nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Tak trochu morbidní procházka aneb Po stezce poprav a utrpení

Jakub Hloušek6. října 2018 • 08:30
Tak trochu morbidní procházka aneb Po stezce poprav a utrpení
foto: Jakub Hloušek

Chcete vědět, jaké to je, ležet ve vlhké šatlavě a očekávat bolestnou smrt zapletením do kola? A ve který den se nejčastěji popravovalo? Vydejte se na jižní Moravu, do okolí Slavkova.

Pár desítek metrů za silnicí ze Slavkova do Křenovic se vypíná táhlé návrší. Odedávna se mu říká Na spravedlnosti – nebo také Šibeniční vrch. Jihomoravský Slavkov totiž už ve středověku disponoval pravomocí uložit trest smrti dle hrdelního práva. Před pár lety sem zavítali odborníci, kterým se skutečně zdařilo odkrýt zbytky základů kamenné šibenice. A mezi nimi objevili kosterní pozůstatky, včetně devíti lebek. Těla oběšenců totiž standardně setrvávala na šibenici, dokud se sama úplně nerozložila. Ostatky pak popadaly do ohrazeného prostoru u paty konstrukce.

Výlet na popraviště

Po zajímavých nálezech zde vznikla naučná stezka „Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích“. Stejná obec zároveň plní roli výchozího bodu stezky. Pětice zastavení se především podrobně věnuje dobovému právu a hrdelnímu soudnictví na Moravě. Návštěvníky zahrnou informacemi plnými krve, tortury a přídechu smrti. Mě hodně překvapila skutečnost, že popravy se konaly výhradně ve sváteční dny. Těsně před exekucí bylo odsouzenému povoleno se vydatně najíst. Přinesený pokrm ale prvně prověřil ochutnávač, aby se provinilec nesnažil uniknout potupnému divadlu veřejné popravy díky jedu tajně namíchanému do jídla.

Vodní bohatství východní Moravy aneb Za zapomenutými minerálkami Bílých Karpat

Z úděsné plejády rozličných metod, forem i způsobů mučení mě zaujala zkouška vodou. Při ní byl obviněný během výslechu pevně svázán a poté ponořen do vody. Jestliže se začal topit, tak to znamenalo, že ho voda přijala. A následný ortel zněl vinen. Pokud naopak setrval na hladině, což signalizovalo „nepřijetí vodou“, vina se neprokázala. Dnešní civilizace ve vyspělých zemích ale znatelně pokročila. A je mnohem humánnější, když se uchyluje už „jen“ k waterboardingu…

Vlhká šatlava

Kromě textu jsou panely obohaceny výživnými dobovými grafikami, které silně naturalisticky zobrazují tehdejší drsné praktiky. Příchozí vtáhne do děje bývalý sklep adaptovaný na nevlídnou celu šatlavy. Těsnému zamřížovanému sklepení vévodí slaměné lůžko ozdobené bledou figurínou vězně. Stačí jen krátce nahlédnout a představivost začne pracovat. Za šatlavou začíná poslední úsek cesty a vygraduje výstupem na Šibeniční vrch. Tady se otevře panoráma přilehlého kraje. Šibenice se totiž vždy budovaly tak, aby byly dobře viditelné.

Za pozůstatky našich slovanských předků aneb Příběh tajemného balvanu

Teď odkryté základy konstrukce absolvovaly konzervaci a byly zčásti zvýšeny. Díky povedeným úpravám si i úplní laikové udělají obraz její původní podoby. Mrazivou autentičnost popraviště navozuje vztyčený vysoký kůl osazený dřevěným loukoťovým kolem. Jedná se o repliku bezkonkurenčně nejstrašnějšího nástroje naplnění hrdelního práva: u něj byl trup odsouzeného zaživa pozvolna proplétán mezi loukotěmi, než viník v ukrutných bolestech a se zcela přelámanými kostmi naposledy vydechl. Na znamení smíření bývalé popraviště symbolicky zlidštil posvěcený blok kamene jakožto novodobý odkaz k tradici středověkých smírčích křížů.


Poučný výlet k šibenici

Místa výkonů hrdelního práva, katovny a ostatní podobné objekty, jež ukazují temnou stranu pomezí středověku a novověku, doprovází mystická atmosféra tajemna. I proto se nedávno v Jihomoravském kraji zrodila druhá obdobně laděná stezka, rovněž na Brněnsku. Výchozím bodem její trasy je radnice v Tišnově a stezka směřuje k zrekonstruované zdejší šibenici.


Krásný výhled

Křenovice se ovšem pyšní i pravým starodávným smírčím křížem. Ten zdobí Zlatou horu, situovanou západně od obce. Lidově se místu říká také Krchůvek, poněvadž se tu nachází hromadné hroby obětí slavkovské bitvy a dvou epidemií cholery. Tamní smírčí kříž se původně tyčil o kousek dál. Nyní vkusně doplňuje pietní areál, odkud se táhnou překrásné výhledy ke Ždánickému lesu či na kompaktní hradbu Drahanské vrchoviny.


Ve stopách Napoleona

Rozlehlé bitevní pole se zázemím, kde se počátkem zimy roku 1805 šikovalo ke srážce 159 225 vojáků, dnes dohromady tvoří chráněnou památkovou zónu Slavkovské bojiště. Ta se skládá z ohromné škály objektů připomínajících krvavou řež. Od honosné vyšperkované rezidence slavkovského zámku přes budovy, v nichž dočasně sídlily důstojnické štáby, označená palebná postavení až po desítky křížů i kaplí nad hromadnými hroby. Spousty pomníčků a pamětních desek roztroušených po blízkých obcích či uprostřed volné krajiny zastřešuje centrální památník Mohyly míru s expozicí. Ke kuriozitám patří několik vesnických staveb, do jejichž zdiva byly ozdobně instalovány dělové koule. Dodnes mnoha lidem nedá spát legenda o zakopané carské pokladně plné zlata. Pro běžné turisty je tu zase připravena naučná stezka Bitva tří císařů. Její trasa kličkuje skrze bývalé bojiště a skládá se takřka z třicítky zastavení. Primárně byla střižena na míru především cyklistům.

Jeskyně Na Špičáku: Nevšední přírodní dílo je rájem vědců i milovníků historie
Historický přechod přes Svratku: Krytá lávka v Černvíru stojí již 300 let

Jakub Hloušek




Starší články Lidé a Země