Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Jan Šibík

MIROSLAV CVRČEK: Obchod s běženci, minimální mzda a budoucnost výroby drog v pivovarech

Monitoring médií. V zásadě nic nového. Páteční deníky se povětšině věnují pokračování témat z minulosti (výročí okupace 1968), z předchozích měsíců (běženci v Evropě) a z předchozích týdnů (kauza České pošty). Aktuální je další zvýšení minimální mzdy a rezignace řeckého premiéra.

Začneme zlehka. Nejdřív několik titulků dnešních deníků, které zaujmou na první pohled.

Právo

Vůbec první titulek novin zní „Šéfové koalice: Česká pošta se stala terčem nájezdu soukromníků“

Každému, kdo na poště občas čeká na balík, se vnucuje odpověď: Už bylo na čase.

„Vláda je proti snížení DPH“

Jak jinak.

„Kupujte, než všechno zdraží, radili zákazníkům prodavači“

Nezaujatá rada nad zlato.

MF Dnes:

„Čistím poštu, proto mě špiní, tvrdí Chovanec“

Ale jistě. Moje prababička zase vždycky říkala: Pro pořádek nepořádek.

Lidové noviny:

„Číňané opouštějí rýži, jedí brambory“

Do Číny dorazila chudoba.

A teď vážněji. Jaká jsou největší témata?

Společným tématem deníků jsou běženci. Hlavním tématem jsou pro Lidové noviny, které začínají rozhovorem se šéfem cizinecké policie Milanem Majerem. Ten upozorňuje na to, že převaděčství je zase výnosná věc. A navzdory tomu, že Česko není zamýšleným cílem africké a asijské vlny migrantů, se ho velmi dotýká. Nejen že i Češi se na převaděčství podílejí, ale migranti často zaplatí převaděčům velké sumy za dopravu do Berlína. Převaděči je však se slovy „jste v Berlíně“ vysadí v Praze. Deník Právo pak na titulní straně dodává, že mimořádný stav kvůli běžencům vyhlásila Makedonie. Počet uprchlíků, kteří se přes tuto zemi snaží dostat dál do EU, se zde zvýšil na 2000 denně.

Další společné téma je zvýšení minimální mzdy z 9200 korun na 9900, což včera odsouhlasila vláda. MF Dnes otevírá titulkem „Vláda přidala chudým. Menší firmy to bude bolet“. Upozorňuje na to, že překotné zvyšování minimální mzdy má nejen příjemné důsledky. Přidáno nedostanou jen pracovníci s nejnižší kvalifikací, ale podle ekonoma Pavla Sobíška v zájmu zachování mzdové diferenciace taky ostatní pracovníci. Menší firmy to proto nakonec může docela bolet. Navíc rychlé zvyšování minimální mzdy proto někde může vést k propouštění, ostatně minimální mzda se za současné vlády zvyšuje rychleji než ta průměrná.

Třetí společné téma, které na poslední chvíli deníky zařadily, je včerejší rezignace řeckého premiéra Alexise Ciprase. MF Dnes celkem vtipně připomíná paradox, že Cipras rezignoval jen pár hodin poté, co do země dorazilo prvních 13 miliard eur z třetího balíku, jež Cipras dojednal poté, co podmínky, za nichž je dojednal, odmítli na jeho doporučení krátce předtím občané v referendu. Série paradoxů může vyvrcholit v předčasných volbách (již druhých letos) — v těch Cipras dost možná znovu vyhraje, navíc se zbaví rebelujících poslanců vlastní strany SYRIZA, kteří jeho počínání v posledních týdnech považují za zradu.

Další témata

MF Dnes si také všímá rozčarování nového šéfa Klokánků z toho, že jim vláda neodklepla dvacetimiliónovou dotaci na jejich záchranu (po šaškárně, kdy Babiš se Sobotkou hlasovali pro, ale byli jakoby přehlasováni vlastními ministry). Nový ředitel Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk přímo srovnal postoj vlády k dětem a k motorkám. Na dotaci ve výši desítek miliónů korun na Velkou cenu v Brně vláda peníze vyčlenila. „Prioritou vlády nejsou děti, ale motorkářský sraz,“ čílil se Vaněk.

Právo jako každý rok připomíná výročí okupace z roku 1968 tím, že dnešní mladí už nevědí, co datum 21. srpen znamená.

Právo rovněž připomíná, že vláda na návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) schválila zvýšení příspěvku na Program rozvoje venkova ze státního rozpočtu o 13 miliard korun do roku 2020. Rozvoj venkova je sice hezký, ale řekněme si, co v Právu už nepíšou. Příjemcem peněz z tohoto programu je také skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše. To nám ta vládní mezistranická spolupráce pěkně funguje, že?

Lidové noviny přinášejí pozoruhodný příběh Navindera Singha Saraoa, údajného viníka bleskového propadu americké burzy z května 2010. V Británii byl do minulého týdne v zadržovací vazbě, ale po snížení kauce je na svobodě. „Pro americké žalobce však zůstává agresívním a nebezpečným manipulátorem,“ píšou noviny. Takzvaný flash crash zůstával dlouho záhadou. Pak se přišlo na to, že za něj může program neznámého mladíka z jedné londýnské čtvrti, který dokáže zobchodovat během doby kratší než jedna vteřina. Což je dnes běžné, program mladého Londýňana se ale soustředil na vytváření falešné poptávky u specifických kontraktů „e-mini“. Sarao díky tomu vydělal skoro 900 tisíc dolarů. Podle Američanů však tuto činnost prováděl déle a celkově vydělal 40 miliónů dolarů. „Obviněn je z 22 podvodů, a kdyby byl ze všech uznán vinným, poseděl by si za mřížemi dohromady 380 let,“ uzavírají Lidovky.

Drogy v pivovaru

V pátek vychází už více než dva roky tabletový týdeník Dotyk. Hlavním tématem tohoto pátku je nahrazení složitého dovozu opia z Asie přenesením výroby drog do pivovarů. Vědcům z USA, Kanady a Velké Británie se totiž podařilo vytvořit kvasinky produkující morfin. K tématu Dotyk přidává dlouhou řadu údajů a infografiky o pěstitelích, výrobcích a uživatelích opiátů. A taky statistiku drog v Česku a obhajobu marihuany z pera americké socioložky Miriam Boeriové. Pozoruhodné je, že druhé velké téma pojednává o dobrých a špatných zprávách — o pověstně negativistické české žurnalistice a o tom, zda přesto nejsou dobré zprávy nebezpečné tím, že ponechávají čtenáře v nevědomosti.

Taková dvojice témat podsouvá otázka: Je vynález výroby drog v pivovarech dobrou, nebo špatnou zprávou?