Skotsko: Nádherná země opředená mýty, legendami a mystickou atmosférou | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Skotsko: Nádherná země opředená mýty, legendami a mystickou atmosférou

Honza Čermák14. října 2019 • 08:10
Skotsko: Nádherná země opředená mýty, legendami a mystickou atmosférou
foto: Honza Čermák

Ve Skotsku jsem naposledy pobýval před dvaceti lety v rámci studia na univerzitě. Od té doby jsem procestoval kus světa, takže jsem se trochu obával, že už mě tenhle kout Británie, který jsem vždy považoval za svou srdeční záležitost, možná tolik neohromí. V tomhle případě ovšem platí, že stará láska nerezaví.

Za největší mýtus o Skotsku považuji ten o nehostinném počasí. Ačkoli jsem byl svědkem i květnové spršky, na svátek Prvního máje jsem se spálil a z fotek je patrné, že i v dalších dnech panovalo klima, jež si se Skotskou vysočinou  asi spojuje málokdo.

Skotsko si nejlíp užijete v pronajatém autě, protože hromadná doprava je velmi sporadická, a hlavně k těm nejkrásnějším místům by vás stejně nezavezla. Můžete tak projet celou zem křížem krážem, ale pokud máte k dispozici něco kolem sedmi až deseti dnů, doporučuji především tři sousedící oblasti: údolí Glen Coe, ostrov Skye a pobřežní oblast Wester Ross.

Mystické údolí

Údolí Glen Coe jsem zažil několikrát, a to za různého počasí. I když ho zahalí mraky, mlžný opar nebo jeho kopce bičuje déšť, má svoji drsně tajemnou atmosféru. Pokud máte štěstí na modré nebe jako já tentokrát, neváhejte a vyšlápněte na některou ze stezek, jimiž se dostanete až k dech beroucím vyhlídkám, přičemž si cestu nejspíš užijete takřka o samotě. Společnost vám bude dělat snad jen příjemný vánek a někde z dálky bečení ovcí. Vystoupejte třeba na vrcholek Pap of Glen Coe nebo vyrazte do Ztraceného údolí.

Krásné pohledy se ale naskýtají i při pouhém průjezdu údolím, jehož dominantou jsou Tři sestry (Three Sisters of Glen Coe) – trojice impozantních skalních výčnělků. Krásným prostředím k obědu je restaurace Clachaig Inn. Vhodnou základnou pro průzkum téhle oblasti může být třeba příjemné město Fort William takřka na úpatí nejvyšší skotské hory Ben Nevis. Jen kousek za ním si můžete prohlédnout zajímavou technickou záležitost – tzv. Neptunovy schody, což je soustava osmi zdymadel, která vyrovnávají rozdílné hladiny vody v Kaledonském průplavu.

Čarokrásný ostrov

Kdybych měl vybrat jednu jedinou oblast reprezentující to nejlepší ze Skotska, byl by to ostrov Skye. Milovníci přírody a túr si tu opravdu přijdou na své. Ale ještě než se na něj dostanete, cestou z údolí Glen Coe určitě zastavte u jednoho z nejznámějších a nejfotografovanějších skotských hradů, Eilean Donan. Pak už vás bude dělit jen deset mil od Skyeského mostu (Skye Bridge), při jehož průjezdu už budete tak trochu tušit, co vás čeká na druhé straně jezera Loch Alsch.

Asi nejoblíbenějším místem ostrova Skye je pohoří Quiraing, kde si člověk připadá jako na jiné planetě. Jediným civilizačním prvkem narušujícím kouzlo rozeklaných skal, jezírek a výhledů na moře je klikatící se úzká silnice, jež se vám ale stejně brzy ztratí z dohledu. Nenechte se odradit ani počtem aut na parkovišti na začátku trasy. Ve Skotsku obecně platí, že na turistických stezkách málokdy potkáte davy. V době mého putování mi tu společnost dělalo i hejno paraglidů, které mi naprosto tiše kroužily nad hlavou, což jsem ale vnímal spíš jako příjemné dokreslení koloritu a atmosféry než rušivý element. A dostal jsem chuť tohle nádherné místo zahlédnout i z ptačí perspektivy.

Podobným zážitkem je i výšlap na třináct mil vzdálený kopec The Storr, jenž sám o sobě není až tak zajímavý jako seskupení kamenných špiček v čele s tou nejvyšší a nejznámější, které se říká Old Man of Storr. Nebylo by to Skotsko, aby se ke „Starému muži“ nevázalo hned několik různých legend, v nichž se to hemží obry a vílami. I bez nich je to ale kouzelné místo. Jen jsem tak seděl pod až hrozivě působící homolí, na kterou se pokoušelo vylézt pár horolezců, nechal si čechrat vlasy přímořským vánkem a kochal se pohledem na širé okolí.

Srdce se vám naopak pořádně rozpumpuje při průzkumu pohoří The Cuillins, především pokud se nezaleknete a vystoupáte z osady Glenbrittle až k jezírku Coire Lagan. Sice jsem chvílemi pochyboval, zda není hlavně v závěru nepříliš dobře značená stezka zbytečně namáhavá, ale cíl rozhodně stál za to. Pod hladinou malého horského jezírka jako by se třpytily plástve zlata a na ní se odrážely okolní hory. O výhledu ani nemluvě.

Při návratu z túry jsem se ještě stihl zastavit u Pohádkových jezírek (Fairy Pools), což je naprosto nenáročná procházka kolem říčky plné malých kaskád a čirých tůní s majestátním pohořím v pozadí. Tady už na turisty zřejmě narazíte. Podobně nenáročnou pohádkovou záležitostí, ale podstatně méně navštěvovanou, je i místo zvané Fairy Glen nedaleko městečka Uig. Nabízí podivně zvrásněnou krajinu porostlou trávou, spirálu vytvořenou z kamenů nebo jezírko s temnou hladinou – to vše na malém území, jež se dá v pohodě projít za necelou hodinu.

Malebné pobřeží

Věřím tomu, že z ostrova Skye budete odjíždět neradi. Ale nemusíte zoufat – stačí po návratu na „pevninu“ zamířit na sever do oblasti Wester Ross. Nedá se říct, že by tahle část západního pobřeží připomínajícího severské fjordy měla nějaký jednoznačný turistický tahák. Stačí se jen tak projíždět, občas zastavit – určitě budete mít takové nutkání v okolí jezer Torridon a Upper Torridon – nebo se i tady vydat na některou z túr. Nenáročnou procházkou, již zvládnete v obyčejných teniskách, je stezka kolem jezer Loch Coulin a Loch Clair. Takřka jedinými živými tvory, které jsem cestou potkal, byli dva nádherní bělouši. Zdatnější se můžou vydat například na Beinn Eighe Mountain Trail, jenž už vyžaduje odolnější obuv, ale odvděčí se krásnými výhledy do okolí. Hlavu pak můžete složit v městečku Ulapool.

Odtud se pak vydejte do města Inverness, které se někdy označuje jako hlavní město Skotské vysočiny. Z něj pak můžete pokračovat buď kolem jezera Loch Ness, nebo národním parkem Cairngorms až do Edinburghu.


Co ještě vidět

Po příletu do Edinburghu nespěchejte rovnou do tří uvedených oblastí, protože i cestou k nim narazíte na řadu zajímavých míst:

  • Stirling: historické město, jež kdysi bývalo skotskou metropolí. Hlavní dominantou je hrad, ale příjemná je i procházka uličkami podhradí. Nedaleko Stirlingu se nachází památník Williama Wallace, jehož falický tvar uvidíte už z dálky.
  • Falkirk Wheel: technická zajímavost za městečkem Falkirk. Jedná se o unikátní rotační lodní výtah, umožňující propojení dvou vodních kanálů, mezi nimiž je rozdíl 24 metrů. Jen se připravte na placené parkování (tři libry).
  • Ben A’an: výstup na tento vrchol pohoří The Trossachs není náročný, ale výhledy z něj jsou ohromující. Loch Katrine budete mít jako na dlani a špičatý vrchol ve vás vzbudí pocit, že jste zdolali horu podstatně vyšší. I tady je potřeba zaplatit parkovné.
  • Loch Lomond: zapomeňte na Loch Ness, to je jenom marketingová vábnička. Jezero Loch Lomond je podstatně zajímavější. Hezky se na ně dívá třeba z vrcholu kopce Conic Hill. Občerstvit se pak můžete v malebné vesničce Luss.
  • Glenfinnan: povinnost pro fanoušky Harryho Pottera! Zde se nachází onen slavný železniční viadukt. Pokud budete mít štěstí jako já nebo si předem zjistíte jízdní řád, určitě se budete jako malé děti radovat z toho, když po mostě projede vlak se soptící parní lokomotivou. Městečko leží až za údolím Glen Coe a krom viaduktu nezapomeňte vyšlapat na vyhlídku na jezero Loch Shiel a památník Karla Eduarda Stuarta nad návštěvnickým centrem.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Honza Čermák




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země