Když se snáší noc na střechy Petěrburgu padá na mě žal zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chleba, kterou jsem mu dal Lásku moji kníže Igor si bere nad sklenkou vodky hraju si s revolverem havran usedá na střechy Petěrburgu čert aby to spral

Když se snáší noc na střechy Petěrburgu padá na mě žal zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chleba, kterou jsem mu dal Lásku moji kníže Igor si bere nad sklenkou vodky hraju si s revolverem havran usedá na střechy Petěrburgu čert aby to spral Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Můj Nohavica

Naše země má velikého básníka s kytarou, heligonkou, kapelou i bez ní. Jaromíra Nohavicu. Je to jeden z umělců, jejichž význam a vliv překročily naše hranice. Mimo jiné dokázal geniálně vyzpívat smutek, radost i absurditu života obyčejného člověka střední Evropy, kterým škaredě smýkly dějiny dvacátého století. A to tak, že mu rozumějí na Slovensku, v Polsku, na Balkáně, v Rusku.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!