nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Osobité etnikum na severu Barmy aneb Vítejte na večírku tetovaných žen

Pavel Svoboda28. listopadu 2018 • 07:50
Osobité etnikum na severu Barmy aneb Vítejte na večírku tetovaných žen
foto: Pavel Svoboda

Hornatý a řídce osídlený stát Čjin je i v rámci velmi chudé Barmy nejchudším státem země vůbec. V kopcích na hranicích s Bangladéšem a východní Indií jsme poznali svérázná etnika s minimálním barmánským vlivem. Zajímavostí zdejší kultury jsou ženy tetované ve tvářích. Je jejich tetování ozdoba, nebo dobrovolné zhyzdění?

Vrásčité rysy starých žen zahaluje jemná pavučina tetování, které je již vládou dlouhodobě zakázané. Při krátkodobém přerušení zákazu zdejšího zvyku proběhlo v úzkém rozsahu potetování žen mladší generace. Proto potkáváme vedle tetovaných babiček i několik tetovaných žen ve věku 30 až 35 let. Jedná se o poslední nositelky této svérázné tradice, jež s následující generací nadobro zmizí.

S tetováním je spojená legenda o jeho vzniku, podle níž staří barmští králové dobře znali krásu čjinských žen, a často je proto unášeli. Tetování ve tváři mělo sloužit k potlačení přirozené krásy dívek, a tím k jejich ochraně. Tetování dívek probíhalo ve věku do 15 let a bylo nepředstavitelně bolestivé s následným opuchnutím obličeje v takovém měřítku, že poté několik dnů nemohly mluvit ani otevřít oči.

Začínáme fotografovat

Putujeme čtyři dny po vesnicích: od nejvyšší hory státu Čjin, Nat Ma Taung neboli Mt. Victoria (3053 m n. m.), až k městečku Mindat. Sami, bez místního průvodce, s minimem informací. Netušíme, co nás čeká. Ubytování u místních, kteří nemají povolení od vlády, je zakázané. Překvapuje mě proto, jak do několika minut poté, co gestikuluji, zda nemůžeme u někoho přespat, vybalujeme spacáky na podlahu dřevěného domku.

Dušičky na Filipínách aneb Když živí žijí s mrtvými
ROBERT MIKOLÁŠ 25. října 2018 • 13:24

Dušičky na Filipínách aneb Když živí žijí s mrtvými

Dřevěné chatrče z bambusu stojí ve svazích na dřevěných sloupech. Jsem překvapen, kolik legrace zde při focení zažijeme. Přes počáteční obavy se nakonec ženy fotí rády. Drobný dárek v podobě malého mýdla, jež nosím po kapsách, pomáhá otevírat naše natolik rozdílné světy.

Křesťané a původní rituály

V neděli se koná ve vesnici velká mše, která na několik hodin stáhne všechny obyvatele z vesnice do dřevěného kostelíku. V dominantně buddhistické Barmě se nacházíme v oblasti, kde se přes 90 procent obyvatel hlásí ke křesťanství.

Malajský daňový ráj aneb Za Sandokanem a Perlou z Labuanu
Pavel Fochler 22. října 2018 • 11:21

Malajský daňový ráj aneb Za Sandokanem a Perlou z Labuanu

Ale i přes snahy misionářů jsme v místě, kde stále vládnou animistické rituály. Stěny domů běžně zdobí rozvěšené lebky zvířat a lovci chodí po lesích s dlouhými puškami pamatujícími snad doby napoleonských válek.

Nečekané pozvání na animistickou party

Zdejší ženy i muži jsou vášnivými kuřáky protáhlých dřevěných dýmek. S oblibou také popíjejí místní víno. Při večerní procházce vesnicí jsme z prašné pěšiny pozváni do chatrče na dýchánek. V zakouřené místnosti desítka tetovaných žen popíjí víno a slastně pokuřuje fajfky. Mezi dětmi pobíhají psi. Z šera kouře se nese hluboký smích, až se celá chatrč třese. Nevěřím vlastním očím, pravá animistická party! Jsme na chvíli součástí světa, o němž jsem si myslel, že už dávno neexistuje. Největší dobrodružství mého života….

Po řádění Rudých Khmerů se Kambodža pomalu rozvíjí. I navzdory velké korupci
Omán: Země, kde vládne sultán a kde se staré mísí s novým
Peter Hupka 21. září 2018 • 11:40

Omán: Země, kde vládne sultán a kde se staré mísí s novým

Pavel Svoboda




Starší články Lidé a Země