Topolánek - Paroubek

Topolánek - Paroubek Zdroj: Štěpán Mareš

Jiří a Mirek, Jerry a Tom, jsou kámoši jak hrom

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek se potajmu setkali. Ne snad za úsvitu, aby dokončili pistolemi, co nestihli v politice, ale jak řekl Paroubek, „byla to skutečně schůzka v lidské rovině“. „Šlo spíše o společenské, lidské setkání,“ dodal.

 

To se nám ulevilo, my už mysleli, že když se tihle dva potkají, tak šlo o něco neosobního a nelidského. Nejspíš je to jen tak, že se Topolánek cítí osamělý, vždyť ani novou práci ještě nenašel. Jak teď řekl, „již týdny se mnou nikdo nemluvil, nikdo mi nic neslíbil, nikdo mi nic nenabízel.“ Taky osud. Mně se nestalo už dlouho nic tak hezkého, že by uplynul den a s nikým jsem nemusel mluvit a odmítat nějaké nabídky.

Inu život bývalého politika je něco jako poustevnictví.

 

Paroubek zase pravil: „Chtěl jsem ho také ujistit, že z mé strany, pokud jsme byli někdy ve sporu, tak to nebylo nic osobního a že proti němu nic nemám.“

To snad ani nebylo nutné, nemusíme být zvlášť citlivé povahy, každý přece ví, že se měli vždycky rádi a že billboardy s Topolánkovým portrétem a nápisem „jsem unavený muž“, které nechala soc. dem poněkud předčasně vytisknout a pak nebyly k ničemu, byly míněny dobře. Jiří chtěl jen Mirkovi naznačit, že by měl víc dbát na zdraví.

 

Takže žádné nabídky postů, žádné dojednávání velké koalice nebo podobné pikle. Topolánek se nudí, Paroubek nemá týden před volbami taky do čeho píchnout, tak proč se na chvíli někde potajmu neposadit. Tak rafinovaně potajmu, že to hned všichni vědí. Tak příště v noci v přestrojení, hoši, abychom si jako paranoici nemuseli zase nad něčím lámat hlavu.