Dílo týdne: Martin Velíšek – Dominika. Martin Velíšek (neplést s jeho stejnojmenným kolegou, tím z Už jsme doma), který má za sebou studium na pražské AVU u profesorů Bedřicha Dlouhého a Miloše Šejna, právě vystavuje v Galerii kritiků v Paláci Adria sérii aktů Nahoře bez (dole taky). Pro Reflex osvětlil vznik obrazu Dominika: „Ženské tělo mi přijde strašně dramatické. Pro nás chlapy je ve hře ještě další aspekt – totiž že přesně víme, kam se máme zaměřit. Když jsem s touhle sérií začínal v roce 1996, věděl jsem, že se touhle cestou vydat nechci. Ženská záda jsou pro mě velkou čistou plochou, výzvou k malbě. Já na nich navíc začal hledat nedokonalost, dívka na prvním obraze má na zádech modřinu, druhá má trochu špinavé ruce, další jelita na pozadí, další opálené plavky, na tom nejsoučasnějším jsou vytetovaní motýli…“

Dílo týdne: Martin Velíšek – Dominika. Martin Velíšek (neplést s jeho stejnojmenným kolegou, tím z Už jsme doma), který má za sebou studium na pražské AVU u profesorů Bedřicha Dlouhého a Miloše Šejna, právě vystavuje v Galerii kritiků v Paláci Adria sérii aktů Nahoře bez (dole taky). Pro Reflex osvětlil vznik obrazu Dominika: „Ženské tělo mi přijde strašně dramatické. Pro nás chlapy je ve hře ještě další aspekt – totiž že přesně víme, kam se máme zaměřit. Když jsem s touhle sérií začínal v roce 1996, věděl jsem, že se touhle cestou vydat nechci. Ženská záda jsou pro mě velkou čistou plochou, výzvou k malbě. Já na nich navíc začal hledat nedokonalost, dívka na prvním obraze má na zádech modřinu, druhá má trochu špinavé ruce, další jelita na pozadí, další opálené plavky, na tom nejsoučasnějším jsou vytetovaní motýli…“ Zdroj: Archív

Naše teta Agatha. Zatímco do kin právě vstoupil Branaghův báječný počin, znovu natočená Vražda v Orient expresu s Johnnym Deppem a Michelle Pfeifferovou, v knihkupectvích se mocně rozpíná velmi plnotučná, v češtině právě vydaná kniha. Osmisetstránkový špalek Kompletních utajených zápisníků Agathy Christie je výtahem ze dvou předchozích publikací, Utajených zápisníků A. Ch. a Promyšlených vražd A. Ch., a je, alespoň podle těch malých šedých buněk Davida Sucheta (nejslavnějšího představitele Hercula Poirota), „výjimečným počinem – zřejmě nejucelenějším zdokumentováním díla jakéhokoli autora na základě zápisků a skic k jeho románům“. Celých 73 Agathiných zápisníků z let 1916 až 1976, považte! 
Joint s Damonem Albarnem. „Smoking weed with Damon Albarn is very weird,“ tedy „kouřit trávu s Damonem Albarnem je hodně divný“. Alespoň takhle uvádí své setkání se zakladatelem Gorillaz i Blur americká novinářka Kat Beinová z časopisu Billboard. Do šatny festivalu Point III na Floridě prý dorazil trochu uhnaný a hned si zapálil cigaretu marjánky. První otázka prý byla jasná: „Dostal jste toho špeka od organizátorů?“ – „Ne, ani náhodou,“ usmíval se Albarn: „Já už dávno nekouřím nic, co nevidím, jak se balí, z toho jsem už dávno vyrostl.“ Beinová také popisuje spoustu dalších zajímavých informací, jež je dobré načerpat před vůbec prvním pražským koncertem Gorillaz (14. 11., O2 arena). Albarn nemá dopředu určený line-up, většinou se rozhoduje až před koncertem, podle toho, jak to zrovna cítí. Kapele to ale hraje náramně! O tom se ostatně můžete přesvědčit třeba na YouTube, kde je k dispozici záznam jejího letního vystoupení na Electronic Beats v Kolíně nad Rýnem.
Dorůžka dostal Oscara world music. Staří latiníci pravili, že když dva dělají totéž, není to totéž. Miloš Zeman dal řád Petru Žantovskému, který začal psát do časopisu Melodie v polovině osmdesátých let na troskách bolševikem rozmetané redakce. A tentýž týden jako z udělání získá Petr Dorůžka, jeden z publicistů, kteří tehdy ze solidarity s vyhozenými s Melodií skončil, prestižní ocenění za dlouholetý přínos v oblasti hudební publicistiky na mezinárodním veletrhu WOMEX v Katovicích. Ta cena vypadá jako soška obtloustlého Oscara a v kosmopolitním světě world music má jeho váhu. Za uplynulý rok ji dostává jediný člověk.
Dílo týdne: Martin Velíšek – Dominika. Martin Velíšek (neplést s jeho stejnojmenným kolegou, tím z Už jsme doma), který má za sebou studium na pražské AVU u profesorů Bedřicha Dlouhého a Miloše Šejna, právě vystavuje v Galerii kritiků v Paláci Adria sérii aktů Nahoře bez (dole taky). Pro Reflex osvětlil vznik obrazu Dominika: „Ženské tělo mi přijde strašně dramatické. Pro nás chlapy je ve hře ještě další aspekt – totiž že přesně víme, kam se máme zaměřit. Když jsem s touhle sérií začínal v roce 1996, věděl jsem, že se touhle cestou vydat nechci. Ženská záda jsou pro mě velkou čistou plochou, výzvou k malbě. Já na nich navíc začal hledat nedokonalost, dívka na prvním obraze má na zádech modřinu, druhá má trochu špinavé ruce, další jelita na pozadí, další opálené plavky, na tom nejsoučasnějším jsou vytetovaní motýli…“
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI). Velkou říjnovou socialistickou revoluci připomněl kresbou HELLENIN Sergej Elkin a díky mu, protože v záplavě dalších událostí, jež se na nás valí, bych na soudruha Uljanova málem zapomněl. Fakt ale jen málem. Bolševická školní výuka nám vtloukla do hlav některá data tak, že nezapomeneme nikdy. Jestlipak nás čekají nějaké nové svátky, které budou povinné?
11
Fotogalerie

Mixér

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!