Při mítinku ČSSD v Pardubicích perlustrovala policie mladé demonstranty, kteří demonstrovali proti politice sociálních demokratů. Přišli tam s protestními transparenty a upozorňovali na sebe pískotem. Lídr volební kampaně ČSSD Tvrdík pak obvinil vedení města, že „protidemonstraci“ iniciovalo. Ve skutečnosti na tom tak dalece nezáleží, je třeba, aby policie zasahovala tenkrát a proti těm, kteří se opravdu pokoušejí demonstraci rozbít, a ne jinak a jindy, protože nežijeme v policejním státě (aspoň zatím). Transparenty průběh schůze nenarušují, pískání ano. Pokud by si policie zvykla sekýrovat ty, kteří jen drží transparenty, octneme se – v této jedné, ne nepodstatné věci – opravdu na skluzavce před listopad 1989.
Pokud Parlamentu nebude do konce roku předložena novela zákona o důchodovém pojištění, nestačí ji projednat a schválit do 30. září příštího roku. V tom případě bude zákon platit bez zrušených pasáží a nově vyměřené důchody budou enormně nízké. Je dobře, že je vláda a Parlament pod časovým tlakem, aspoň sebou budou muset hodit. ÚS požaduje, aby v důchodech byla více zohledněna zásluhovost, to znamená jen změnit percentuální sazbu v druhé a třetí kategorii, ale ne tak, aby se všechny procentní sazby „srovnaly“ (samozřejmě taky ne tak, aby se, jak kdosi navrhoval, v druhé a třetí skupině zvedla o 0,5 %).
Podle Práva (tedy, přesněji řečeno, šifry –ivi-) měl místopředseda FiDeSzu Zoltán Pokorni prohlásit, že současný maďarský prezident László Sólyom „už nebude hlavou státu poté, co mu v srpnu vyprší mandát“. To je pozoruhodné, já si v témže listu, který citují (Népszabadság), přečetl za prvé, že Pokorni řekl v maďarské televizi TV2, že kdyby se ho zeptali, zda podle jeho názoru bude po příštích dvou třech letech ještě Sólyom prezidentem, odpověděl by, že ne. Načež předseda strany Orbán prohlásil podobné úvahy v současné chvíli za nemístné. Formulace je tedy podstatně opatrnější a předseda strany případné vystřídání prezidenta nepotvrdil (a ovšem ani nevyvrátil). Poznamenávám jen, že Sólyom byl zvolen v právě končícím období jako kandidát FiDeSzu a Maďarského demokratického fóra (tedy tehdejší opozice) a byl zvolen až ve třetím kole těsnou většinou hlasů. Samozřejmě že smršť personálních výměn počínaje prezidentem by jen prohloubila obtížnou situaci, v níž se Maďarsko octlo, FiDeSz vyhrál až moc a leží na něm zodpovědnost, jak za této situace úplně nezlikvidovat opozici. Maďarsko se může dostat do situace podobné té meziválečné – konstituční stát s úplně marginalizovanou opozicí (meziválečné Maďarsko nebylo „fašistická diktatura“, ale konstituční monarchie s autoritativními rysy). K tématu se vrátíme, bude-li příležitost.
V MfD spekulují o tom, jak by po volbách mohla vypadat vláda. Jako první variantu uvádějí koalici ČSSD–TOP 09–Věci veřejné, jako druhou ODS s týmiž menšími stranami, jako třetí menšinovou vládu ČSSD s podporou komunistů. První varianta není moc pravděpodobná, velmi pochybuji o tom, že by TOP 09 vstupovala do vlády v situaci, kdy by měl Paroubek podobně jako v letech 2005–2006 v zádech ještě komunisty, což může velmi snadno nastat. Druhá varianta je vzhledem k podezřelé nečitelnosti Věcí veřejných, tedy pana Johna, pro obě další strany veliké riziko, zvlášť když pan John podle MfD šilhá po funkci ministra vnitra. Takže nakonec nejspíš dojde na tu třetí – jistá ovšem není, podle posledních krajských průzkumů klesají výrazně preference i ČSSD. To by znamenalo dosti nebývalý chaos.
Slavný britský fyzik Stephen Hawking straší veřejnost mimozemšťany: „Jestliže nás někdy mimozemšťané navštíví, myslím, že to bude mít podobné následky, jako když Kryštof Kolumbus poprvé přistál v Americe, pro rodilé Američany to nedopadlo moc dobře … Stačí se podívat na sebe, abychom viděli, jak se může inteligentní život proměnit v něco, co bychom neradi potkali.“ (Cituji z polemiky Ondřeje Neffa v LN.) Je mi líto, ale kolonizace Ameriky, jakkoli se děla leckdy brutálními prostředky, přinesla tamějším obyvatelům nesrovnatelně víc dobrého než zlého, protože ti, co přicházeli, byli vázáni svou vírou, podle níž jsou si lidé před Bohem rovni a platí příkaz milovat bližního. Dnes ji kolonizovaní sdílejí (pokud nepropadli myšlenkám, které šíří evropské vědecké špičky). Proto taky obraz lidstva nevypadá tak odpudivě, jak ho s nádechem myšlenky kolektivní viny definuje pan Hawking. Ve světě se neustále střetává dobré se zlým, člověk má povinnost to dobré prosazovat, je to strašně pracné a jsou tu četné regrese, ale doposavad se to nakonec vždycky podařilo. Pokud existují mimozemské civilizace, jsou součástí tohoto zápasu. Nevyjadřoval bych se k tomu, kdyby mne nepopouzela ta laciná a primitivní skepse, jež zachvátila euroatlantický svět. Pokud jí propadneme všichni, nic lepšího než nějakou podobnou záhubu, jako je ta, již nám pan Hawking věští, si nezasloužíme.
