nahoru

Czech Press Photo: Představujeme nominované snímky v kategorii Problémy dnešní doby. Hlasujte v divácké soutěži!

redakce LaZ26. října 2018 • 18:00
Czech Press Photo: Představujeme nominované snímky v kategorii Problémy dnešní doby. Hlasujte v divácké soutěži!
foto: Czech Press Photo

Jedna z nejsledovanějších kategorií prestižní soutěže novinářské fotografie ukazuje závažné problémy doma i ve světě, které málokoho nechají chladným. Letos se díky nominovaným autorům můžete podívat do africké věznice, do tábora, kde žijí manželky džihádistů i do rozvášněných londýnských ulic.

Šéfredaktorka časopisu Lidé a země Lenka Klicperová s fotografováním začala před dvanácti lety. Je nositelkou několika cen Czech Press Photo za fotku a video. Od roku 2014 sleduje a jako novinářka i fotografka pokrývá konflikt v Iráku a Sýrii, zejména válku proti Islámskému státu. Letos v lednu odjela se svou kolegyní Markétou Kutilovou do Sýrie už po osmé. „Věděla jsem, že tam někde musí po pádu Rakky, hlavního města islamistů být. Kdo? Manželky islamistů, ženy, které do Islámského státu přicházely ve stejně hojných počtech jako džihádističtí bojovníci. Stovky, možná tisíce jich přijely do Sýrie jen proto, aby se zde provdaly za fanatiky z IS. Přijížděly z celé Evropy, severní Afriky či Kavkazu. Ale bylo velmi těžké se k nim dostat“, vysvětluje Lenka Klicperová, co bylo tentokrát cílem její cesty a tím i to, koho zachytila na sérii fotografií Příběh manželek džihádistů. Nakonec se novinářkám podařilo získat povolení fotografovat a natáčet v přísně střežených detenčních centrech, kam Kurdové manželky islamistů a jejich děti umístili. A přesvědčily i některé z žen, aby se jim svěřily se svou minulostí a nechaly se vyfotit.

Vyhnáni z lesa: Keňský kmen Ogieků bojuje o své právo na domov
Tomáš Nídr 1. října 2018 • 14:14

Vyhnáni z lesa: Keňský kmen Ogieků bojuje o své právo na domov

Čekání na budoucnost

Bývalá šlechta chalífátu nyní živoří v plátěných stanech, kde je v létě vedro, v zimě zima. A část z nich prý lituje jen jediného, že Islámský stát padl (i když stále ne úplně stoprocentně) a že jim skončily zlaté časy dostatku a blahobytu. „Po hodinách a hodinách rozhovorů jsme už dokázaly odhadnout, které ženy si vymýšlejí stoprocentně, které možná. Většina jsou ale stále přesvědčené džihádistky, které se vnímají jako vyvolené a pro něž jsme my dvě, bílé ženské z Evropy, naprostý póvl. Nevěřící. Jen hodné opovržení,“ vzpomíná Lenka Klicperová. A jaká budoucnost čeká ženy z jejích fotografií? Odvíjí se hlavně od toho, z jaké země do Sýrie přijely. Některým se nestane nic, jiné skončí ve vězení. Přístup jednotlivých zemí k nim se dost liší, ale v zásadě se dá říci, že nikdo neví přesně, co s nimi. Některé evropské země jako například Belgie, Francie a Nizozemsko se k ženám džihádistů staví přísně. Pokud se vrátí, jdou do vězení za podporu terorismu. A v Iráku již začaly udělovat i tresty nejvyšší – i ženám smrt.

Alois Musil a T. E. Lawrence: Mimořádné osudy dvou orientalistů, které válka postavila…

Příběh věznice

Architekt a volný fotograf Pavel Nasadil se do západní Afriky poprvé podíval v roce 2007, kdy tu pracoval na zakázkách autobusových zastávek v Lagosu a Accře, a od té doby se do této oblasti vrací každoročně se svým fotoaparátem. Letos v lednu zamířil do ebolou zdecimované Sierra Leone s tím, že by rád zdokumentoval postebolovou zdravotní péči. K fotografování však nesehnal povolení, ale naskytla se mu možnost zachytit téma neméně zajímavé. Ve své sérii ukázal neradostné prostředí afrického vězení s jeho problémy, jako jsou špatné hygienické podmínky, staré nebo úplně chybějící matrace a moskytiéry, nedostatečné prostory pro bezpečný venkovní pobyt, nedostatek jídla, vody, učebních pomůcek, absence lékařské a právní péče. „Příběhy, které tu chlapci a dívky vyprávějí, jsou smutné. Rodina se od nich většinou odvrátila, chybí jim peníze na právní pomoc. Jejich naděje na normální život je mizivá. Jsem poctěn, že mi dali důvěru a pustili mne opakovaně mezi sebe. Tu jejich beznaděj, kterou cítí, jsem se v tom prostředí snažil zachytit. Za všechny je pro mne nejvíce silný příběh šestnáctileté Aminaty. Byla odsouzena na neskutečných 25 let žaláře za to, že v hádce pobodala ženu, která ji s nožem v rukou napadla a obvinila, že ji svedla manžela,“ popisuje fotograf návštěvu věznice pro mladistvé s tím, že se do Sierra Leone chce vrátit v únoru a pokračovat v mapování situace místních nápravných zařízení a života jejich nedobrovolných obyvatel.

Dvě italské architektky navrhly novou školu v Ghaně a získaly prestižní ocenění

Londýnské nepokoje

Třetí ze série fotografií v této kategorii nese jednoduchý název Do ulic a fotograf a nezávislý žurnalista David Sládek ji nenafotil v žádné vzdálené exotické zemi, nýbrž v Británii, kde pobývá. To, že se zachycené situace odehrály v ulicích Londýna však na jejich síle a výpovědi nic nemění. Sládek dlouhodobě sleduje obrodu občanského uvědomění, která v Británii rozpoutala intenzivní vlnu demonstrací a protestů – nejen v souvislosti s brexitem. K tomuto projektu nyní připravuje novou knihu. A politické a společenské nepokoje jsou také hlavním tématem nominovaných fotografií. „Nalezl jsem tu bezpočet příběhů, některé ukryté v hloubi pochodů, jiné probíhající v pozadí a či na okrajích. Viděl jsem děti, které k protestům přivedli jejich rodiče, jak si vytvářejí své mikro vesmíry, zatímco opakují slogany a později unavené odpočívají mezi rozházenými transparenty. Zažil jsem kulturu plnou života svou jedinečností snad možnou právě jen v Londýně a paletu emocí mnohem širší než zlost a frustraci. Jedna z fotografií, které mám nejraději, ukazuje malou holčičku, jak uprostřed demonstrace drží bříško těhotné maminky a v jedné z nejintimnějších situací, jakou si umím představit, promlouvá ke svému budoucímu sourozenci. Dodnes si pamatuji ten masový protest proti škrtům ve zdravotnictví, který se shromažďoval v Tavistock Square Gardens. Vydal jsem se do nitra houstnoucího zástupu a po desítkách metrů prodírání se najednou uprostřed otevřela scéna, která mě uchvátila, ale současně jsem cítil, že každou vteřinu skončí. Stihl jsem udělat dvě tři fotky a moment byl pryč. Pro mě ale zůstal zachován v paměti i na kartě.“

Které série fotogafií se vám nejvíc líbí? Hlasovat můžete zde >>>

Czech Press Photo 2018: Kdo získá cenu čtenářů Lidé a Země? Dejte hlas své…
Czech Press Photo 2018 zná nejúspěšnější fotografy. Zaujal Babiš líbající Prchala, ale…

redakce LaZ




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země