Symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji

Symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji Zdroj: Profimedia.cz

Symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji
Symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji
Symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji
3
Fotogalerie

Hřbitov horolezců v Českém ráji: Mrtvým na památku, živým pro výstrahu

Je to v Česku málo známé a ojedinělé místo: symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji. Do půvabného Skalního města mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála chodí lidé zavzpomínat na ty, kteří při svých výpravách do hor tragicky zahynuli.

Nedaleko známé Mariánské vyhlídky je výjimečné místo: věčně ve stínu skal a stromů. Před Nekonečnou skálou stojí párek turistů a čte tabulky připevněné ve skále. Vyryto je v nich asi 140 jmen, data úmrtí a místa posledního vydechnutí: Himálaj, Dolomity, Norsko, Kavkaz, Tatry, Chorvatsko, Hruboskalsko... Svíčky pod skálou, květiny a malý kříž naznačují, že se sem chodí vzpomínat na horolezce, jejichž příběhy neměly šťastný konec. Na vše dohlíží ze skály obří měděné puklé slunce, které odkazuje k dalekému Peru...

Prokletá expedice

Psal se rok 1970, když se do peruánských And vydala česká horolezecká expedice. Smůla se jí ale přilepila na paty už od začátku. Horolezci z oddílu Lokomotiva Liberec chtěli původně zdolat nejvyšší vrchol Severní Ameriky, horu Mount McKinley. Bohužel k nám ale přijeli z Ruska nezvaní hosté a s cestami do USA byl utrum. Výprava proto pootočila směr na jih a jejích patnáct členů se nakonec vydalo do Peru na nejtěžší stěnu Huandoy.

A hned přišly další potíže: kufry se zásobami a oblečením dorazily o čtrnáct dnů později a cestou byly vykradeny. S výrazným zpožděním nakonec horolezci dorazili do základního tábora, kde je potkala další tragédie. Ivan Bortel, nejlepší a nejzkušenější člen, opěrný bod expedice, se zřítil do propasti a na místě zahynul. Bez něj si horolezci na složitou Huandoy netroufli. Rozhodli se proto vystoupit na ne tolik obtížnou nejvyšší peruánskou horu Huascarán (6768 m). Tady je čekala další rána, tentokrát fatální. Zemětřesení o síle 7,9 Richtera uvolnilo lavinu, která pohřbila všech čtrnáct účastníků výpravy a jejich chilského průvodce.

Byl mezi nimi také horolezec a sochař Valerián Karoušek, jenž přišel ještě před expedicí s nápadem založit v Čechách symbolický hřbitov horolezců. O realizaci se pak rok po tragédii postarali jeho kamarádi horolezci, ujal se jí akademický malíř Otakar Šláfl, který už měl zkušenosti ze symbolického hřbitova ve Vysokých Tatrách. Úplně první jména zvěčněná na Nekonečné stěně patří místním lezcům, jejichž životy zhasly v židovském ghettu v Terezíně. Následují členové nešťastné expedice a další jména časem přibývala.

Symbolický hřbitov horolezců býval klidné a zastrčené místo, o němž věděli jen zasvěcení a znalci Skaláku (jak místní Skalnímu městu říkají). Dnes se to v okolních skalách lezci jen hemží a hrnou se turisté obdivující nedalekou Dračí skálu, Větrník nebo Hainekeho stěnu. Ve všední den v poledne slyším u Nekonečné zdi vedle češtiny také němčinu a španělštinu.


Cintorín ve Vysokých Tatrách

Umělec a horolezec Valerián Karoušek plánoval založit pietní místo pro horolezce po vzoru hřbitova ve Vysokých Tatrách, jenž byl nedaleko Popradského plesa otevřen v roce 1940. Na symbolickém hřbitově je dnes asi 160 pamětních desek a na 50 ručně vyřezávaných křížů. Jsou vzpomínkou na lidi, kteří nechali svůj život ve Vysokých Tatrách a na Tatrance, kteří zahynuli v horách po světě. Hřbitov je na seznamu kulturních památekna Slovensku a dnes je ve Vysokých Tatrách jedním z turisticky exponovaných míst. Přes zimu je na něj zákaz vstupu.