Dílo týdne: Theodor Pištěk – Blíženci. Osmdesáté narozeniny oslavil Theodor Pištěk velkou výstavou v Národní galerii, k letošním pětaosmdesátinám dostal dva umělecké dárky. Jednak byl vyzván, aby navrhl kostýmy k novému uvedení opery Dona Giovanniho ve Stavovském divadle při příležitosti 230. výročí od jejího prvního uvedení, a především – v Galerii Kodl se sešla asi stovka jeho přátel, aby pokřtili novou knihu Theodor Pištěk – Člověk a stroj, kterou na jeho počest připravil náš bývalý kolega Petr Volf pro nakladatelství KANT. Na snímku je zatím nikdy nepublikovaný dvoumetrový Pištěkův objekt Blíženci z roku 2010.

Dílo týdne: Theodor Pištěk – Blíženci. Osmdesáté narozeniny oslavil Theodor Pištěk velkou výstavou v Národní galerii, k letošním pětaosmdesátinám dostal dva umělecké dárky. Jednak byl vyzván, aby navrhl kostýmy k novému uvedení opery Dona Giovanniho ve Stavovském divadle při příležitosti 230. výročí od jejího prvního uvedení, a především – v Galerii Kodl se sešla asi stovka jeho přátel, aby pokřtili novou knihu Theodor Pištěk – Člověk a stroj, kterou na jeho počest připravil náš bývalý kolega Petr Volf pro nakladatelství KANT. Na snímku je zatím nikdy nepublikovaný dvoumetrový Pištěkův objekt Blíženci z roku 2010. Zdroj: Archív

Výročí týdne. 1. listopadu 1997 -  Titanic opět vyplouvá. Byl to nejdražší snímek filmové historie. Jeho premiéra měla proběhnout už v létě, ale vzhledem k tomu, že se jeho dokončení táhlo jak týden před výplatou, posunula se na podzim. Jako dějiště byl vybrán Mezinárodní filmový festival v Tokiu. Spektáklu se mohlo účastnit 2200 diváků, stejně jako bylo onoho neblahého dubna 1912 pasažérů. „Pokud bychom byli všichni, jak tu sedíme, na palubě Titaniku, do zítřka by tři čtvrtiny z nás nežily. Proto bych chtěl věnovat tento film 1500 lidem, kteří na Titaniku zahynuli,“ ukázal režisér James Cameron, že umí zabrnkat na city diváctva... a pak to tři a čtvrt hodiny mnohokrát potvrzoval.
Dílo týdne: Theodor Pištěk – Blíženci. Osmdesáté narozeniny oslavil Theodor Pištěk velkou výstavou v Národní galerii, k letošním pětaosmdesátinám dostal dva umělecké dárky. Jednak byl vyzván, aby navrhl kostýmy k novému uvedení opery Dona Giovanniho ve Stavovském divadle při příležitosti 230. výročí od jejího prvního uvedení, a především – v Galerii Kodl se sešla asi stovka jeho přátel, aby pokřtili novou knihu Theodor Pištěk – Člověk a stroj, kterou na jeho počest připravil náš bývalý kolega Petr Volf pro nakladatelství KANT. Na snímku je zatím nikdy nepublikovaný dvoumetrový Pištěkův objekt Blíženci z roku 2010.
Číslo týdne - 25. Jen pamětníci už si vzpomenou, jak se v roce 1993 konal v dejvickém sále Spektrum první ročník festivalu Alternativa, který měl zahajovat Mikoláš Chadima se svým MCH Bandem, aby nakonec zahrál až poslední, protože jeho baskytarista nejprve musel dohrát s Ivanem Hlasem před plnou Lucernou. Letošní, 25. ročník akci zastihuje v širokém záběru „hudby mimo hlavní proud“ a od 1. do 11. listo­padu hned na několika pražských místech (poprvé obsadí i prostor La Fabrika). Znít budou improvizace, minimalismus, jazz, elektronické experimenty i post-metal – a to od interpretů celkem z třinácti zemí. Chybět nebudou nadnárodní kooperace, výjimečnými zážitky jistě budou i vystoupení norské elektronické ikony Phonophani, temné belgické legendy Amenra, Helge Stena, aka Deathproda, jednoho ze tří členů hvězdných Supersilent nebo kontrabasisty Pascala Niggenkempera. A jistě se nenechají zahanbit ani domácí – unikátní program nabídne skladatel Tomáš Vtípil a nová alba představí Orloj snivců či táborští Kalle.
Retro na dovče. Zatímco druhý díl „lexikonu lidové tvořivosti z dob socialismu“ s názvem Po práci legraci se na knižním trhu objeví až za tři neděle, Michal ­Petrov už s třetí, závěrečnou knihou cyklu Retro ČS vyrukoval teď. Jmenuje se (Povolená) dovolená, a kdyby si ji lid zakoupil ještě před volbami, rudé tváře by dost možná byly skalpovány i o těch 7,76 % hlasu. Výborně napsané a spoustou obrázků doprovázené vzpomínky pamětníka více než třítýdenních uhelných prázdnin roku 1979, ledárny na Rujaně s ROH i tzv. pionýrských táborů, na něž s malými jiskřičkami zajížděli diskutovat tesiloví tajemníci z ÚV a SSM. Jak se v iljušinu nebo v „túčku“ letícím z Ruzyně cestovalo výhradně v kostýmu a kravatě, jak byly obědy na palubě servírovány na porcelánu, jak se s výjezdní doložkou cestovalo prastarou herkou narvanou konzervami, s flexaretou nebo meoptou za účelem zachycení těch krásných okamžiků na špinavých rumunských plážích... Ostalgici, to musíte mít.
Poznej svého psychopata. Jak je to dlouho, co jste si pohrávali s myšlenkou hodit se marod nebo dát výpověď, protože nestíháte koukat na všechny ty skvělé seroše, co televizní stanice aktuálně chrlí? Netflix v půlce října opět udělal radost binge-watcherům a nechal je zhltnout všech deset dílů vynikajícího nového seriálu Mindhunter najednou. „Jak předběhneme šílence, když nevíme, jak šílenci myslí?“ řeklo si pár (ano, přesně dva) detektivů-vizionářů z FBI v sedmdesátých letech a začalo vyslýchat uvězněné pachatele příšerných vražd, aby zjistili, jak se dostat na kobylku těm, kteří stále ještě nejsou za mřížemi a páchají ta nejodpornější zvěrstva. Čtyři z epizod napsaných mimochodem skutečnými agenty FBI o skutečných událostech režíroval sám koproducent snímku David Fincher – a vězte, že si na jeho Sedm a Zodiaka během bezesné noci s Mindhunterem nejednou vzpo­menete.
9
Fotogalerie

Mixér

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!