nahoru

Svatyně čistoty. To jsou francouzské historické prádelny „le lavoir“

Irena Feňová9. listopadu 2018 • 07:20
Svatyně čistoty
Svatyně čistoty
• foto: 
profimedia.cz

Kde si lidé vyprali, když z kohoutku netekla voda a v rohu nestála automatická pračka? Ve Francii na to šli s elegancí. Romantické kamenné přístřešky na březích řek nebo u zdrojů vody můžete dodnes vidět po celé zemi. Muži sem, do chrámů čistoty a vůně prádla, měli vstup přísně zakázán…

Čtverhranné, obdélníkové, kulaté, oválné, bez střechy, se střechou, s topením, bez topení, malé, obrovské, ale vždy bez hluku motorů a bez potřeby opraváře. Takové jsou „le lavoir“, francouzské kamenné „pračky“ minulých století. Jejich vznik byl odpovědí na velkou epidemii chorob ze špatné hygieny v 18. a 19. století. Obce byly tehdy povinny zajistit obyvatelům různé zdroje vody na pití, napájení zvířat či hygienu.

Svatyně čistoty a vody

Architektura veřejných prádelen se liší podle regionu, klimatických podmínek i finančních možností obcí. Nezbytný zdroj vody pro lavoir poskytovaly prameny, říčky či potoky. Po celé Francii jsou rozesety lavoirs jako svatyně čistoty. Mnohde jsou to primitivní nádrže na vodu, mnohde skutečná architektonická díla. Stávaly se i objektem soutěžení se sousední vesnicí. V některých obcích se nespokojili jen s jednou.

Lavoir v Rupt-sur-SaôneLavoir v Rupt-sur-Saône

Společným rysem všech je zkosená kamenná deska po obvodu vodní nádrže. Tím se hned na první pohled odlišuje od běžné fontány a kašny. Největší koncentrace a nejvynalézavější stavby jsou ve východní části země podél švýcarsko-německé hranice. Ovšem za hranicemi u sousedů se již neobjevují.

Francouzský jih jménem Okcitánie: Riviéra pro znalce
Markéta a Michael Foktovi 11. září 2018 • 11:24

Francouzský jih jménem Okcitánie: Riviéra pro znalce

Vysledovat lze dva základní typy: otevřené, často stojící na okraji obcí či ve volné přírodě, a uzavřené jako domek rozmanitého půdorysu. Domky jsou uzavřené z jedné či zřídka i ze všech stran se vstupní brankou. Mnohé sotva vykukují mezi poli a loukami, jiné jsou ukryté mezi okolními domy a nalepené na sousední stavení. Často si však ukořistily svůj prostor a tvoří dominantu centra měst.

Jak vypadají?

Nejčastější je po celé zemi obdélníkový půdorys, v Juře v departementu Doubs se stavěly unikátní kruhové, v Lotrinsku se objevují modernější typy rozlehlé haly s vnitřním pomocným vybavením. V regionu Franche-Comté jsou většinou z celé přední strany ponechány otevřené, střecha podepřena a vyzdobena sloupovím a sochami. Západně od Montbéliardu je zdobí sloupy a kamenné ornamenty. Právě tady nepřipomínají prádelny, ale skutečné svatyně – svatyně čistoty.

Francouzský jih jménem Okcitánie: 10 tipů pro vaší dovolenou
Markéta a Michael Foktovi 11. září 2018 • 11:24

Francouzský jih jménem Okcitánie: 10 tipů pro vaší dovolenou

Projíždíme Francií a žasneme, jakou vynalézavost projevili architekti při stavbách pro zcela prozaickou práci – praní. Mezi slavné architekty zejména kruhových lavoirs patří Jean Charles Colombot a Théodore Lebeuffe. Lebeuffe se inspiroval v antice a jeho návrhy se staly prototypem pro stavby v celém regionu Haute-Saône. Pradlenky se tak mnohde ocitly v architektuře Egypta nebo Řecka. Jindy se stavitelé zase naopak inspirovali prostými selskými stavbami.

V burgundské vísce každý rok oživují „prací“ tradiceV burgundské vísce každý rok oživují „prací“ tradice

Vnitřní interiér je nejčastěji velmi strohý, využitý materiál pouze kámen. Kryté stavby podepírá dřevěný rám pod krovy. Mnohde se myslelo částečně na pohodlí pradlenek. Po obvodu se vyskytují kamenné lavice ve výklencích na posazení či odložení věcí. Valná většina lavoirs byla myšlena na praní vkleče, nejčastěji na kamenech, nebo se pod kolena položila sláma, hadr nebo dřevěná deska. Hlavně v Alsasku vystavěli lavoirs pro praní vestoje, tzn. s vyšší kamennou platformou.

Za opojnou vůní levandule aneb Pohlazení po duši jménem Provence
Pavla Apostolaki 11. září 2018 • 11:36

Za opojnou vůní levandule aneb Pohlazení po duši jménem Provence

Nejjednodušším typem je lavoir s jednou velkou nádrží. Vylepšení je ve druhé, menší nádrži. Jsou propojeny kanálkem, kterým proudí voda. Přívodní kanálek se dal uzavřít a voda se zadržela na praní a upustila na máchání. V modernějších stavbách jsou k vidění bidla na sušení prádla zavěšená na trámech. Okolo se povalují díže, valchy, dřevěná klepadla, kartáče, později i z kamene vytesaný držák na mýdlo.

Mužům vstup zakázán!

Silnější, mužská ruka by byla jistě potřebným pomocníkem při nelehké práci. Lavoir muži vyprojektovali, postavili, ale do lavoir nevkročili. Důvod?

„Praní prádla byla dříve obrovská dřina,“ vykládá starosta obce Lavoye v Lotrinsku. „Z žen se lil pot, a tak mohla snadno sklouznout halenka z ramene nebo jiná část oblečení... I proto byl mužům vstup zakázán. Co kdyby se v předklonu ukázalo i to, co bylo mužům zapovězeno spatřit? Bez přítomnosti mužů se navíc mohla při praní probrat i nejintimnější tajemství.“

Znovuzrozené Bordeaux: Město u řeky Garonny leží v nejslavnější vinařské oblasti na světě

Každý rok v červnu se v Azé v Burgundsku pořádá slavnost praní. Pradlenky se vystrojí čepečky s kanýrky kolem obličeje, kolem dlouhých sukní uvážou naškrobené zástěry. Zpěv a zvuk harmoniky se k nám blíží. Dřevěná kola trakaře poskakují po kamenité cestě a vyťukávají rytmus. K lavoir mezi poli v Azé přicházejí Francouzky. S námahou tlačí trakaře plné špinavého prádla. Ocitáme se v minulých časech. V lavoir to štěbetá jako ve včelím úlu. Uvnitř se přepírá nejen prádlo, ale i domácí historky... Vždyť i u nás se říká: „Kecá jako pradlena.“

Lavoir dnes

I po vynálezu praček zašly občas Francouzky vymáchat své prádlo do veřejné kamenné prádelny. Většina jich však svůj prvotní účel ztratila a zástavbami přicházely mnohé i o dostatek proudící vody. Stávaly se nepotřebnou, až překážející stavbou. Jen označení ulice Rue du Lavoir připomíná často místo, kde kdysi stála.

Jejich stav je po celé zemi různý: od polorozpadlých až po nákladně opravené. Ve Francouzské Juře a Alsasku jsou nejkrásnější a stávají se kulturní památkou. Postoj obcí ke kamenným zvláštnostem země se mění. Okna a stěny se vyzdobují květinami a jsou jako nikdy předtím místem odpočinku a tak jako vždy v minulosti místem sociálních kontaktů a rozhovorů.

Fialkový svět v Toulouse: Slavný francouzský parfém vznikl před více než 80 lety

Již se v nich tvrdě nepracuje, ale místem setkávání zůstávají. A to hlavně ty na náměstí a v centrech obcí. Mnohde změnily svůj prvotní účel v telefonní budku nebo v místo k drobným výstavám či hrátkám dětí. Nejčastěji však stojí opuštěné.

Vířivé a automatické pračky vytlačily slávu těch kamenných ve Francii. V lavoirs se pradlenky nadřely. Výhodu přes všechnu dřinu přece jen měly. Nerozbíjely se. Většina z nich stojí dodnes. Jen ty pradlenky už v nich chybí.


Kam za lavoir

  • Severně od Chalon-sur-Saône jich objevíte pět.
  • V Crevans (Franche-Comté) má lavoir půdorys kruhového labyrintu.
  • V městečku Balschwiller v Alsasku je nádherně renovovaná.
  • V regionu Lugny je jich velké množství. V Chardonnay ji používají k zalévání květin. V Saint-Loup-de-Varennes v Burgundsku se nalézá jedna hned pod domem, kde Joseph Nicéphore Niépce vytvořil první fotografii. Překrásná je v Burgundsku v Orville a v Bissy-sous-Uxelles. Jedna z nejstarších dochovaných stojí dosud v Rosey-Bourg v Burgundsku (navádí k ní cedule od hlavní silnice), starobylá s křížem je v Charrecey, obrovská je v Uchizy v Burgundsku.
  • V Commercy v Lotrinsku je naproti zámku a ochutnáte tu slavné cukrovinky Madeleines krále Stanislava. V Essoyes v kraji Champagne se zrcadlí v řece a nedaleko měl letní sídlo malíř Auguste Renoir.
  • V regionu Champagne je najdete v Essoyes, Sézanne, Beton-Bazoches (s figurami).

Perla Francouzské riviéry. To je slavný Hotel du Cap-Eden-Roc
Zuzana Šprinclová 7. prosince 2017 • 11:16

Perla Francouzské riviéry. To je slavný Hotel du Cap-Eden-Roc

Nejstarší továrna světa? Navštivte technologický zázrak starověku poblíž francouzského …

Irena Feňová




Starší články Lidé a Země