Jak se dalo očekávat, výsledky „Voleb nanečisto“ začaly mohutně prosakovat na veřejnost. První dva (ze dvou různých škol) vynesli učitelé, kteří zákaz zveřejňovat výsledky před volbami považují za nedůstojný ústupek politickým stranám...
...Nemyslím si to, každý průzkum veřejného mínění nejen zrcadlí stranické sympatie veřejnosti, ale zároveň je taky ovlivňuje. (Paroubek o tom velmi dobře ví a zjednanými průzkumy provádí vlastně propagaci své strany.) Proto je důležité, aby byl průzkum proveden korektně. Volby nanečisto, formálně vzato, žádným průzkumem nebyly (nebyl to ani záměr organizátorů), ale vzhledem ke shodě okolností (je těsně před volbami) jejich výsledky jako průzkum fungují a voliče chtě nechtě ovlivní. Proto mám jisté pochopení pro nespokojenost ČSSD a kompromis navržený organizací Člověk v tísni jsem považoval za rozumný. Postupné vynášení výsledků z jednotlivých škol je úmyslné porušení dohody (jistě, oni mohou říkat, že s nimi se nikdo nedohadoval, ale stejně je to příklad neserióznosti, jaká u nás vládne zřejmě od středoškoláků výše). Výsledky samy o sobě nejsou překvapivé, pravice drtivě vyhrála, levice drtivě prohrála, na čelných místech se umístily strany, které nemají širokou podporu (Česká pirátská strana), případně extremisté (Dělnická strana sociální spravedlnosti). Nic to nevypovídá o rozvržení sympatií ve veřejnosti. Navíc podle průzkumu agentury Ipsos Tambor se voleb chce zúčastnit jen třetina lidí ve věku do 26 let (tady ovšem nejde jen o středoškoláky a vysokoškoláky) a ze studentů vyšších odborných a vysokých škol se o politické dění aktivně zajímá jen šest procent.
Pozoruhodné je taky, jak zaúčinkoval protitlak ČSSD proti „volbám nanečisto“ a reakce ministerstva školství na vedení škol, které se původně do akce přihlásily. Nejvíc přihlášených bylo v Praze, v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji (36, 20 a v těch dvou dalších po dvaceti), nejmíň v Karlovarském, Plzeňském a Pardubickém (sedm a po osmi, Karlovarský kraj je ovšem, pokud se nemýlím, nejmenší v ČR). Velmi málo škol se přihlásilo ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina (devět), z nich ve Středočeském kraji vytrvaly dvě školy, na Vysočině jen jedna (jde o absolutní rekordy). Tam to musí vypadat.
Volební lídr ODS Langer si stěžoval na to, že policie perlustrovala „protidemonstranty“ na mítinku ČSSD v Pardubicích. Předseda ČSSD Paroubek mu v Právu odpověděl, že v době, kdy byl Langer ministrem vnitra, policie zadržela mladé sociální demokraty, kteří protestovali proti extremistům, a podrobila je na služebně ponižující osobní prohlídce. Šlo tedy v tomto případě o pomstu?
Pan Radek John přesvědčuje v rozhovoru pro Právo čtenáře, že je „člověk z masa a kostí“, „normální člověk“. Je to velmi dobře, uklidnil mne, dosud jsem si nebyl jist, není-li náhodou archanděl Gabriel. Jinak načrtl strategii své strany, jež se mi jeví být velmi věrohodnou: „My jako středová strana třeba vidíme programový průnik se sociální demokracií, když bereme protikorupční opatření pana Peciny. Stejně tak vidíme některá opatření ODS, která vedou k tomu, aby tato země nerozhazovala a neplýtvala penězi … Jsme schopni podporovat všechny návrhy, které vyvedou tuto zemi z mělčiny, na které se ocitla.“ Stručně řečeno, jsme schopni všeho.
Mediální svoboda v ČR trvá. Plyne to ze zprávy mezinárodní nevládní organizace Freedom House. Je třeba dodat (důrazně): zatím ještě.
Václav Klaus přednášel na Humboldtově univerzitě. Neřekl tam nic překvapivě nového, vyslovil se pro Evropu suverénních států (a proti diktátu Německa a Francie, jež dnes dominují v EU), proti pečovatelskému státu, který prosazuje hnutí zvané „sociáldemokratismus“ (Klaus má zvláštní potřebu označovat názory svých oponentů za –ismy, nepřipadá mi to normální, idea je pro něj zajímavá tehdy, když se dá prezentovat jako –ismus; jaký –ismus představuje Václav Klaus?). Zajímavé jsou dva osudové omyly: tvrdí, že komunistický režim prý byl založen na internacionalismu; to není pravda, byl postaven na překabátěném ruském nacionalismu. A právem kritizuje „politickou korektnost“ (kterou označuje za obyčejné pokrytectví) i „multikulturalismus“ („multikulturalitu“?), jenže z přednášky mám dojem, že jako protipól „multikulturality“ chápe etatismus a nacionalismus, kult státu postaveného na etnickém základě. Protiklad multikulturality není stát, ale křesťanství. Protože je pořád ještě trochu Čechoslovák, varuje před problémem menšin, a to i těch „historických“, žijících v Evropě již delší dobu na území sousedních států. Už je to tak dlouho, a pořád si ještě, sviňáci, nezvykli a dělají potíže! Vždyť problémy menšin, jak tvrdil Beneš, Gottwald a Novotný (prvního z nich Klaus silně hájí), byly přece definitivně vyřešeny. Z „problémových menšin“ žije v našem sousedství nejblíže maďarská menšina. Fico a „Středoevropan“ Palata budou mít z Klause radost. Nevím, je-li možné ten velmi málo sourodý celek, jemuž se říká Evropa, nějak integrovat, ale je to jediné, co by se s ním eventuálně dalo dělat. Co ale zcela určitě nejde a nepůjde, je „Evropa, která bude založená na racionální a přátelské spolupráci rovnocenných a suverénních států“. To se dá realizovat jedině podle předobrazu OSN. No nazdar.
KSČM žádá za svou podporu menšinové vládě ČSSD „částečný odchod“ ČR z NATO (tj. z vojenské složky aliance). Myslím, že to nebude problém, vždyť už se tam odtud pod Paroubkovým diktátem nenápadně stahujeme.
Sociálním demokratům se podařilo znásilnit Český rozhlas ohledně průzkumů veřejného mínění uváděných před volebním speciálem (rozhlas s brbláním vyhověl jeho stížnosti a návrhům). V té souvislosti píší v LN, že např. práce STEM pro veřejnoprávní instituce sklízí kritiku politiků a odborníků vzhledem k úzké spolupráci agentury s ČSSD. „„Některá čísla se mi zdají překvapivá, Doplácejí na to malé strany,“ řekl LN odborník z oblasti průzkumů veřejného mínění, jenž si nepřál být jmenován. Je pozoruhodné, jak se počet lidí, kteří si nepřejí být jmenováni, neustále rozšiřuje. Brzy si už zase nebudou přát být jmenováni všichni.
