strany pouze vzdají mandátu, obdrží naopak bonus za slušnost ve výši půl miliónu. Rád bych předpokládal, že jde o zlomyslný podvrh, ale vůbec se mi to nedaří. Jinak mají VV velké ambice, byly by rády, kdyby jejich kandidát (pan John) mohl obsadit v koaliční lásce funkci ministra bezpečnosti (spojení dosavadního ministerstva vnitra a obrany). Motem bezpečnostního programu strany je „budování komplexního bezpečnostního systému“ (cituji dle Jakuba Jirsy z LN), do něhož budou patřit nejen obě zmíněná ministerstva, ale i státní zastupitelstva, soudy, obecní policie, bezpečnostní agentury. Doporučoval bych navíc, aby součástí ministerstva byl i odbor pro euthanasii, již mají VV rovněž v programu. S tím, že k provedení aktu euthanasie nebude zapotřebí souhlas usmrcovaného, protože kompetentní orgán složený z lékařských specialistů je o té věci schopen rozhodnout daleko kompetentněji. I Věci veřejné se zaklínají, že „s Paroubkem nikdy“. V této souvislosti to zní pro občanské strany spíš jako hrozba.

 

Poté, co maďarský parlament odhlasoval zákon o dvojím občanství, přijala dnes NR SR zákon dvojí občanství naopak zakazující. Kdo přijme cizí státní občanství, přijde o slovenské, což znamená ztratit nejen právo volit a být volen, ale např. i právo na lékařskou péči. Slovenský zákon platí od půli července, maďarský od začátku příštího roku. Bohužel nemám teď před volbami čas se té věci podrobněji věnovat, doženu to příští týden.

 

Paroubek v rámci volební kampaně zdůvodňoval progresívní zdanění bohatců. Žádnou velkou újmu neutrpí, budou si jen muset kupovat menší auta, míň kaviáru a šampaňského. Předseda ČSSD jim půjde příkladem vstříc, i on je milovník náročných laskominek, luxusních restaurantů, hotelů a drahých obleků. Budeme všichni společně žít zase nenáročně, oblečeni v tesilu, ale nikdo z nás nebude trpět hladem a vyslovenou nouzí: Zkrátka RaJ na zemi, jak zní titul naší dnešní glosy. (V této analýze jsme vzali v úvahu i mínění našich pracujících, jak ho shrnuli v dnešních LN.)

 

Pozoruhodným zážitkem byl dnešní duel Paroubek–Nečas v Radiožurnálu. Debata byla podstatně míň „spoutaná“ než na Primě, ale moderátor Veselovský ji přesto v podstatě zvládl i včetně dotazů diváků, s nimiž bývá problém (někteří z nich touží hlavně exhibovat). Posoudit, kdo „zvítězil“, je pro mne těžké, protože chronicky nesnáším hulváty lampasáckého a komunálně náměstkovského typu, a jsem tedy předem zaujatý (i když pan Nečas taky není případ, jemuž bych zrovna fandil). Paroubek měl v některých věcech pravdu (53 % lidí se domnívá, že své straně škodí, k úspěchu mu ovšem bohatě stačí větší část těch zbývajících). Byl útočný a arogantní, Nečas se snažil mluvit věcně, proti útokům se ovšem bránil. Když ze sebe začne předseda ČSSD sypat miliardy, nemohu se zbavit dojmu, že lže, i když mu možná křivdím, nejsem schopný si ta čísla nějak pohotově ověřit. Co si troufnu říci s přesvědčením, že je v tom nutná míra objektivity, je skutečnost, že Nečas je pro Paroubka o dost obtížnější soupeř než Topolánek – i když bezprostředně po „utkání“ předseda ČSSD po vzoru Cassia Claye prohlásil: „Nečase jsem přejel jako parní válec,“ a klaka ČSSD byla asi pětkrát silnější než ta z ODS (to si v Radiožurnále dost lajdácky zorganizovali, chtěli tím dát najevo, že pro Nečase jde o utkání na soupeřově půdě?). Vyhrál Nečas? Jak u koho. V těchto případech je to složitější než v boxu, kde poraženého odnesou nebo odleze po čtyřech. Řekl bych, že u lidí se smyslem pro jistou slušnost, věcnost a uměřenost vyhrál Nečas, jen nevím, zda je jich u nás většina.

 

Bohumil Doležal, bohumildolezal.lidovky.cz