Mezi prezidentem na jedné straně, představiteli velkých stran a předsedy obou komor parlamentu na straně druhé se rozhořel spor o termín voleb: prezident by chtěl ten nejpozdější (28. a 29. května), ti druzí preferují víkend...
o čtrnáct dní dříve (druhý víkend v květnu nepřipadá v úvahu, v sobotu 8. května je státní svátek).
Strany by prý rády ušetřily na volební kampani. Člověk by řekl, že poté, co se kampaň protáhla fakticky na jeden rok, na jednom nebo dvou týdnech už tolik nezáleží. Nejen pokud jde o náklady kampaně, ale pokud jde o všechno. A že čím dřív tohle bezvládí skončí, tím líp.
Poslanecký návrh na regulaci lobbingu (navrhli ho poslanci KSČM, ČSSD, zelení a přeběhlice Jakoubková) ve vládě neuspěl. Problém je, co je vlastně lobbing a kdo je lobbista. Podle zákona by za lobbistu měl být považován ten, kdo během čtvrt roku alespoň třikrát kontaktoval kvůli připravovanému zákonu některého z politiků nebo úředníků. Ten by měl být zapsán do smolné knihy lobbistů a měla by mu být vypálena na rameno lilie jako Mylady de Winterové v Dumasových Třech mušketýrech. Lobbisté by se přitom museli hlásit u příslušného úřadu, totiž ministerstva vnitra, sami. Lobbista, který by se sám nepřihlásil, by mohl dostat až milionovou pokutu či zákaz činnosti až na pět let, zatímco poslanec a senátor, který neohlásí „styk“ s lobbistou mandátovému a imunitnímu výboru své komory, zaplatí pouze 50 000 Kč. Toto rozlišení odpovídá suspektní povaze lobbismu. Možná, že by bylo vhodnější vysázet lobbistovi 25 na holou (v případě, že by šlo o dámu, pouze dvanáct, pokud by ovšem proti této diskriminaci žen neprotestovaly feministky). Informaci o zákonu jsem si trochu přibarvil, jeho komičnost se mi nepodařilo příliš zvýšit. Zastupitelé potřebují mít dostatečné informace o tom, co projednávají, mělo by se jim důvěřovat, že si zachovají zdravý úsudek a nedají se jen tak ukecat. Pokud si někdo myslí, že to nejde, měl by usilovat o zrušení parlamentu.
Nakladatelství Naše vojsko má malér: v kalendáři na tento rok přineslo historické válečné plakáty. Jsou mezi nimi i německé válečné plakáty z druhé světové války a na jednom z nich je hákový kříž. Že na válečných plakátech Třetí říše budou hakenkrajcy, se dá předpokládat. Měly by se tedy vybírat jen ty, které hákové kříže neobsahují? Zřejmě se předpokládá, že pouhý pohled na hákový kříž probouzí v lidech nacistické sklony. Připadá mi to jako hysterické blbnutí a návod na „přepisování historie“, kterému se v jiných případech bráníme. V Německu vládli dvanáct let nacisté. Rozjeli nejstrašnější válku, jakou zatím lidstvo zažilo. Bylo by lépe, kdyby nebyli. Ale byli. A zpětně je zrušit bohužel nejde.
Miloš Zeman rozšířil tým své nové strany o někdejšího předsedu vzorového „JZD“ Slušovice z doby končícího totáče Františka Čubu. Rozšiřování týmu může ostatně pokračovat: např. o Čestmíra Císaře, který na sebe v těchto dnech upozornil tím, že se dožil devadesáti let (trumfl by exministra Grégra, tomu je jen osmdesát), a konec konců třeba i o Lubomíra Štrougala (který Císařovi gratuloval).
Podle průzkumu agentury Median klesly ODS za poslední měsíc preference skoro o 6 %. Přesto má ODS spolu s TOP 09 slabou převahu nad ČSSD, ovšem KSČM je o 8 % silnější než KDU-ČSL, takže „levice“ by s převahou vyhrála. Zdá se, že experiment s TOP 09 se nepodařil, dělí se o hlasy s ODS, kdežto přes 14 % získali anihilátoři volebních hlasů (zelení, Věci veřejné a další, přičemž zelení jakousi malou naději na průnik do PS ještě mají). V minulých volbách zachránila Topolánka před porážkou Strana zelených. Pokud se v květnu prosadí nynější sestava, jak ji prezentuje průzkum Median, bude tam jedna strana, skutečná středová strana, chybět.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
