Tip na výlet: Historické lokomotivy i vůně oleje a sluncem rozpálených pražců. Železniční nostalgie v Jaroměři | Reflex.cz
nahoru
Lidé a země | Magická zima v Rakousku

Tip na výlet: Historické lokomotivy i vůně oleje a sluncem rozpálených pražců. Železniční nostalgie v Jaroměři

Jakub Hloušek18. srpna 2019 • 07:00
Tip na výlet: Historické lokomotivy i vůně oleje a sluncem rozpálených pražců. Železniční nostalgie v Jaroměři
foto: Jakub Hloušek

Do Jaroměře vábí návštěvníky především pevnost Josefov. Druhý důvod, proč se sem vypravit na pěkný výlet, tají zdejší nádraží. Tam se skvěle vyřádí technicky zaměření kluci i holky, bez ohledu na to, jestli se po prázdninách chystají do školních lavic, nebo si už pár let užívají zasloužené penze.

Industriální skanzen

Ihned za staniční budovou, která patří mezi chráněné památky, začíná areál Železničního muzea Výtopna Jaroměř. Jeho existenci jsem před časem letmo zaregistroval. K prohlídce mě ovšem zlákala náhoda: díky několika zpožděním se mně totálně rozpadl plynulý jízdní řád. A v Jaroměři mě potkalo takřka dvouhodinové čekání. Již úvodní industriální mix návěstidel, starých průmyslových budov, linie kolejí, změť vagónů i ostatní drážní techniky, signalizoval příjemný zážitek. Provozovatelé muzea jsou zároveň kovaní nadšenci, co opětovně uvedli do života nejeden navždy odepsaný unikát. Proto některé kousky venkovní expozice zdobí čerstvý nátěr, zatímco jejich beznadějně vykuchané sousedy požírá rez. Avšak i na ně se dostane.

Svět černokněžníka Zababy

Celá venkovní část působí autenticky syrovým dojmem opepřeným dávkou romantiky. Za masivní točnou se pak pod střechou původní výtopny ukrývá království z kultovních Pohádek o mašinkách proslavených legendárním černokněžníkem Zababou.  Ani on by to nezařídil lépe. Jako modelky na přehlídce tu vedle sebe stojí nablýskané lokomotivy: od parních krasavic, po spolehlivé tahouny, kteří zatím nepřekročili věk veteránů. Vystavené lokomotivy vkusně doplňují další raritní kousky a stroje, včetně drezíny osazené karoserií osobního automobilu z produkce kopřivnické Tatry. O horkém letním poledni rozpálené pražce před výtopnou podmanivě voní karbolem. A s jeho vůní se ozývá volání dálek. Naopak uvnitř se vznáší aroma maziv – typický znak dílen, práce s kovem a zkušených chlapů od fochu. Historické informační tabule místy připomínají společnou existenci Československa, a když vám někdo „přátelsky“ sdělí, že stěžovat si můžete leda na „lampárně“, tak tady se dozvíte, kam přesně vás dotyčný poslal. „Můj kolega považuje ten starý staniční stojan s cedulemi o trase vypravovaných vlaků za mnohem pozitivnější, než dnešní, protože nikdy neukazoval zpoždění,“ dodala průvodkyně. Pod jejím dohledem si lze vybrané exponáty osahat či vyšplhat na pracoviště strojvůdce. Tudíž chvílemi to dokola hlasitě píská a troubí.

Působiště bratra slavného básníka

Vznik stanice v Jaroměři též doprovází příběh z kategorie urban legends. „Stavba železnice měla strategický význam, neboť navzájem propojovala více pevnostních měst,“ připomenula průvodkyně. „Traduje se, že kam dopadla koule vystřelená z pevnostního kanónu, tam při budování dráhy vzniklo nádraží,“ uzavřela. Prohlídku je samozřejmě možné absolvovat také individuálně, bez výkladu. Jiný příběhem zase hovoří infopanel věnovaný Michalovi Ignáci Máchovi – mladšímu bratrovi básníka Karla Hynka Máchy. Rovněž on nosil toulavé boty a vandroval jako písař i dozor, po stavbách železničních drah starého mocnářství. A potom plouhá léta sloužil na stanici v blízkých Předměřicích nad Labem. Přitom pečlivě opatroval bratrovu literární pozůstalost.

Od příštího roku opět plnou parou vpřed

Kromě muzea jaroměřská Výtopna zaštiťuje široké spektrum aktivit: setkání fandů železnice a modelářů, různé tematické akce, a především nostalgické jízdy. S nimi se procestujete kus Podkrkonoší i přilehlé okolí – Semily, Náchod, Hradec Králové, Malé Svatoňovice … Letos ale jejich sezónu předčasně ukončila železniční výluka. Podrobný přehled akcí a ostatní důležité informace se dozvíte na www.vytopnajaromer.cz.

Jakub Hloušek




Diskuse ke článku

 

Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země