Chtělo by se zvolat Josefe, Josefe, ale úcta ke korunované hlavě nám brání. Vše má na svědomí! Nebýt jeho reforem, ani betlémy by nebyly tím, čím jsou dnes.
Co bylo na počátku? V Betlémě v chlévě se chudým rodičům, kteří sem museli přijít zdaleka, narodí dítě, které v dějinách lidstva čeká úchvatná kariéra. Snad proto jsou mu přichystány všechny myslitelné útrapy krátkého pozemského života. Citově silný příběh ovlivňuje víru, život, naději i jednání milionů obyvatel planety. Tu biblickou událost známou z evangelií Matouše a Lukáše záhy připomínali lidé, dnes už světci.
O půlnoci 24. prosince roku 1223 v lese u Greccia (čti gréčja) v italské Umbrii František z Assisi (1182-1226) v jeskyňce postavil krmítkové jesle se senem. Přivedl osla i vola, aby vše bylo tak, jak se vypravovalo. Kněz tady pak odsloužil mši, při níž František asistoval. Tradice se nejen opakovala, ale šířila i mezi lidi.
Císař zasahuje
Císař Josef II.! To je ten pán, co nezletilým dívkám, jdoucím se starou Novotnou prodat houně do Plesu, půjčuje dalekohledy! Marie Magdalena Čudová, nejslavnější babička české literatury, mu to nikdy nezapomněla. Ale Josef II. se jednou v chrámu podíval na betlém a povídá: „Infantilita, primitivita, zaostalost - ven! Už to tu v kostele nechci vidět!“ Češi císaře pána pochopili. A betlémy si vzali domů. Začali si je vyřezávat, tkát, vyšívat, péct, malovat, tesat, sochat, háčkovat z krajky, stavět z chvojí, splétat ze slámy, modelovat z chleba, vystřihovat...
Betlémy se po několika letech do kostelů opět vrátily, ale většinou už ve formě poznamenané právě lidovou tvorbou. V naší zemi vzniklo už v 19. století mnoho míst s výraznou betlémářskou tvorbou: Kralicko, Podkrkonoší, Příbramsko, Třešt, Třebíč, Ústí nad Orlicí, Valašsko...
Voňavý betlém
Betlémy tak pronikly do umění i do reklamy. Bohuslav Lukavec už tři desítky let rok co rok pořádá v Praze vánoční výstavu, kde lze vidět většinu z toho, co současní tvůrci dokážou vytvořit. Znáte třeba trampský betlém Oldřicha Drozdy? Panna Marie ve skautské sukni kolébá nemluvně, svatý Josef kroutí očima zpod stetsonu, a k tomu přicházejí Tři králové - indián, Arab a námořní kapitán. Darovníci mají celty a US torny. Svrchu hlídá Svatou rodinu rogalista.
Biblický příběh lze háčkovat i tesat z kamene. Helena Horálková se v 70. letech rozhodla udělat radost panu faráři od svatého Matěje v Praze. A napekla mu perník ve tvaru biblických postaviček. U pana faráře zvítězil cit pro umění nad „mlsnotou“, a místo aby ho snědl ke kávě, postavičky vystavil. Založil tak už bezmála čtyři desítky let trvající tradici jednoho z nejznámějších „kostelních“ betlémů, bez které si tento malý kostelík viditelný zdaleka nad Šáreckým údolím neumíme představit. Přestože dnes už betlém peče někdo jiný...
