Lago di Ledro: Výlet do oblak i k počátkům lidské civilizace | Reflex.cz
nahoru
Lidé a Země | Řecko 365 dní

Lago di Ledro: Výlet do oblak i k počátkům lidské civilizace

Markéta a Michael Foktovi12. listopadu 2018 • 08:30
Lago di Ledro: Výlet do oblak i k počátkům lidské civilizace
foto: Markéta a Michael Foktovi

Bydlelo se tu už před čtyřmi tisícovkami let, bojovalo před sto lety a dnes tu vládne ukázková pohoda. Přijeďte k Ledrendskému jezeru zjistit, proč tu místní dělají lívance a jak je možné, že někteří dokonce zvládnou zazpívat „Kde domov můj“.

Šestnáct set metrů nad mořem je už docela nálož. Přesto i sem, do průsmyku pod horou Tremalzo, vedou cyklistické i pěší trekové trasy. Škrábat se sem sice není žádný med, bohatě se to však vyplatí. Za dobrého počasí odtud přehlédnete notný kus italské oblasti Trentino (Tridentsko) od Lago di Ledra až ke známějšímu Gardskému jezeru, ležícímu o poznání níž. A jestli cestou narazíte na girlandy jemných, okem téměř neviditelných sítí, jste tu v tu nejsprávnější dobu.

Báječné Toskánsko: Kraj plný architektonických a gastronomických skvostů vám ukradne srdce

Od konce léta až do října průsmykem protahují cestou na jih tisíce ptáků a ornitologům z kroužkovací stanice v Bocca Casèt začíná perná sezona. Odchytové sítě musí kontrolovat i v noci, přesto si však najdou dost času k tomu, aby zájemcům podrobně představili své úlovky. A že je o čem vyprávět. Odborníci tu napočítali sto pětasedmdesát druhů opeřenců od trpasličích střízlíků po obrovské čápy.

Ledrenské jezero z té výšky vypadá jako velký oválný akvamarín, který někdo upustil do údolí mezi horami. Se svými téměř třemi kilometry na délku a jedním na šířku nabízí spoustu zábavy pro všechny, kdo holdují plavbě pod plachtami i s motorkem v zádech. Se svou nadmořskou výškou přes 650 metrů patří mezi nejvýše položená jezera v Evropě, kde se pořádají mezinárodní jachtařské regaty.

Krajem královny Etny: Bývalá obilnice Evropy vás okouzlí svými přírodními i kulturními …

V marině Associacione Vela Lago di Ledro vám půjčí veškeré vybavení nebo vám umožní otestovat vlastní smysl pro rovnováhu — ať už jen tak vestoje při tréninku stand-up-paddlingu, nebo rovnou s větrem v zádech při rychlejším windsurfingu. Skutečný adrenalin však číhá v říčních údolích kolem jezera. Ti, kteří zatím hledají slovo kaňoning jenom ve slovníku, můžou zdolávání vodopádů vyzkoušet na mírném Rio Palviku. O poznání divočejší Rio Nero si své „černé“ jméno opravdu zaslouží, takže je vhodná pro ostřílenější bratry z mokré čtvrti.

Gnocci boemi

Kdo má rád dobrodružství v sedle nebo šlapání v rytmu pohorek, okolí Lago do Ledra si určitě užije i bez namáhavého výšlapu na zdejší nejvyšší horu. Kolem jezera se vinou desítky kilometrů stezek a tras všeho druhu. Až při zdolávání zdejšího vesměs rovinatého terénu ve vesnici Bezzecca narazíte na Piazza Nový Knín, nenechte se vyvést z míry. Ledrenské údolí má s českou kotlinou společného mnohem víc, než se na první pohled zdá, a povědomých názvů či slov tu najdete překvapivě hodně.

Středověcí strážci severní Itálie. To jsou hrady San Michele, Caldes, Valer a Thun

„Když jsem přijel poprvé k rozpadajícímu se domu do Sobotky zjistit něco z minulosti své prababičky, bylo z toho v celé vesnici pozdvižení,“ vzpomíná s úsměvem trentinský rodák Fabio Gerola. „Nejdřív byli všichni plní podezření, pak jsem jim musel vykládat příběh jejího válečného stěhování pořád dokola až do večera,“ dodává. Je to osud společný tisícům rodin od Ledrenského jezera.

Za první světové války se okolní hory staly válečnou frontou, takže úřady odsunuly civilní obyvatelstvo do vnitrozemí tehdejšího Rakouska-Uherska — zčásti kvůli bezpečnosti a zčásti proto, aby ledrenští muži nedezertovali k Italům na druhé straně fronty. Zdejší ženy a děti nakonec v Česku strávily celé čtyři roky života, což vysvětluje spoustu dalších podivností ledrenské kultury. V nabídkách restaurací kolem jezera najdete lívance nebo knedlíky, jež se často maskují za veskrze italský název „gnocchi boemi“. Majitel zdejšího minipivovaru Leder vaří český světlý i tmavý ležák a na pergole u zdi si pěstuje pravý žatecký chmel.

Italská Padova: Vychutnejte si výbornou kávu ve výspě středověké vzdělanosti

Sousloví „La Repubblica Ceca“ často slouží jako svérázná vstupenka do obýváků i srdcí ledrenských starousedlíků. Než se rozkoukáte, octnete se u nich doma nad sklenkou domácí ořechovice a hromadou zažloutlých černobílých fotografií, českých vlaječek a věkem zašlých vzpomínek. Kontakty místních s jejich českými přáteli přitom leckdy přežily všechno možné, včetně komunistického režimu. „Prababička si s českými hostiteli psala až do své smrti. Také jim zkoušela v balíčcích posílat nějaké věci na přilepšenou. Ty však nikdy nedorazily, protože je zabavili čeští pohraničníci,“ uzavírá Fabio svůj příběh.

Lék na válku a pravěké menu

Válečné příběhy Ledrenských jsou sice těsně spjaté s českými zeměmi, zdejší všelék na poválečnou bídu je však veskrze italský. Vymyslel ho lékárník Achille Foletto z největší ledrenské vesnice Pieve a vzhledem k tomu, že byl celý kraj vydrancovaný do morku kostí, musel namíchat hodně silnou směs. Aby porazil malomyslnost, použil maliny a jahody z okolních lesů a přes šedesát objemových procent alkoholu. Výsledný likér Picco Rosso přežil až do dnešních, mírových dob a stejně jako dřív zvedá náladu místních i turistů.

Údolí malebných mostů: Jedinečná výprava povodím italské řeky Serchio

Pokud budete chtít na chvíli vyměnit sportovní zápřah celého těla za trochu ruční práce, můžete navštívit bývalou Folettovu lékárnu. Dnes je z ní muzeum s obrovským herbářem, ručním strojem na výrobu pilulek nebo objemnou kredencí s křivulemi a lahvičkami s dobovými léky i jedy. Ty nejcennější z nádob jsou přitom tučně vyráběné z pravého českého skla. Lektvary tu však vznikají i dnes. Z bylinek vlastnoručně nasbíraných v lékárnické zahradě si můžete sami připravit měsíčkovou nebo slézovou mast. Umíchat její základ z olivového oleje tak, aby byl jemný a bez hrudek, je skoro stejně namáhavé jako přeplutí jezera na šlapadle.

Plavba z Pieve do protilehlé vesnice Molina je přitom něco jako cesta časem do minulosti. Dnes stojí na březích Ledrenského jezera pět menších městeček a vesnic, bydlelo se tu však mnohem dříve. Konkrétně koncem doby bronzové před čtyřmi tisíci lety. Zbytky vesnice na kůlech, které se s několika podobnými alpskými místy dostaly až na seznam světového dědictví UNESCO, spatřily světlo světa díky výkřiku moderní techniky. Téměř před sto lety zprovoznili na nižším, Gardském jezeře vodní elektrárnu a díky následnému poklesu hladiny vody v Lago di Ledru se staré kůly dostaly znovu na souš.

Houževnatá národnostní menšina žijící na pomezí Itálie a Rakouska

Tehdejší život nebýval žádný med. Můžete se na to zeptat lovce v hábitu z kozích kůží, jenž se před dřevěnou chýší na kůlech a s doškovou střechou lopotí u luku a dřívek na rozdělávání ohně. Bez jeho úspěchu nemůže žena uvnitř stavení ukuchtit večeři sestávající z cizrny, čočky a opékaného masa. Na rozdíl od podoby chaty, z níž se kromě kůlů dodnes nezachovalo nic, není pravěká večeře vůbec smyšlená. V bažinách u břehu se totiž kromě dlabané kanoe a nejrůznějších nástrojů našly hrnce se zbytky jídel i kosti zvířat, která skončila v kotli. Každý, kdo si tu pravěký život vyzkouší na vlastní kůži, se proto nají přesně podle dobového jídelníčku.


Chrám přírody v Trentu

Kroužkovací stanici na hoře Tremalzo provozuje přírodovědné muzeum MUSE, sídlící v hlavním městě Trentina Trentu (Tridentu). Uvnitř moderní budovy čekají nevšední zážitky pro každého.

  • Milovníci pravěkého života se můžou vydat po vývojové stezce, kde potkají nejrůznější tvory od předků dinosaurů až po lidoopy.
  • V patře zasvěceném fyzikálním zákonům uvidíte sebe samé tak, jak vás snímá termokamera, a vyzkoušíte řadu dalších interaktivních expozic.
  • Obrovský prostor je věnovaný představení trentinské přírody, v tropických teráriích však můžete pozorovat třeba jihoamerické ještěry bazilišky, kteří umějí běhat po vodní hladině.
  • V nejvyšším patře ochlazuje klima model trentinského ledovce vyrobený ze skutečného ledu.

Tajemný Caponec

My si žárlivě střežíme nejlepší rodinný recept na kysané zelí nebo svíčkovou, v ledrenském údolí zápolí v přípravě zdejší „pochoutky chudých“ zvané „I Caponec“. Zkuste to doma sami:

  • Základem pokrmu je půl kila starého chleba, stejné množství sýra Trentino Grana (nebo jiný parmazánového typu) a čtvrt kila másla. Přidejte tři vejce, bylinky, petržel, česnek, sůl a nezbytný pepř.
  • Všechny ingredience důkladně promíchejte s roztaveným máslem a z těsta udělejte „gnocci“ velké asi jako vajíčko. Zabalte do čerstvých vinných listů, omotejte provázkem a vařte dvacet minut ve slané vodě.
  • I Caponec se jí teplý s olivovým olejem nebo roztaveným máslem. Jestli chcete ochutnat ten pravý, zúčastněte se slavností I Caponecu, konajících se koncem srpna a počátkem září v údolí Val Concei nebo Tiarno u Ledrenského jezera.

Římská fontána di Trevi aneb Když slavná architektura vydělává
Městečko Alberobello: Malebná výspa neplatičů daní
redakce LaZ 9. srpna 2018 • 14:38

Městečko Alberobello: Malebná výspa neplatičů daní

Markéta a Michael Foktovi




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země