nahoru

Naučná stezka pro milovníky hmyzu: Přírodní památka Šebeň ukrývá fascinující mravenčí mikrosvět

Zuzana Šprinclová27. října 2018 • 08:30
Naučná stezka pro milovníky hmyzu: Přírodní památka Šebeň ukrývá fascinující mravenčí mikrosvět
foto: Profimedia.cz

Je to jedinečné místo ve střední Evropě. V přírodní památce Šebeň na Vysočině najdete mravenčí ráj. Mravenců je tady více než lidí v celé Evropské unii. Do jejich dokonale organizovaného společenství proniknete během unikátní naučné stezky. A počítat musíte i s tím, že se k vám budou chovat jako k vetřelci.

Jsou jich stovky, možná tisíce. Hbitě lezou po kmeni do vrcholku smrku za svou oblíbenou dobrotou – medovicí, kterou vylučují ze svých těl mšice. Mravenci putující nahoru mají zadečky malé a tmavé. Nahoře se najedí a dolů lezou se zadky naditými, protáhlými a pruhovanými. A ti, co se pro tentokrát přejedli, je mají i průhledné. Dorazí do mraveniště a část sladkého nektaru vyvrhnou ústním otvorem. Pod kusadly se jim objeví kapička, již vysají hladové dělnice a královny. Část medovice uskladní. Na první pohled může obří mraveniště vysoké asi 70 cm, kde žijí zhruba tři miliony malých hmyzích obyvatel, působit chaoticky. Mravenčí velkoměsto ale funguje velmi sofistikovaně, společenství je závislé na vzájemné spolupráci.

Tak trochu morbidní procházka aneb Po stezce poprav a utrpení
Jakub Hloušek 1. října 2018 • 14:17

Tak trochu morbidní procházka aneb Po stezce poprav a utrpení

Šebeň je domovem nevídaného množství lesního mravence druhu Formica polyctena (bez českého názvu). Na ploše velké přes 130 hektarů jich může žít až miliarda. Mravenčí kupy, kterých v lokalitě najdete na 1200, jsou nezvykle velké: jejich výška je v průměru 60 cm a nejvyšší má dokonce 180 cm.

Fascinující mikrosvět

Přejedete-li dlaní nad povrchem kupy, mravenci okamžitě zaujmou obranné postavení: namíří na vás zadek, a pokud se podíváte z boku, zahlédnete i spršky kyseliny a ucítíte její typický pach. Tento kousek světa obsadili malí útoční dobyvatelé. Jsou všude, padají na vás i ze stromů, nejde jim uniknout: nalezou vám i tam, kam opravdu nechcete. Zkoumají vás bez ostychu, vyzbrojeni ostrými kusadly.

Vodní bohatství východní Moravy aneb Za zapomenutými minerálkami Bílých Karpat

Je dobré se také vyzbrojit: mít pevné boty, dlouhé kalhoty, funguje repelent. Vydržíte pak snad déle pozorovat tento inteligentní organismus, obří strukturované stavby s nespočtem potravních stezek kolem, pilnými mravenčími dělnicemi, jež unesou i 30krát více, než samy váží.

Pátrací akce

Lesník Pavel Kříž chodíval mravence na Šebeni pozorovat a napadlo ho, že místo s takovým počtem mravenců by si zasloužilo ochranu. V roce 1995 se pustil do akce: členové rodiny a dobrovolníci ze svazu ochránců přírody kupy zmonitorovali, posbírali vzorky, zapojili odborníky. Šebeň byla o pár let později vyhlášena přírodní památkou, ochránci v čele s panem Křížem vyznačili naučnou stezku.

Kopec Stráž na Hodonínsku skrývá sedm pater vinných sklepů
redakce LaZ 12. září 2018 • 12:37

Kopec Stráž na Hodonínsku skrývá sedm pater vinných sklepů

Má tři kilometry a najdete ji nedaleko Velkého Meziříčí u obcí Dobrá Voda a Jílové. Na velké kupy, jež v počátcích stezku lemovaly, dnes už narazíte poskromnu. Les se mění a aktivní mravenci se stěhují za lepším. Sejděte proto ze značené cesty a trochu v lese zapátrejte: podél cest, okrajů porostů, pasek a vždy na slunných místech, která jsou pro mravence zásadní.

Vrcholové manažerky

Mravenci spolupracují ve velkých skupinách, dorozumívají se tykadly a pachy, jsou koordinovaní a schopní zabít mnohem větší zvíře, třeba chrousta. Pochody v mraveništích řídí zkušenější dělnice. Tyto top manažerky najdete na vrcholu kupy. Jiné dělnice se zase specializují na lov hmyzu a speciální funkci mají tzv. mravenci teplonoši. Na jaře vybíhají na povrch mravenišť a shromažďují ve svých tělíčkách teplo, jímž ohřívají vnitřní prostory mravenišť. Vrchní část mraveniště funguje jako inkubátor, to hlavní se odehrává pod zemí. Jak velká kupa je na povrchu, tak velká je pravděpodobně i pod ním. Někdy bývá i dvakrát větší, záleží na podloží.

Za pozůstatky našich slovanských předků aneb Příběh tajemného balvanu

Hluboko v útrobách mají sídlo hlavní dámy: královny. Jejich životním úkolem je kladení vajíček. Samice jsou oplodněny během tzv. svatebního letu, samotná kopulace probíhá za letu, sameček po ní většinou zahyne vyčerpáním (přežije jen pár hrdinů) a královna si nohama ulomí křídla, aby se mohla schovat před predátory.

Otazník nad Šebení

Proč se zrovna na Šebeni mravencům druhu Formica polyctena tolik daří, je záhada. Jedno vysvětlení mluví o vhodné konstelaci, třeba o lepších klimatických podmínkách nebo potravě. „Nepodařilo se ale popsat parametr, který by toto místo odlišoval od jiných lesů,“ tvrdí odborník na mravence ze Sdružení Krajina Milan Daďourek a dodává: „Druhá teorie tvrdí, že jde ve skutečnosti o zbytkovou populaci vytlačenou z okolních lesů. Je možné, že mravenci neustáli velkoplošné hospodářství.“

Celé kolonie mravenců, velké kupy naskládané za sebou nebo osamoceně a pyšně vyčnívající na kraji louky patří k zajímavému koloritu zdejšího lesa. Udržují Šebeň v dobré kondici a jako bonus jej zapsali na pomyslnou mapu přírodních rarit střední Evropy.

Plešivec: Pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu je místem obětí a legend
Historický přechod přes Svratku: Krytá lávka v Černvíru stojí již 300 let

Zuzana Šprinclová




Starší články Lidé a Země