Chcete-li se pohádat se svým šéfem nebo kamarádem, zjistěte si aspoň: není betlémář? Pokud ano, buďte opatrní. Co když vás vyřeže do betlému?! Jednou provždy to můžete mít v dějinách spočítané...
Úchvatné dílo, které vytvořil Josef Probošt z Třebechovic pod Orebem se svými kolegy a dalšími Josefy – řezbářem Kapuciánem a sekerníkem Frimlem – patří k tomu nejdokonalejšímu, co kdy v betlémářské tvorbě vzniklo.
Probošt jednou připravil ženě malý betlém – a protože se jí líbil, rozhodl se udělat větší. Věnoval mu na čtyřicet let života. Měl štěstí, neboť potkal mistrného řezbáře Kapuciána i geniálního mechanika – sekerníka, jak se tehdy říkalo, který figurky oživil. Jejich dílna byla místem, kde se scházeli sousedé, vznikající betlém hodnotili a asi se i párkrát pohádali. Probošt ovšem postupně zcela zapomněl na svoje povolání, práci, a všechny tyto podružné věci nechal na starost manželce a dceři. Těm asi dávný obdiv pěkně zhořkl.
„Zbetlémovaní“ občané
Podíváte-li se na Proboštův betlém s tolika desítkami postaviček, asi vás napadne, kdo jsou ti lidé. Vidíme zde spoustu tváří. Dva lesníci nesou srnce. Pamětníci tvrdí, že se jednalo o bratry Zábranské. Nejpovedenější figurka představuje Pepíka Kánského. To byl syn obchodníka na náměstí a tady má v podpaží vánočku. Malý Ludvík Fabián zase rád chodil k Proboštům na hrušky. Nejspíše tajně: vylezl na strom a natrhal si. Autor betlému o něm věděl – zda se na něho zlobil, těžko říct. Asi to později byl docela sympatický pán, ale jako vyřezaný rošťák v betlému to tak má jednou provždy spočítané.
Nechybí tady ani švec Odónek Černý, i když někdy se uvádí, že jde o ševce Kavu. Známí siláci bratři Štorkové buší jako kováři do kovadliny, jejich potomci se proslavili jako sokolové a skvělí cvičenci. Je tady i truhlář Jan Podstata, u kterého se sám Probošt učil a zdokonaloval v řezbářském umění, když se rozhodl pustit do stavby svého geniálního díla. Možná ovšem, že v této postavě Probošt zpodobnil sám sebe. A v dřevěné společnosti na věčné časy nechybějí ani sousedé, kteří sem přicházeli... Ani Josef Probošt, ani zručnější Josef Kapucián se nevyhýbali žánrovým figurkám obecních postaviček. V betlému je tak žebračka Ančka, řečená Barška, co s kozou den co den chodila na pastvu k Libranticům, či místní blázen Janek, který chodil v širokém klobouku...
Slavní v betlému
Současný abertamský řezbář Jiří Lain do svého betlému vyřezává postavy známé z literatury i školních škamen. Najdeme tady, pod Týnskou věží na Staroměstském náměstí, Magdalenu Dobromilu Rettigovou, bratra Žižku či mistra Kampana nebo pana Broučka, jak jdou k Ježíškovi. Pražský betlémář a řezbář Jan Roda je zase natolik fascinován osobností Jakuba Jana Ryby, chudého rožmitálského učitele, těžce zkroušeného životem, že ho vyřezal do svého betlému. Mistr se tady zasněně opírá o velkou notu...
Celou galerii panovníků, jak jdou gratulovat Ježíškovi k narození – či spíše jeho matce a otci – spatříme v Královském betlému v Muzeu betlémů na Karlštejně. Je tady Jiří z Poděbrad, Marie Terezie, František Josef I., Josef II. a dokonce i tatíček Masaryk. Naštěstí dále autoři už nešli.
Ukážeme vám dědečka
Do třešťských betlémů zase pronikli obyvatelé, kteří ovlivnili život městečka anebo byli nějak výrazní. Josef Liška, učitel, hudebník i řezbář, vytvořil pískovcovou bustu třešťského rodáka Šimona Partlice ze Špicberka stojící na břehu říčky. Jako zanícený muzikant učil děti hrát na housle a také tento nástroj sestavil ze dřeva starého dvě století. Jeho řezbářskou specialitou byly party hudebníků. Svým figurkám dokázal vtělit zvláštní něhu. Najdeme je dodnes v místních betlémech. Samotného pana Lišku vyřezal v muzeu do betlému Jan Stránský. Do Noskova betlému se zase dostal darem. Prý jde o autoportrét, mistr Liška se tak vytvořil sám, a majitelka betlému Marcela Lochmanová podotýká, že jeho potomkové se rádi přijdou podívat k ní do betlému, jak jejich dědeček vypadal...
Také již zesnulý Alois Roháček patří k legendám třešťského betlémářství. Jeho dílem byl okouzlen náš významný betlémolog dr. Vladimír Vaclík, který ho zmiňuje ve svých knihách. Při každoročním Dřevořezání, které se koná v červenci v Třešti, vzniká dřevěný betlém. Zásluhou řezbáře Jiřího Rychnovského tady najdeme i vyřezaného Aloise Roháčka.
