Co přinesl den (sobota 30. ledna)

V souvislosti s obstrukcí poslanců ODS v Poslanecké sněmovně píše osvědčené duo Adamičková – Königová v Právu: To, co ODS kdysi vyčítala levici, tentokrát praktikovala sama.

V souvislosti s obstrukcí poslanců ODS v Poslanecké sněmovně píše osvědčené duo Adamičková – Königová v Právu: To, co ODS kdysi vyčítala levici, tentokrát praktikovala sama.

Já bych to řekl spíš naopak: to, co Paroubek kdysi sám provozoval („bez nás si ani ruce neumejou“), teď halasně kritizuje. Vlastně to není totéž, protože opozice nemá na předvolební koalici Paroubek – Svoboda dost sil.
V Poslanecké sněmovně proběhl zuřivý boj: tématem byl zákon o ocenění účastníků třetího odboje. Komunistům a sociálním demokratům se nelíbí, že z ocenění by měli být vyloučeni členové KSČ, a naopak zahrnuti „vrazi a teroristé“ Mašínovi. (Měl jsem a mám k činnosti bratří Mašínů výhrady, ale nikdy bych si nedovolil je nazvat vrahy a teroristy). Jinak by ocenění měl, pokud tomu rozumím, dostat i předseda KSČM Filip, protože měl dědečka v Leopoldově, to je tzv. pozitivní kádrování. Ostatně, ať asi teď v PS odmává kdo chce co chce, po volbách to ČSSD všechno zruší a odměny za protikomunistický odboj si mezi sebe rozdělí s komunisty rovným dílem. Ústav pro studium totalitních režimů bude ze hry a spořádaný Ústav pro soudobé dějiny jim to radostně odsouhlasí.
Plzeňský biskup Radkovský se v rozhovoru pro Právo vyjádřil, že katolická církev hledá nový pohled na Husa a na celé české dějiny. Pan Danda, co s ním rozhovor dělal, namítl, že to bude těžké po 40 letech komunistické výuky, která nás učila, že hodní husité bojovali proti zlým katolíkům, a 150 let poté, co vyšly takto interpretované Palackého Dějiny národa českého a co je ve stejném duchu přebásnil Jirásek. Nevím, jak to pan Danda myslil s tím „takto interpretované“, ale stavět Palackého do jedné řady s komunisty a s Jiráskovou beletristickou vulgarizací jeho pojetí českých dějin je dost velká křivda (na Palackém).
Klimatolog Radim Tolasz se v MfD vyjádřil střízlivě k nynějšímu blbnutí s globálním oteplováním: „Probíhající klimatická změna má složku přirozenou, ale i tu, která vzniká činností člověka. Já odmítám ten současný cirkus kolem této věci, ale jako klimatolog vím, že nemůžeme nad tím mávnout rukou.“
Ve Velké Británii probíhá cosi jako Norimberský proces s Tony Blairem. Jsou to zřejmě poslední křeče onanismu, dříve než se zcela ponoří z hladiny vznešené rétoriky a vřískotu neukojených hysterek do hloubky otravných každodenních problémů. Ti, co Blaira vyhlašují za válečného zločince asi netvoří zrovna většinu britského obyvatelstva (rozhodně jich bude výrazně míň než těch, kteří považují za zločince všechny „bílé“ Angličany a jezdí se do různých výletních center v Jemenu, Pakistánu, Afghánistánu ad. učit, jak jim zakroutit krkem). Nepochybně však umějí udělat větší mediální kravál. Opakuji své stanovisko: USA v Iráku intervenovat musely, jinak by získaly právem pověst „papírového tygra“. Na tom, měl-li Saddám Husajn zbraně hromadného ničení nebo ne, houby záleží. Blair projevil zásadovost, prozíravost a věrnost spojenci, tedy vlastnosti, které bys např. v Česku musel hledat mikroskopem (a nejen dnes). Jakýsi Jan Váška z IMS (Fakulta sociálních věd) v LN vyjmenovává případy, kdy Británie hrála „proti pravidlům“ – Suezská krize, svržení proruského premiéra Mossadeka v Íránu, poskytnutí britských základen Američanům pro bombardování Libye v r. 1986. Zapomněl vyjmenovat naopak příklad, kdy Velká Británie stála v čele bojovníků za mír: podzim 1938, kdy její premiér bránil ze všech sil proti různým válečným štváčům „mír pro naši dobu“. Zdá se, že Paroubkovo volební vítězství v létě bude už jen třešnička na dortu, česká intelektuální elita a její předvoj, historici, už ovládli terén.
Cyril Svoboda mluvil v rozhovoru pro LN v souvislosti s projektem Opencard o 888 milionech, které skončí v jachtách nebo v domech. Nejsem přívržencem pana Béma ani projektu Opencard, ale tohle je neuvěřitelná a zároveň vyčůraná sprosťárna. Pan Svoboda by měl svá slova doložit. Znamená futurum „skončí“ fakt, že ho nelze žalovat? To by byla velká škoda.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala