Z poslední „přesilovky LN“ s lídrem Nečasem dýchá jakási druhoplánová spokojenost s tím, jak to nakonec s tou výměnou v ODS klaplo. Podle Ondřeje Štindla Nečas v mnoha ohledech působí jako protiklad Mirka Topolánka, vystupuje zdvořile a odměřeně, Zbyněk Petráček zdůrazňuje, že v poměru k Rusku se zase od Topolánka až tak neliší. Petr Kolář se zmiňuje o lídrově despektu k malým stranám. ODS ovšem už není to, co bývala, díky lídrovi se od jeho nástupu v preferencích ještě o něco zmenšila, a jak to bude vypadat po volbách, ví sám Bůh. Nad velikostí ODS se vznáší velký otazník, vypadá to, že míří do druhé ligy (mezi KSČM, TOP 09 a Věci veřejné) a na špici zůstane osamělá ČSSD. Pokud se tak stane, je ovšem velmi pravděpodobné, že ODS v tomto společenství zaujme čestnou pozici „největšího z trpaslíků“. Docela bych to Klausovi a jeho mediální lobby přál.
Zveřejňování předvolebních průzkumů je povoleno do pondělka. Pak nastává povinné ticho až do chvíle, kdy se uzavřou volební místnosti.
Kalouskova složenka tím či oním způsobem znepokojila 41 % lidí, 44,4 % se necítí dotčena. Podle 42 % lidí je správné, že Kalousek upozornil na státní dluh, 51 % lidí si to nemyslí. Za nezdařilou považuje akci 61 % lidí, za zdařilou 33,5 %. Je nepravděpodobné, že by TOP 09 volilo víc než 33,5 % lidí. O složenkové akci mluví tak či onak každý. Kalousek i TOP 09 mohou být spokojeni, povedlo se.
Včera večer kdosi (už znovu) natřel chodník před sídlem KSČM v Praze červenou barvou. Smysl podobných akcí mi uniká. Komunisté na tom budou tím hůř, čím víc lidí přijde k volbám, a ne čím víc lidí si zničí na třídě Politických vězňů boty.
Španělský soudce Garzón hodlal bez ohledu na amnestii z roku 1977 (umožnila změnu režimu ve Španělsku v demokratický) vyšetřovat případy lidí, kteří zmizeli během vlády diktátora Franka. Byl suspendován a obviněn ze tří trestných činů. To je O.K., slušný režim se nepozná v první řadě podle toho, že hodlá vyšetřit všechna podezření z trestných činů, ale že dokáže držet slovo.
Petra Paroubková se sešla s volebním lídrem Věcí veřejných Bártou. Schůzku domluvil (a zúčastnil se jí) podnikatel Jaromír Soukup, který už předtím asistoval u úspěšného odpálení Topolánkovy vlády. S Bártou a Radkem Johnem se už předtím sešel lídr ODS Nečas. Expředseda ODS Topolánek se sešel na soukromé schůzce s Paroubkem, předseda ČSSD ho ujisti, že kdyby snad v budoucnu něco potřeboval, může se na něho s důvěrou obrátit (a způsob, jakým se ODS Topolánka zbavila, přirovnal k chování vlčí smečky, proč ne, může si to dovolit, on s tím přece neměl tentokrát opravdu nic společného). Samozřejmě, podobná jednání patří k politice. Už pouhé aranžmá však může způsobit, že si člověk připadá tak trochu jako zvířátka v závěru Orwellovy Farmy zvířat. K tématu se volně váže naše dnešní glosa.
Lídr Nečas ve své straně příliš neuspěl s návrhem, aby kandidáti na ministry, ale i poslanci ODS odešli ze státních, soukromých i obecních firem. Pak prý stanovisko „upřesnil v tom smyslu, že se má týkat jen kandidátů do vlády“. Zdá se, že reforma strany naráží, na tom by nebylo nic zvláštního. Pozoruhodné je, že zprávu o Nečasově ústupu Právu sdělil „jeden z místopředsedů ODS, který si nepřál být jmenován“. Teď už zbývá, aby ji potvrdil (nebo vyvrátil, vztahy lídra s místopředsedy nejsou, jak se zdá, ideální) lídr strany, jenž si nepřeje být jmenován.
Bohumil Doležal, bohumildolezal.lidovky.cz
