nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Starokladrubáci, koně císařů a králů aneb Na návštěvě národního hřebčína Kladruby nad Labem

Pavla Apostolaki14. listopadu 2018 • 07:40
Starokladrubáci, koně císařů a králů aneb Na návštěvě národního hřebčína Kladruby nad Labem
foto: archiv

Přijedete-li do Kladrub nad Labem ráno, stane se vám, že vaše auto na silnici zastaví stádo ušlechtilých bělek. Zvědavě obrátí hlavu a pak vesele běží na pastvu. Celý zážitek trvá jen pár sekund, přesto ve vás zanechá nezapomenutelný dojem. Setkali jste se totiž s nejstarším českým plemenem koní, se starokladrubáky.

Ve stájích mě do nosu uhodí typický koňský odér. Ve velkých boxech tu stojí statní, sedmisetkiloví bělouši vzbuzující respekt. Pozorují mne velkýma očima a hlasitě ržou. Kolem mne kmitá skupina ošetřovatelů: uklízejí, připravují novou podestýlku a krmení pro své svěřence. Brzy musí být hotovi, po desáté již čeká koně výcvik, ježdění a hospodářské práce. Žádná zahálka se tady nekoná, v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem mají všichni řádně stanovený program.

Česká vzácnost

Na území ležícím pětadvacet kilometrů od Pardubic chovali koně již Pernštejnové. Když však císař Rudolf II. povýšil v roce 1579 původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, určil jeho hvězdnou budoucnost. Základem chovu se staly domácí klisny zkřížené s dovezenými starošpanělskými a staroitalskými (neapolskými) hřebci. Vzniklo tak starokladrubské plemeno, které bylo jako jediné speciálně vyšlechtěné k ceremoniím na císařských a královských dvorech. Kladrubský hřebčín tedy od konce šestnáctého století až do pádu rakousko-uherské monarchie zajišťoval koně pro císařský dvůr v Praze a ve Vídni.

Za jedinečnými architektonickými skvosty jižních Čech aneb Tour de selské baroko

Po zrodu samostatného Československa v roce 1918 však málem chov zanikl. Spousta lidí vnímala koně jako přežitek doby a symbol císařství. K záchraně plemene a hřebčína přispěl mimo jiné prezident Masaryk, jenž i přes tento postoj společnosti jezdil v kočáře taženém starokladrubáky. Navíc je také začlenil do ceremoniálu přijímání velvyslanců v Lánech, kdy se část cesty na zámek vezli diplomaté bryčkou. Po velkých nesnázích nakonec v Kladrubech historické stádo starokladrubských koní (o jeho záchranu se živě zajímala cizina) udrželi jako zootechnický unikát tehdejší Československé republiky. Dnes je jeden z nejstarších hřebčínů na světě státní příspěvkovou organizací. Od ministerstva zemědělství dostává částku ve výši zhruba sto milionů korun ročně, přičemž na provoz si ještě přivydělává prodejem svých koní.

Scenérie světového významu

Okolní areál hřebčína představuje dokonale vyváženou kulturní krajinu složenou z luk, pastvin, starobylých alejí, zbytků lužních lesů, remízů a slepých ramen Labe. Jeho rozloha se shoduje s původní oborou, kde dříve lidé polodivokým způsobem chovali koně. Ti tahali narubané klády (odtud pochází název obce Kladruby) k Labi, odkud se po řece plavily až do Hamburku. Oblast je tedy formovaná chovem lichokopytníků přes pět set let, což je světový unikát.

Za pozůstatky našich slovanských předků aneb Příběh tajemného balvanu

Z těchto důvodů se vedení organizace rozhodlo kulturní krajinu Národního hřebčína Kladruby nad Labem zapsat do UNESCO. V září 2017 podalo prostřednictvím Ministerstva kultury České republiky návrh nominační dokumentace do Paříže a nyní čeká na vyjádření. Pokud vše půjde dobře, za dva roky se naše země bude pyšnit dalším záznamem do seznamu světového dědictví UNESCO.

Čtyřnohý národní poklad

Na slavnou historickou tradici navázal hřebčín v roce 1994, kdy poprvé prodal šestispřeží do Dánského království. To sice má své národní koně, avšak princ Henrik, manžel královny Markéty II., zatoužil po bělouších a zvolil starokladrubáky. Chovatelé z východních Čech tak zaznamenali obrovský úspěch. Skvělá spolupráce s Dány funguje přes dvacet let. Minimálně dvakrát do roka přijedou (v loni dorazil i královský štolba a osobní kočí panovnice) a počkají si na výsledky výkonnostních zkoušek. Nejlepší koně zůstanou v hřebčíně jako plemenní a ti, kteří při hodnocení skončí hned za nimi, putují do nejmenšího severského státu.

Vodní bohatství východní Moravy aneb Za zapomenutými minerálkami Bílých Karpat

„Kladrubský bělouš tvoří jeden ze symbolů Kodaně, protože stáje jsou součástí Christiansborgu, bývalého královského paláce a současného sídla parlamentu,“ říká Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Loni na jaře navštívil královské stáje v Dánsku a přesvědčil se, že jeho dvanáct svěřenců má výbornou péči.

„Před palácem se rozkládá velké prostranství pro každodenní trénink koní, který sleduje mnoho turistů. Návštěvníci si mohou prohlédnout i královské stáje, kde na informačních cedulích naleznou informace o českých starokladrubácích. Kodaň skvěle propaguje náš hřebčín,“ pochvaluje si dobré vztahy šéf chovatelského zařízení.

Podobná kooperace probíhá také se Švédskem. Tady však slouží starokladrubští koně pod sedlem v národní jezdecké gardě, kde na nich jezdí trumpetisté. Oceňují spolehlivé koně, již se nebojí zvuků žesťového nástroje a dokáží jet klidně hlučnými stockholmskými ulicemi. Pro tyto povahové vlastnosti si je před pár měsíci koupil rovněž jízdní oddíl státní nizozemské policie. Do země větrných mlýnů odcestovalo sedm běloušů a vypadá to, že Nizozemci přijedou na nákup do Kladrub i příští rok. Oproti tomu v České republice jezdí na starokladrubácích jen městská jízdní policie v Praze, Pardubicích a v Ostravě. Pro státní ceremoniály se bílí krasavci takřka nevyužívají.

Plešivec: Pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu je místem obětí a legend

„Spolupracujeme s Hradní stráží, minimálně dvakrát do roka prezentujeme naše koně na slavnostech ozbrojených sil na Pražském hradě. Rádi bychom však starokladrubáky zakomponovali do prezidentského ceremoniálu, tak jak to bylo za Masaryka,“ prozrazuje své plány Jiří Machek.


Koňský unikát

  • Národní hřebčín v současnosti chová okolo 500 starokladrubských koní ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem jsou ustájeni bělouši, ve Slatiňanech pak vraníci.
  • Od svého vzniku funguje hřebčín jako „stát ve státě“. Z 99 procent v něm pracují obyvatelé z Kladrub a okolí. Celý komplex ohraničují zdi a kromě stájíjízdárny jej tvoří zámek, kostelhřbitov, kde jsou pochováni někteří ředitelé a zaměstnanci hřebčína. Proto na některých náhrobcích spatříte položené podkovy nebo vytesané reliéfy koňských hlav.
  • V roce 1995 byl starokladrubský kůň prohlášen za kulturní památku a díky tomu je jediným živým tvorem na této planetě pod památkářskou ochranou. Toto ocenění nemají ani lipicáni vídeňské Španělské školy. Poprvé ve světě tak stanulo domácí či hospodářské zvíře vedle uměleckých děl a architektonických skvostů.
  • Kladrubský hřebčín ročně prodá padesát až osmdesát koní. Cena za jednoho teplokrevníka se pohybuje mezi 250 000 až 300 000 korunami. Kromě Evropy zvířata putují také do AsieUSA. V takových případech je pak složitá letecká přeprava dražší než samotný kůň.
  • Mezi nejvýznamnější ceremoniální služby starokladrubských běloušů pro dánskou královnu Markétu II. patří novoroční audience, přijímání diplomatů, výročí v panovnické rodině a přesun královské rodiny na letní sídlo.

Co nesmíte na výletě minout

Celý areál hřebčína v Kladrubech nad Labem má poměrně velkou rozlohu (1200 hektarů), proto si na prohlídku rezervujte alespoň čtyři hodiny. Kromě stájí rozhodně stojí za vidění:

Zámek

Dvanáct pokojů šlechtického sídla poskytovalo ubytování všem příslušníkům císařské rodiny při jejich návštěvách hřebčína, včetně Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské, kteří zavítali do Kladrub několikrát. Jejich pobyt vám přiblíží prohlídka pseudorenesanční budovy, jež byla majetkem císaře až do roku 1918.

Kočárovna, postrojovna a muzeum

Přehlídka přibližně dvaceti exponátů vám dá nahlédnout do světa historických dopravních prostředků. Poznáte, jakým vozidlem se Prahou proháněl císař Ferdinand V. nebo prezident Masaryk. Jeden z kočárů si dokonce zahrál i v nejslavnější české pohádce Tři oříšky pro Popelku. V životní velikosti vás okouzlí dokonalý model císařského osmispřeží a v sále muzea získáte informace o více než pětisetleté historii chovu koní v Kladrubech.

Rozhledna

Bývalá vodárenská věž s 87 schody vám poskytne výhled na rozsáhlý komplex hřebčína. Z výšky 17 m si uděláte výborný přehled o rozmístění jednotlivých budov.

Lesovna

Jedna z nejstarších barokních roubenek v kraji sloužila jako úřadovna c. a k. lesního správce. Dnes je sídlem stále fungující sedlářské dílny, do níž můžete nahlédnout v pracovní dny. U Lesovny také objevíte unikátní simulátor jízdy. Nastoupíte na kočár, nasadíte si brýle pro virtuální realitu, zapráskáte bičem a vydáte se na projížďku Kladrubským Polabím.

Sluneční hodiny v Čechách: Historický architektonický prvek, který nás donutí k zamyšlení

Naučná stezka pro milovníky hmyzu: Přírodní památka Šebeň ukrývá fascinující mravenčí …

Pavla Apostolaki




Starší články Lidé a Země