Do slovinského města Ptuj za skvělým vínem a zběsilým masopustním rejem zapsaným na seznamu UNESCO | Reflex.cz
nahoru

Do slovinského města Ptuj za skvělým vínem a zběsilým masopustním rejem zapsaným na seznamu UNESCO

Pavla Apostolaki9. května 2019 • 07:40
Do slovinského města Ptuj za skvělým vínem a zběsilým masopustním rejem zapsaným na seznamu UNESCO
foto: Delo / Profimedia

Počátkem roku se tu ulicemi prohánějí neřestní a strašidelní kurenti, skladují tu láhev vína za téměř sto tisíc eur a pravidelně pořádají událost zvanou „Odprta kuhna“. A kávu tu vaří v tak velké džezvě, že se dostala do Guinnessovy knihy rekordů. Slovinská Ptuj zkrátka stojí za návštěvu.

Procházím uličky Ptuje, když se přede mnou zjeví mohutná, chlupatá postava. Na hlavě jí trčí rohy, za ušima se ježí peří a tělo zakrývají dlouhé bílé ovčí chlupy. Potemnělé, skoro až prázdné oční důlky mě přikovají na místě. Zkřížil mi cestu šaman, čert, nebo lesní duch? Tajemná bytost vydá hluboký hrdelní zvuk a během několika sekund zmizí za rohem. „To byl kurent,“ směje se Aljoša, když vidí mé zděšení. Za pár dnů začne Kurentovanje, slavnost jara a plodnosti, a démon si zřejmě zaskočil na zkoušku s kamarády.

Dívčí kapesníčky

Kurenti, bohové požitků a rozkoší z raných slovanských dob, ožívají právě v období tohoto svátku. V bezmála dvacetitisícovém městě se koná každý rok v únoru a navazuje na pradávné pohanské rituály. Od roku 2017 je Kurentovanje zapsáno na Seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Romantický výlet po chorvatské řece Cetině. Pokochejte se nádhernou přírodou a…

„Pro vytvoření celého kostýmu kurenta, včetně masky, je potřeba ostříhat pět až šest ovcí. Materiál tedy sbíráme a připravujeme průběžně celý rok. Uši řemeslníci vyrobí z ptačích křídel, zuby z bílých fazolí a knírek z kukuřice. Když si pospíší, mají vše hotovo za čtyři dny. Osoba představující kurenta však musí na kostým našetřit. Pořídit si takový kostým není levné, většinou osm set až tisíc eur,“ vysvětluje Aljoša, který patří mezi koordinátory karnevalu.

Kurentovanje probíhá deset dní a vrcholí o masopustním úterý velkolepým průvodem. Ten není pro svobodné muže reprezentující kurenty nijak jednoduchý. Kostým je obrovský, ovčí vlna hřeje a u pasu je tíží řetěz s velkými kravskými zvonci. Kurenti divoce poskakují a svým rámusením zahánějí zlé duchy a zimu. Lidé přibíhají k „huňatým bohům“ a u jejich nohou rozbíjejí hliněné hrnce pro štěstí a zdraví. Kurenti mávají na davy dřevěnými palicemi na konci potaženými ježčí kůží. Lákají k sobě dívky, aby na ostny připevnily kapesníčky, které pak na konci slavnosti spočítají. Kdo bude mít nejvíc trofejí, stane se hrdinou akce.

Manžel v nůši

Kromě kurentů v ulicích dovádí mnoho dalších masek. Bývá jich až kolem dvou tisíc. Nejčastěji se v průvodu objevuje medvěd, Cikáni, rusa (velbloud), Zelený Jurij (chlapec v zeleném omotaný břečťanem) či „baba nosi deda“, tedy převlek, v němž stařenka nese svého manžela v koši na zádech.

„Do druhé světové války byly tyto masky a průvody známé pouze ve vesnicích v okolí Ptuje, například v Markovci a Zabovci, v nichž lidé na masopustní úterý tvořili spontánní průvody karnevalových masek a vyhrávala jim k tomu kapela,“ líčí Aljoša. „Jenže pak tradice začala pomalu mizet a lidé přemýšleli nad tím, jak ji zachránit a dát jí nový život. Vzkříšení se podařilo v roce 1960 neúnavnému organizátorovi a kulturnímu historiku Dragovi Haslovi. Vytvořil znovu náplň karnevalu a navrhl, aby se událost pojmenovala podle nejznámější figury: Kurentovanje,“ dodává.

A co vlastně zběsilý masopustní rej lidem přináší? „Nosit masku je součástí identity místní populace. Každoročně tak můžeme uniknout z reality, vstoupit do mystického světa a řádit jako pohanští bohové,“ směje se mladý Ptujčan.

Požehnané hrozny

Kurentovanje by nebylo pořádnou oslavou bez dobrého vína. To nejlepší ochutnáme v nejstarším a nejuznávanějším vinařství Slovinska, zvaném Ptujska klet. Leží jen kousek od centra v nenápadném bloku domů. Projdu dvůr a vidím rustikálně zařízenou vinotéku. Nepřeberné množství lahví si tu lebedí ve dřevěných stojanech.

Ozdravná cesta do samého nitra země. To jsou slavné přírodní lázně v Gasteinském údolí

„Vinné révě se dařilo na strmých svazích Štýrska ještě před tím, než sem přišli Římané. O rozvoj vinařství se však postarali mezi desátým a šestnáctým stoletím salcburští arcibiskupové, kteří vlastnili město i s okolními vinicemi,“ zasvěcuje mě do historie sommelierka Tanja.

„Hrozny dozrávají nad řekou Drávou na strmých svazích a terasách ve výšce až čtyři sta metrů nad mořem. Většinou pěstujeme bílé odrůdy, například Furmint, Muškát žlutý, Tramín, Sauvignon Blanc, Chardonnay a místní odrůdu zvanou Ranfol. Z červených je populární především Modrá frankovka, Zweigelt, Gamay a Pinot Noir. Vína dodáváme nejen do Evropy, ale také do Ameriky a Asie. Nejspíš lidem chutnají, vždyť za poslední desetiletí jsme na největších vinařských světových soutěžích získali víc než dvě stě padesát ocenění a medailí,“ říká s hrdostí Tanja.

Vinný labyrint

Chloubou Ptujské kleti jsou vinné sklepy vybudované v klášterním komplexu minoritů ve třináctém století. Kromě historických dřevěných sudů o obsahu sto dvaceti pěti tisíc litrů najdeme ve dvoukilometrovém labyrintu i největší a nejslavnější sbírku vín v regionu. Vzácný archiv samozřejmě drží majitelé pod zámkem. Tanja zarachotí klíčem ve dveřích, světlo žárovek řízne do temnoty a z ní se vynoří stovky lahví. Leží tu ve zděných nikách při konstantní teplotě mezi devíti a 12 stupni, s vlhkostí vzduchu okolo sedmdesáti pěti procent. Ty nejstarší pokrývají husté pavučiny.

Vysoké Taury nabídnou skvělé lyžování i ojedinělý farmářský trh na vrcholcích Alp

„Než lahev ukážete hostům, nikdy ji od nánosu pavučin neotírejte. Pouze ji zabalte do bílé utěrky a dejte na stůl. Lahev pak opatrně otevřete vývrtkou a před nalitím vína do pohárů otřete její hrdlo jemně ubrouskem,“ doporučuje znalkyně. Její rada by se mi mohla hodit hned u následujícího výklenku. Avšak když vidím víno z roku 1917, a navíc vyrobené ze Staré trty, nejstarší vinné révy na světě (má přes čtyři sta let), raději kolem něj procházím z uctivé vzdálenosti. Cena za lahev se totiž na aukci pohybuje od čtyřiceti pěti do devadesáti dvou tisíc eur.

Rekordní káva

Víno samozřejmě nechybí ani na gastronomických festivalech, jaké se ve Ptuji konají několikrát do roka. Oblíbenou akcí je zejména „Odprta kuhna“, kdy majitelé domů ve Ptuji otevřou své běžně nepřístupné dvorky a v nich kuchaři vaří různé pokrmy. Milovníci černého moku se zase sjíždějí na Festival kávy. Jeho organizátoři představují desítky druhů kávy, praží ji a vaří ve staré, velké džezvě zapsané v Guinnessově knize rekordů.

K voňavému šálku si pak dopřávají místní specialitu – gibanicu, kterou ve Ptuji nabízí skoro každá kavárna či restaurace. Dezert tvoří šest vrstev, v nichž se střídavě prokládá křehké těsto s makovou, tvarohovou, ořechovou a jablečnou náplní. Chcete-li zažít posezení v historickém stylu, zajděte do kavárny ve městě hotelu Mitra. Kavárník Josef Kipertz ji založil v roce 1785.

Hévíz: Vykoupejte se v největším biologicky aktivním přírodním termálním jezeře na světě!

Ptuj je zkrátka město požitků a o ty tělesné se starají termální lázně. Účinky pramenů poznal na vlastním těle již Marcus Antonius Primus. Generál, jenž velel římské legii v této části římské říše, si všiml léčivých vlastností místní vody a zavedl lázeňskou kulturu. Její obnova pak přišla v roce 1983, kdy ve Slovinsku nastala nová éra medicínské péče z přírodních zdrojů. Termální uhličitá voda tryská ve Ptuji z hloubky tisíc sto metrů o teplotě 56 stupňů. Do šesti vnitřních a sedmi venkovních bazénů v termálním parku se pak zchlazuje na příjemných 30–36 stupňů. Zdejší léčivé prameny pomáhají pohybovému systému i po operacích a úrazech.


Město Římanů

  • Kurentovanje: Zdejší karneval patří k nejkrásnějším v Evropě a zavítá na něj přibližně deset tisíc lidí.
  • Antická relaxace: Jedinečnou zábavu si užijete v Grand Hotelu Primus. Pořádá římské slavnosti, během nichž budete mít pocit, že jste se ocitli v antických časech. Obléknete se do bílých tóg, absolvujete koupelové procedury a nakonec usednete k hostině s tradičními římskými pokrmy. U hotelu také naleznete výjimečné zemské energetické centrum. Ve spojení s termální vodou působí blahodárně na celý organismus. Rychle zde získáte nové síly a ucítíte mimořádnou regeneraci těla i duše.
  • Do nitra historie: Navštivte ve Ptuji zámek a dominikánský klášter. Bývalý mnišský příbytek má růžovo-bílou fasádu a vypadá jako z cukrkandlu.
  • Svědek doby: Ptuj má kroniku svého života pěkně popsanou. Po odchodu Římanů ji postupně pohltila Francká říše a Blatenské knížectví. Poté důležitou obchodní křižovatku spravovali salcburští arcibiskupové i štýrští vévodové. Během osmanských nájezdů odolávala Ptuj sultánským vojskům. Byla součástí rakousko-uherské monarchie, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Jugoslávie, až se v roce 1991 stala slovinským městem.

Viterbo: Malebné italské městečko, kde sídlil i papež
Klára Nekvidnová 19. listopadu 2018 • 13:46

Viterbo: Malebné italské městečko, kde sídlil i papež

Bad Schandau: Užijte si adrenalin i zenový klid v německém lázeňském městečku
Markéta a Michael Foktovi 5. listopadu 2018 • 12:12

Bad Schandau: Užijte si adrenalin i zenový klid v německém lázeňském městečku

Pavla Apostolaki




Diskuse ke článku

 

Články odjinud
Starší články Lidé a Země