Na Broumovsko za nádhernou přírodou a unikátní sakrální architekturou z dílny slavných stavitelů Dientzenhoferů | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Na Broumovsko za nádhernou přírodou a unikátní sakrální architekturou z dílny slavných stavitelů Dientzenhoferů

Věra Sychrová18. října 2019 • 06:50
Na Broumovsko za nádhernou přírodou a unikátní sakrální architekturou z dílny slavných stavitelů Dientzenhoferů
foto: Ludmila Korešová

V zapadlém pohraničí najdete soubor staveb, jež nemají v republice obdoby. Jsou unikátní, přesto mnohé chátrají. Vydejte se i do přilehlých vesniček a okolní přírody, která je jako všude na Broumovsku okouzlující.

Těžko uvěřit, že před osmi stoletími byla oblast Broumovska pustá a neobydlená. V roce 1213 ji král Přemysl Otakar I. daroval řádu benediktinů, aby ji zalidnili a zvelebili. Vydali jsme se po stopách slavných barokních architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, kteří v 18. století do zdejší krajiny vetkli jedenáct unikátních kostelů.

Ruprechtice: cesta na Špičák

Kostel svatého Jakuba Většího v Ruprechticích slouží jako výchozí bod cesty na Ruprechtický Špičák, nejvyšší vrchol české části Javořích hor. U kostela vede žlutá turistická trasa. Ve zvonici tu najdete zvon August z roku 1663, který si režisér Jiří Strach vybral do minisérie Ďáblova lest. Zalesněný vrch Ruprechtický Špičák se zvedá do výšky 880 m kousek za vesnicí. Z rozhledny na vrcholu je krásný výhled na celé Broumovsko s dohledem až na Krkonoše a Orlické hory. Javoří hory jsou turisty spíš opomíjené, a tak vás tu nebudou rušit davy. Doporučujeme projít si celý hřeben Javořích hor, anebo aspoň jeho část.

Božanov: na stolové hory

Jakmile sjedete po silnici od Broumova na Božanov, kostel svaté Marie Magdaleny s růžovou omítkou bude to první, čeho si ve vesnici všimnete. Z Božanova je to jen malý kousek na stolové hory Božanovský Špičák a Koruna. Na Božanovském Špičáku najdete skalní útvary připomínající velblouda, želvu, ještěra, kočku nebo hřiby. Z vrcholu je výhled na Broumovsko a také polskou stolovou horu Velká Hejšovina.

Méně známou stolovou horou je Koruna přímo nad Božanovem (769 m). Ani sem mnoho lidí nechodí. I z ní máte krásný výhled na polské pohraničí. Oblíbená turisty i fotografy je také pětimetrová Kamenná brána.

Šonov: za pseudosopkou

Kostel svaté Markéty si jako jediný z celé Broumovské skupiny udržel osamocenou polohu bez okolní zástavby, jak si to přáli jeho architekti. Stejně jako ostatní kostely i šonovský svou orientací směřuje k Broumovskému klášteru a tvoří tak v krajině navigaci.

Vydejte se ze Šonova po modré turistické značce směrem na takzvanou Šonovskou pseudosopku. Cesta po květnatých lukách vede až na vyhlídku pod Malou Homolí, patřící k těm nejkrásnějším, a přesto méně známým na Broumovsku. Budete mít jako na dlani kostel v Šonově, Broumovský klášter, polské stolové hory a Broumovské stěny.

Hvězda: skalní divadla

Mezi stavbami Broumovské skupiny není žádná, jež by byla známější a navštěvovanější než kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Broumovských stěnách. Dříve tu byl pouze dřevěný kříž s pozlacenou hvězdou z Broumovského kláštera, která pocestným ukazovala cestu. Od roku 1733 její úlohu převzala pozlacená hvězda na vrcholku kaple z dílny Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z ochozu, jenž ke kapli přiléhá, je krásný výhled na okolí. Při procházce skalami vás čekají nádherná skalní divadla, například v Kovářově rokli, a také mnoho výhledů, například ze Supího hnízda.

Broumov: ohnisko třicetileté války

Na místě nenápadného kostela svatého Václava se psala historie. Broumovští protestanti tu po vydání Rudolfova majestátu v roce 1609, zaručujícího náboženskou svobodu, začali stavět svůj kostel. Opat Broumovského kláštera byl ale proti a nařídil ho uzavřít. Pobouření protestanti vyvolali vlnu událostí, která společně s pobořením kostela v Hrobech vedla v roce 1618 k pražské defenestraci, a tím začala etapa třicetileté války. Během ní luteránský kostel vyhořel. Stejný osud stihl i kapli svatého Václava, jež ho nahradila. Současný kostel tu stojí od roku 1729.

Bezděkov: jedinečné haltýře

Výjimečný polohou i postavením. Kostel svatého Prokopa jako jediný ze skupiny nespadá geograficky do okresu Broumov, jeho výstavba ale souvisí s působením benediktinů v oblasti. Projděte se od kostela krásnou lipovou alejí z roku 1870. Zajímavostí jsou studny nazvané jako haltýře či džbery. V místě vývěru podpovrchové vody, stékající po podloží, byly vyhloubeny jámy, obezděny, zaklenuty a následně zastřešeny. Dva zachovalé haltýře prošly v roce 2000 opravou. Jen kousek od Bezděkova najdete městys Machov, který je ideálním výchozím bodem pro výlety na nedaleké polské stolové hory i s dominantou Velkou Hejšovinou. Machov leží přímo pod stolovou horou Bor, z níž budete mít krásné výhledy na Broumovské a Polické stěny.

Martínkovice: osaměle v lesích

Vysoko nad vesnicí Martínkovice na návrší nad soutokem martínkovického potoka a říčky Stěnavy, osaměle s lesem za zády, stojí kostel svatého Jiří a Martina. Je jedinou stavbou Broumovské skupiny, kterou nevytvořili Dientzenhoferové, ale jejich předchůdce Martin Allio. Zeď kostela je lemovaná křížovou cestou z 19. století a obrovskými starými lipami.

Vernéřovice: nejstarší zvon

Kostel svatého Michala ve Vernéřovicích za první i druhé světové války přišel o většinu zvonů. Ten nejcennější z roku 1600 se však podařilo zachránit. Dosud je v kostele, a je tak nejstarším zvonem kostelů Broumovské skupiny. Má průměr 105 cm, výšku 80 cm a jeho koruna sloužící k zavěšení je zdobena šesti uchy s neobvyklými reliéfy s ženským poprsím. Nyní už zvoní pouze výjimečně a v jeho sousedství v kostelní věži žijí netopýři a hnízdí ptáci.

Heřmánkovice: dvorcové statky

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích je dominantou obce, kde najdete několik krásných zděných statků broumovského typu známých jako klasicistní dvorcové statky. Jejich zdobené čelní štíty jsou orientovány k silnici a některé z nich mají bohaté reliéfy iónských a toskánských sloupů.

Vižňov a Otovice

Kostel svaté Anny je zchátralý a nepoužívaný. Visí tu zvon z roku 1601, jinak z původního vnitřního vybavení dnes nezůstalo v kostele téměř nic. Kostel svaté Barbory v Otovicích byl původně v krajině úplně izolovaný od civilizace, dnes stojí v centru dění, hned u místního fotbalového hřiště a zároveň u hlavní silnice procházející obcí. Jde o jeden příklad za všechny, jak kostely Broumovské skupiny, původně osamocené, začaly být obklopované okolními domy, až se nakonec staly dominantami obcí.


Pět tipů navíc

Malé Svatoňovice

Rodiště Karla Čapka leží v podhůří Jestřebích hor na hranicích Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Mnoho turistů tu začíná svou cestu na Žaltman, nejvyšší vrchol Jestřebích hor s rozhlednou. Díky pověstem o zázračné studánce tu vznikla barokní kaple i lázně.

Při výstupu na Žaltman udělejte malou odbočku a projděte Mariánským sadem z roku 1891. Přivítá vás krásný a pestrý lesík na slunné stráni s vyšlapanou cestičkou a křížovou cestou, vedoucí ke kapli Božího hrobu se sochou ležícího Ježíše v životní velikosti, uloženou za sklem ve sloupu ze zkamenělého dřeva araukarit. Dva velké zkamenělé stromy z araukaritu nazvané Kryštofovy kameny můžete prozkoumat nedaleko Odolova, místní části Malých Svatoňovic.

Pramen Metuje

Na západní hranici Broumovska leží Hodkovice. Zaparkujte u kostela a vydejte se cestou do luk a polí. Otevře se před vámi krajina s krásnou vyhlídkou na Adršpašsko--teplické skály. Tohle místo budete mít pravděpodobně jenom pro sebe. Pramení tu řeka Metuje.

Křížový vrch, Zdoňov

Jen malý kousek od Adršpachu najdete vesnici Zdoňov. Vydejte se po žluté na Křížový vrch. Po nenáročném výstupu lesem a skalami, které lemuje křížová cesta, se před vámi otevře nádherná vyhlídka na Adršpašské skalní město a obec Adršpach.

Ostaš

Stolová hora Ostaš, vysoká 700 metrů, patří k nejnavštěvovanějším v oblasti. Velkým lákadlem jsou především až 40 metrů vysoké pískovcové věže a spletité skalní labyrinty, kde jsou útvary Čertovo auto či Mohyla smrti.

Adršpašské pohraničí

Pokud chce mít člověk klid, a to je v turisticky vytíženém Broumovsku vzácnost, existuje místo na severu Adršpašska, kam se dostanete jen pěšky, na kole nebo terénním autem: zaniklá Libná na hranicích s Polskem. Na konci obce Zdoňov zahýbá silnice doleva a mění se v kamenitou cestu, jež přesně kopíruje krásný Zdoňovský potok a poté jeho přítok. Trasa vede krásným tichým údolím s lesy a loukami. Libná byla kdysi poměrně velkou vesnicí s vyhlášenými pískovcovými lomy. Původní obec měla ve znaku vlka, toho tu najdeme dosud. Jednak se vlčí smečka potuluje místními lesy, jednak vyobrazení vlka je také na velkém pomníku v osadě.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Věra Sychrová




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země