Muži z přístavu Sunda Kelapa

Muži z přístavu Sunda Kelapa Zdroj: Jan Cága

Sunda Kelapa v Jakartě je starý a historicky velmi významný přístav. Do roku 1527 sem zajížděly portugalské lodě s kořením, kávou a dalšími komoditami z Jávy. Po převzetí moci koloniální správou Nizozemské východní Indie se začala kolem rodit Batavia, předchůdce dnešní Jakarty.
Dřevěné škunery zvané pinisi patří k jedné z posledních flotil plachetnic na světě, které se nakládají způsobem stejným jako před staletími. Nakládka a vykládka zboží se odehrává ručně bez jakýchkoli jeřábů a trvá dva až tři týdny.
Většina nosičů sem přichází pracovat z různých částí celého Indonéského souostroví od Sumatry až po Moluky. Pracují zde několik měsíců a potom se vracejí s vydělanými penězi zpátky ke svým rodinám. Každý z dělníků denně naloží asi čtyřicet pytlů s cementem nebo rýží, přičemž každý pytel váží 50 kg. S nákladem na zádech musí přejít po úzké dřevěné lávce vedoucí z betonového mola
Pinisi škunery mají zhruba 40 metrů dlouhý a 15 metrů široký trup se dvěma hlavními stěžni, z nichž každý nese sedm plachet. V současné době už je většina těchto lodí vybavena dieselovými motory.
Za poslední dva roky během probíhající globální recese přišly o práci tisíce nosičů a další na propuštění čekají. Poptávka po základním zboží a stavebním materiálu totiž dramaticky poklesla. Dnes si dělník vydělá v průměru 30 dolarů měsíčně (před krizí to bylo 50 dolarů) a musí se dělit o práci s více nosiči.
9
Fotogalerie

Fotoreportáž z Indonésie: Muži z přístavu Sunda Kelapa

Ve starém vysloužilém jakartském nákladním přístavu Sunda Kelapa kotví letité dřevěné škunery. Čáru ponoru mají nízko, a tak mohou kotvit právě zde, v přístavu s mělkým mořským dnem, kam moderní zaoceánské ocelové lodě zajíždět nemohou.

Zboží, které do přístavu putuje, se nakládá a vykládá ručně bez jakýchkoli jeřábů a trvá dva až tři týdny. Práce přístavních nosičů, kteří vlasními silami přemisťují tuny nákladu sem a tam, proto není žádný med. Přesto se bojí, že přijdou o práci.