Velká škola čepování piva

Velká škola čepování piva Zdroj: Pavel Hofman

Hladinka. Čepuje se pomalu po skle tak, aby vznikla hutná krémová pěna o výšce zhruba 3,5 až čtyři centimetry, zarovnaná s okrajem půllitru. Standardní a nejobvyklejší způsob čepování piva.
Šnyt. Čepuje se tak, aby výsledkem bylo v půllitru odspodu pivo na dva prsty, pěna na tři prsty, jeden prst k okraji sklenice. V podstatě jde  o malé pivo ve velké sklenici. Fenomén vznikl před sto lety jako poděkování hostinských štamgastům na závěr večera.
Mlíko. Načepované na jeden ráz, ve sklenici je pouze krémová pěna. Oblíbené pití piva u žen pro svou lehkost a rychlé osvěžení.  Štamgasti pijí „mlíko“ jako pauzu mezi pivy, po pátém pivu, aby je nakoplo.
Čochtan. Je pivo na jeden ráz načepované úplně bez pěny, obsahuje prakticky 100 procent přírodního oxidu uhličitého.  Z toho důvodu se často hovoří o tom, že při tomto způsobu čepování má pivo největší říz.
Řezané. Čepuje se nadvakrát až -třikrát. Nejdříve se čepuje světlé s pěnou, jež se nechá odpočinout. Pak se do něj po skle čepuje tmavé,  i to se nechá odpočinout. Po dočepování vznikne ve sklenici trikolóra – světlé, tmavé a pěna.
6
Fotogalerie

Velká škola čepování piva

„Pivo se netočí, ale čepuje. Točí se pornofilmy,“ dostává se nám od Lukáše Svobody zásadní informace. Mistr světa a dvojnásobný mistr republiky v čepování piva plzeňského typu vzápětí dodává, že tenhle výraz se zažil, když byly u výčepů skutečně rumpály s tlakovým zařízením, jejichž pomocí se pivo dostávalo ven ze sudů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!