Řecký poloostrov Peloponés: Užijte si perfektní dovolenou a jeďte mimo sezonu | Reflex.cz
nahoru

Řecký poloostrov Peloponés: Užijte si perfektní dovolenou a jeďte mimo sezonu

Irena Páleníčková8. září 2019 • 07:00
Řecký poloostrov Peloponés: Užijte si perfektní dovolenou a jeďte mimo sezonu
foto: Jiří Páleníček

Peloponés visí na špičce Balkánského poloostrova a jeho bohatě zalesněné hornaté vnitrozemí přímo zve k výpravám po starověkých stezkách. Na rozdíl od ostatních řeckých ostrovů nejsou jeho kvalitní pláže lemovány souvislou řadou ubytování. Na tuto svéráznou část pevninského Řecka se jezdí hlavně za starověkými památkami – a na přelomu léta a podzimu na sklizeň oliv, vína a mnoha dalších dobrot.

I kdysi nejnepozornějším žákům něco probleskne hlavou, uslyší-li slova jako Olympie, Mykény, Sparta či Epidaurus. S vlastní dopravou stihnete i nejzachovalejší řecký chrám v Bássai, až dvacet metrů široké mykénské zdivo v Tíryns, pevnosti Koróni a Methóni, budete mít dost času probrouzdat se byzantskou Mystrou a Monemvasíou a obdivovat množství zeleniny, oliv a ryb na jednom z nejlepších řeckých trhů v městě Kalamáta. Budete korsovat spolu s Řeky nočními ulicemi elegantního Nauplionu a u přístavu Gýthio pozorovat padající hvězdy pod piniemi na ostrůvku Marathonísi, kam kdysi Paris unesl krásnou Helenu. Nesmíte vynechat ani nejjižnější bod řecké pevniny, mys Taínaron a přilehlou oblast lakonského Máni.

Starověká Olympie

Po dvanáct století se zde jednou za čtyři roky scházel k férovému zápolení výkvět tehdejšího Řecka, tedy téměř třistakrát. Pak přišla doba dlouhého čekání na jejich obnovení roku 1896. Míjím hlavice a kusy sloupů dórských, jónských i korintských. Postojím před tím, co zbylo z Héřina chrámu, kde se od roku 1936 pomocí slunečních paprsků zapaluje olympijský oheň, aby doputoval do místa konání současných her. A určitě nezapomenu na desky ostudy, které zdobily podstavce pro sochy boha Dia. Zachovalo se jich šestnáct a na nich jména a podlé činy těch, kdo natolik porušili olympijská pravidla, že se museli vykoupit pokutou, za niž byla postavena bronzová Diova socha. Všichni borci nastupující na stadion a možná i oněch 45 000 diváků, kteří se na něj vešli, si nápisy mohli jako varování přečíst.

Peloponéský Parthenon v Bássai

Ještě v sedmdesátých letech minulého století vyrazily sloupy chrámu Apollóna Epikúria v Bássai stojící uprostřed drsné horské krajiny nepřipravenému návštěvníkovi dech. Když se dnes na horizontu nad silnicí vynoří moderní bělavý elegantní útvar chránící starobylý chrám, je turista jeho surrealistickou nevhodností šokován neméně. V krajině dubů a rozpraskaných vápencových skal, jež si v horách ve výšce přes 1100 metrů zachovaly vzhled z dob archaického Řecka, působí tato ochrana antického chrámu ze 7. st. př. n. l. zcela absurdně. Prý nešlo jinak, protože kyselé deště v létě a v zimě mráz i půl metru sněhu narušovaly vápenec, ze kterého je chrám postaven.

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Smaragdový ostrov Lesbos
Markéta a Michael Foktovi 31. května 2019 • 08:53

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Smaragdový ostrov Lesbos

Chrám vydržel stát 27 století. Co si o stanu asi myslí Apollón Pomocník, kterému je chrám zasvěcen? Raději však tento kontrast neprobírejte s pracovníkem v pokladně, svými otázkami jsem ho evidentně uvedla do rozpaků. Každopádně tento architektonický kontrast stojí za cestu do vnitrozemí stejně jako 48 kilometrů opuštěné silnice kličkující k němu od moře přes strže a po svazích hor.

Homér, Kyklopové a další

Místem, kde by člověk měl přenechat slovo Homérovi, je Tíryns a nedaleké Mykény, odkud král Agamemnon vyrazil do války zvané trojská. Stavba mohutných hradeb z balvanů, jejichž až čtrnáctitunová hmotnost vyráží i dnes dech, vyvolala v lidském povědomí obry Kyklopy, kteří tyto tzv. kyklopské zdi pomáhali stavět.

Projdeme mykénskou Lví branou, stoupáme až na vrchol akropole, scházíme dolů a opatrně se rozhlédneme: nikdo v dohledu. Můžeme tedy sejít sedmnáct metrů pod zem k cisterně na úrovni spodní vody. Kamenné klenuté schody se noří do tmy, projdou pod hradbami, točí se a pak spíš tušíme, než vidíme nádrž, ze které kdysi téměř po tmě vynášeli otroci vodu na akropoli.

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Ostrov Nísyros aneb Jak se bydlí na papiňáku

Zatímco na parkovišti před Mykénami se i mimo sezonu střídají autokary, plocha před Tírynsem je prázdná. Tady si nad kamennými základy paláců a chrámů můžeme lépe představit poradu svalnatých vousatých Atreovců připravujících tažení kvůli Heleně, unesené manželce spartského krále Menelaa. V Tírynsu není problém přelézt zábradlí a projít se záhadnou chodbou uvnitř hradební zdi. Objevíme i boční východ z hradeb, snad to opravdu byli obři, kdo je postavili. Fotografie restaurátorských prací zachycují mohutné jeřáby, které pomáhaly osadit některé kameny zpět. Jak to kdysi dokázaly zvládnout pouhé lidské ruce?

Tajemství starých měst

Zbytky byzantských měst Monemvasía a Mystra od sebe dělí sto kilometrů. Oba rozsáhlé areály, kde se střídají stavby zrestaurované i pouhé kamenné základy, chtějí dobré boty a celý den. Monemvasía, přezdívaná řecký Gibraltar, leží na skalnatém ostrůvku 350 metrů vysokém, spojeném s pevninou krátkým mostem. Byla hlavním obchodním centrem řecké části byzantské říše. Mystra, ležící na svazích od 310 metrů výš nedaleko starověké Sparty, byla jejím centrem úředním a duchovním. V obou se vystřídali Byzantinci, Benátčané a Turci.

Skvělý komplex zřícenin Mystra má rekonstruovano pět zajímavých kostelíků a klášter, v němž žije šest jeptišek. V době největší slávy zde žilo na čtyřicet tisíc obyvatel. V noci je celý areál jako všechny památky uzavřen a přichází do něj hlídač. Spali jsme před branou a v osm ráno vešli dovnitř zároveň s pokladní. Vyplatilo se to. Za nezaměnitelnými četnými kopulkami jednotlivých svatyní se v ranní mlze rozprostírala úrodná Messenská nížina a v ní se v dálce skrýval duch starověké Sparty.

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Zakynthoská pláž Navagio aneb Krást se nemá

Dolní město Monemvasíe je opraveno do podoby vábivého komplexu taveren, hotýlků, turistických obchůdků a barů, které opravdu stojí za hřích. Díky turistům zde dokonce žije celých dvacet stálých obyvatel. Horní město až dodnes dokonale chrání opravené hradby s impozantním přístupem, nalepeným na kolmou stěnu skalní strže jako vlaštovčí hnízdo. Kromě starého kostela jen zbytky zdí a fantazii a představám o tehdejším životě se meze nekladou.

Dvě benátské oči

Příjezd do Messenského zálivu chránily v době benátské vlády nad Peloponésem od západu pevnosti Methóni a Koróni, nazývané oči Benátek. Západnější Methóni si zachovala svou mohutnost a je učebnicovým příkladem obranné architektury své doby, včetně mnoha reliéfů okřídlených benátských lvů.

Pevnost Koróni jako taková už kromě vstupních bran neexistuje, hradby připomínají spíše kamenný plot a část se stala olivovým sadem s malými zabydlenými domky. To hlavní je milý klášter Tímios Pródromos (svatého Jana Křtitele), v němž v tichu, pod vonícími pomerančovníky a mezi květinami žije pět jeptišek. Ve svém malém krámku prodávají krásné výšivky, svícny i sladkosti. Ten zdejší tichý ženský duch je opravdu zvláštní, doprovodí vás až k věži na odlehlém okraji kláštera, odkud je krásný rozhled.

Epidaurus

Na dvou místech Peloponésu dokážu prosedět celé hodiny a jen vnímat. Prvním je kraj Máni, tím snáze přístupným divadlo v Epidauru. Starověký Epidaurus byl kombinací svatyně, lázní a nemocnice, kde Asklépion uzdravoval lidi v léčivém spánku. Léčivé bylo i divadlo, protože očisťovalo duši diváka od zlých myšlenek, neboť jestliže člověk neměl v pořádku duši, nemohl uzdravit ani své tělo. Zdá se, jako by Asklépion ovlivnil i současnou celostní medicinu.

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Ve stínu Hippokratova platanu na ostrově Kós

Archeologové jsou dnes překvapeni, jak dokonale se divadlo zachovalo, a nejen je stále šokuje svou dokonalou akustikou. Stavba sama stejně jako egyptské pyramidy přímo svádí k hledání číselných pravidel a zákonů geometrie, kterou staří Řekové považovali za posvátnou.

Sedím nahoře v poslední, 55. řadě a dívám se na kočky procházející volně orchestrou. Tuším, že občas zamňoukají, aby přilákaly pozornost turistů a něco dostaly. Pak jedna vstoupí na místo bývalého oltáře a zázrak akustických vlastností stavby nám nahoru pošle její slabé zamňoukání. A pak znovu až meditační klid, jen ze stálezelených dubů občas spadne velký žalud.

Domů si odnáším odštíplý kousek sněhobílého mramoru. V areálu je velká sochařská dílna, která se snaží oživit zbytky léčebných areálů. Šťastní kameníci, kteří tu našli práci - v místě s duší a na celý život. Vždyť není v silách jedné generace obnovit to, co se stavělo od 6. st. př. n. l. do našeho století pátého.

Kamenné věže

Nejjižnější z prstů Peloponésu je natolik odlehlý a rozervaný, že byl po dlouhá staletí útočištěm lidí hledajících svobodu. Dřív téměř nepřístupný kraj zvaný Máni dnes pohodlně objedete po asfaltové silnici, která nabídne stovky dech beroucích pohledů na rodové kamenné věže v různém stupni zachovalosti. Jejich nejromantičtější ukázkou je Váthia, téměř liduprázdné, jen zčásti zrekonstruované místo, jehož četné věže na dálku splývají s okolními, kameny pokrytými kopci. Jen jedna restaurace s pouze letním provozem, jen u jednoho domu schne prádlo. Pár věží u silnice je zrekonstruováno, dál křivolaké schody a kamenné cestičky, napůl zřícené oblouky, propadající se střechy a výhled do kraje. V noci ani jedno světýlko. Duchové dávných obyvatel je nepotřebují.

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Ostrov Kárpathos aneb V kroji i na pastvu
Markéta a Michael Foktovi 31. května 2019 • 09:42

Řecko, země českým turistům zaslíbená: Ostrov Kárpathos aneb V kroji i na pastvu

O šest kilometrů jižněji začíná u parkoviště na konci silnice stezka na nejjižnější bod řecké pevniny, na mys Taínaron. Na začátku pěšiny překvapí mezi nízkými keříčky kruhová mozaika z římské doby a po třiceti minutách chůze se za stráněmi vyhoupne lucerna majáku. Jsme tady, na konci Řecka, víc na jih to bez lodi nejde. Vítr sviští, vlny narážejí do skal a někde na obzoru možná vyplouvají současní tuláci na stále opakovanou odyseu. Peloponés vám ukáže hodně míst s ní spojených. Díky mu za to.


Jak ušetřit v Řecku

  • Nejezděte v hlavní sezóně, tj. od poloviny června do poloviny září. Na čím delší dobu pojedete, tím vás jeden den vyjde levněji.
  • Mnoho „západních“ důchodců tráví v Řecku celou zimu v pronajatém apartmánu nebo ve vlastním obytném autě. To je pro dlouhý pobyt v Řecku nejekonomičtější, ale vyžaduje velkou počáteční investici. Pět měsíců autory článku vyšlo při započítání všech nákladů včetně dopravy a pojištění auta na 890 korun na den pro dvě osoby.
  • Při více lidech je levnější doprava po vlastní ose přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii, až do Athén, cca 2000 km (hlavní tah E75, po dálnicích). Nejlevnější nafta je v Makedonii, dálnice do Athén je drahá. Ušetříte tak i za pronájem auta v cílové destinaci. Cesta trajektem z Benátek do Patrasu na Peloponésu je nejpohodlnější, ale podstatně dražší než po pevnině.
  • Auto či motorku si nepůjčujte v hotelu. Vždy obejděte více půjčoven a smlouvejte. Zeptejte se na cenu za jeden den a pak teprve chtějte výraznou slevu pro více dní. V předsezoně stál na Krétě při půjčení na měsíc Fiat Panda 16 eur na den.
  • Využijte toho, že v Řecku se mimo sezónu volný kemping toleruje (s výjimkou blízkosti významných památek a Athén). Poznávací cesta vlastním autem a stanem vyjde pak překvapivě levně.
  • V letoviscích nenakupujte v obchodech pro turisty, ceny jsou zde vždy vyšší. Označení vína apod. jako vlastní či domácí berte s rezervou. Na velkých trzích určených pro místní je zboží levnější, nikoliv však v letoviscích. Dívejte se po stáncích u silnice, tam je zelenina a ovoce nejlevnější. Supermarkety AB Vassilopoulos, S-Ynka a Lidl jsou nejlevnější na větší nákupy. Vodu kupujte v balení po šesti lahvích, pozor na značku. Využívejte kašen a pramenů jako Řekové (Aftó posimo nero? Je ta voda pitná?)
  • Nejlevnější a poměrně kvalitní víno si v některých sámoškách můžete natočit do vlastních lahví.

Zajímavá města

  • Patra. Přístav a hlavní město Peloponésu, kam přijíždějí ferry z Benátek (přes 30 hodin). Vstoupíte-li do Řecka tímto způsobem, tedy z „normální“ Evropy, bude vás její centrum šokovat svou orientálností – ulicemi plnými kavárenských stolků i zboží vytékajícího z obchodů na chodník, dopravou bez pravidel i typickou, pro nás dost příšernou otvírací dobou (zavřeno je od 14 do 17, v neděli zavřeno vše).
  • Kalamáta. Druhé největší město Peloponésu, ležící u Messénského zálivu, je proslulé zejména svými obřími olivami druhu kalamata. Na trhu je však koupíte pouze v syrovém stavu, v němž nejsou příliš poživatelné (díky hořko-trpké látce oleuropein, jejíž hořkost se tradičně odstraňovala louhováním v mořské vodě). Při projíždění nejen Kalamátou, ale všemi městy a vesnicemi, pozor na úzké ulice, do nich vyčnívající balkony, nevhodně parkující auta zužující průjezd a jednosměrky.
  • Gýthio a Neapoli. Přístavy pro ferry na ostrov Kýthira. V Neapoli je život soustředěn u dlouhého nábřeží s tavernami, café a obchody, V Gýthiu u ještě delšího nábřeží s tavernami a na náměstíčku nedaleko přístavu s obchody a dalšími tavernami. V Gýthiu se v pátek koná trh ovocem a zeleninou.

Řecko mimo sezonu

  • Hlavním plusem září až listopadu je klid, turistická sezóna končí, pláže pustnou, u památek nejsou davy z autokarů. Ceny posledních zájezdů prudce klesají.
  • Na říjen a listopad budete potřebovat vlastní dopravu. V půjčovnách můžete vybírat a smlouvat o ceně. V letoviscích není problém sehnat ubytování bez předchozí rezervace. V tavernách vás budou obskakovat, často budete jedinými hosty.
  • Počasí v září má kvalitu hlavní sezóny - vzduch 27°, moře 24°, u pláží a v zátokách ještě víc. Ideál na koupání, protože přes den nejsou spalující vedra a na slunci se dá být déle než v létě.
  • Teplota moře klesá jen postupně, v říjnu 22°, na konci listopadu 20°C, průměr vzduchu 24°, konec listopadu průměr 20°. V říjnu a listopadu může hlavně na horách pršet (v říjnu průměr 5 deštivých dnů). Díky vyšším teplotám se ocitnete v tropech. Znovu vyráží tráva.
  • V září začíná sklizeň vína, od října se rozbíhá druhá sklizeň pomerančů. Rajčata v sobě mají nakumulované letní slunce a trhy přetékají zeleninou. Od listopadu se sklízejí olivy. Z listopadových je nejkvalitnější olej, zastavte se v lisovně a kupte to nejlepší, co Peloponés nabízí.
  • Nejvýznamnějším svátkem je 28. 10. Den Ochi = Den Ne. Jde o státní svátek s ohňostroji a průvody, Řekové vyrážejí na poslední pikniky do přírody. V roce 1940 řecký diktátor odpověděl na Mussoliniho ultimátum o povolení vstupu fašistických vojsk jediným slovem „Ochi“. Řekové považují tento den za nejvýznamnější den svých dějin, oni jediní řekli fašismu NE.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii:

Ostrov Gavdos: Nejjižnější místo Evropy je Mekkou nudistů a volnomyšlenkářů

Labdanum: Tekuté zlato z Kréty, které používali již staří Mínojci

Irena Páleníčková




Články odjinud
Starší články Lidé a Země