nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Cestovní ruch je v Albánii na vzestupu. Svědkem je i probuzené městečko Berat

Lucie Kavanová29. října 2018 • 06:00
Cestovní ruch je v Albánii na vzestupu. Svědkem je i probuzené městečko Berat
foto: Shutterstock

Berat své návštěvníky vítá už z dálky: bělostné domy v osmanském stylu rozeseté do svahu, zářivě modrá řeka a hory, které se z ničeho nic zvedají vprostřed středoalbánské planiny... Město zapsané na seznam UNESCO parádně ilustruje změny, jimiž tato neklidná země v posledních letech prochází. A že jich je.

Berat jsem poprvé navštívila před deseti lety. Když už tu člověk náhodou narazil na nějakého turistu, bylo téměř jisté, že se večer potkají na stejné recepci — v celém městě fungoval jen jeden penzion. Dnes si lze vybrat z pětatřiceti hotelů všech úrovní a cestovní kanceláře, jež se tu v posledních letech vyrojily, nabízejí vše možné od vyjížděk na oslím hřbetu po zdolávání říčních kaňonů.

Envera už ne

Berat sám o sobě je poměrně malé městečko s centrem velikým asi jako Telč, které si pohodlně projdete za necelý den. Hlavní atrakci tvoří zdejší hrad. Na návštěvu rozlehlé středověké pevnosti známé pod názvem Kalaja si vyhraďte několik hodin. Cestou se můžete stavit v etnografickém muzeu, sídlícím v jednom z překrásných beratských domů z 18. století. Vidět útroby hojně vyřezávané vilky je stejně cenné jako samotná výstava. Kromě výhledu na město vás nahoře čeká několik mešit, překrásné byzantské kostelíky, muzeum prastarých ikon, příjemná kavárna a odkrytá ramena okolních hor.

Objevte poslední zbytky panenské přírody v Evropě a zkuste trek v Prokletých horách

Na jednom z ramen září obrovská písmena, tvořící slovo „NEVER“ (nikdy). „V roce 1968 na tomtéž místě místní nastříkali nápis ENVER, na počest tehdejšího albánského diktátora Envera Hodži,“ říká mi opatrnou angličtinou místní pán v klobouku, jenž si na hrad vyšel na procházku. Zatímco skutečný Enver Albánce terorizoval do roku 1985, ten nastříkaný na kameny zmizel až před pěti lety. Nahradila ho právě slovní hříčka NEVER. „Má denně připomínat, že se politické čistky a hlad, které Hodžovo vládnutí provázely, už nesmějí opakovat,“ dodává muž a pomalu kráčí dál po hradbách.

Do Albánie na pláž

Po pádu komunismu se sice Albánie vymanila z naprosté izolace, žádnou rajskou cestu však nenastoupila. Důsledky Hodžova vládnutí jsou v ní patrné dodnes, a to nejen v podobě obrovského množství bunkrů, jež nechal paranoidní vůdce po zemi vystavět. Ačkoliv má Albánie pláže plně srovnatelné s Řeckem a překrásné památky, pověst země, kde se nejde pro násilí daleko, převládala dlouho a jezdili sem spíš dobrodruhové. Tristní politický i ekonomický vývoj v 90. letech způsobil, že zemi během dvou dekád opustila šestina obyvatel.

Mezi nimi i opálený třicátník Gabri, který si v jedné z beratských kaváren vychutnává ranní kafe (což tu lze mimochodem jen doporučit, espreso i frappé dělají Albánci prvotřídní a za hubičku). Ještě před pěti lety si krátce střižený Gabri dopřával ranní rituál v Athénách, kam odešel po maturitě za prací. „Tady bych si vydělal sto eur, tam to byla tisícovka, nebylo co řešit,“ říká Gabri, jenž v Řecku řídil kamion. Gabri se do Beratu vrátil. Finanční krize vyhnala nezaměstnanost v Řecku i Itálii, kam Albánci za prací dlouhé roku odcházeli, nahoru a stovky tisíc lidí se začaly do země černého orla vracet.

Popularita Albánie roste. Vydejte se na poznávací road trip po této zemi
Komerční prezentace 10. července 2018 • 14:51

Popularita Albánie roste. Vydejte se na poznávací road trip po této zemi

Na rozdíl od Srbska či Makedonie si Albánie navíc udržela prozápadní linku, což se jí v posledních letech vyplatilo v podobě značných finančních injekcí. Vstoupila do NATO, dlouhodobě usiluje o členství v Evropské unii a Brusel už do Tirany napumpoval přes miliardu eur, mj. právě na podporu turismu. Vlaječky zahraničních sponzorů člověk najde na cedulích u silnic, promenád i přístavů. Většina podpory dnes plyne do přímořských letovisek, kde si zahraniční investoři, zejména po zhoršení bezpečnostní situace v Egyptě a Tunisku, podávají dveře. Ve Valoně (Vloře) i Sarandě rostou hotelové komplexy jak po dešti, v Ksamilu, kde leží jedny z nejkrásnějších pláží v Evropě, zase divoké pobřeží nahradil jemný písek, rákosové deštníčky a luxusní restaurace ve velmi příznivé cenové hladině.

Nákup ve starém městě

Svoji tvář proměnil i Berat. Kromě hotelů a cestovních kanceláří dostalo centrum za evropské peníze novou dlažbu a osvětlení, u řeky se vyloupla příjemná promenáda s lavičkami, kterou obsypaly stále plné kavárny. Je libo speciální prohlídku okolí pro fandy archeologie? Není problém. Rafting či ochutnávku místních vín? Samozřejmě. Z Beratu se stala plnohodnotná turistická destinace a autobusy zejména s italskými a německými turisty se na parkovišti jen střídají. A rušno je i v místních bistrech a restauracích. Zkuste třeba šťavnatou rybu, grilované jehněčí či kozí maso, křupavý řecký salát z těch nejzralejších rajčat, hustou fazolovou polévku či místní verzi kebabu. Nakonec se vyplatí dát si s místními rakiji, bývá výborná stejně jako konverzace, již Albánci s ostatními rádi začínají.

Bulharsko je zemí jogurtu. Populární mléčný výrobek tu má i své muzeum

Až vás ruch starého města omrzí a dostanete chuť na něco klidnějšího, přejděte most do čtvrti Gorica. Leží zde stejně krásné bíle omítnuté domy s dřevěným zdobením, místo hotelů jsou ale většinou stále obydleny a v uličkách mezi nimi člověk narazí na krámky s ovocem a zeleninou, kovářskými výrobky, oblečením, zemědělskými potřebami – co jen místní (a turisté!) mohou potřebovat. V nejednom krámku vám na požádání také uvaří kávu, kterou můžete po vzoru zdejších vypít se spoustou cukru a rakijí či cigaretou k tomu. Kdo chce nasát atmosféru Albánie se vším všudy, může si k tomu ještě otevřít některou z excelentních knih Ismaila Kadareho. Zejména román Krvavý duben, který vás vtáhne do dilemat krevní msty, ještě donedávna v Albánii praktikované, je prostě fascinující. Možná jeden výtisk najdete i mezi zbožím, jež se v Gorici prodává i přímo na ulici – na dekách přímo na chodníku najdete třeba konvičky na kávu (takzvané džezvy) nebo tradiční vlněné pánské čapky.

Ropné vrty na hřbitově

Pokud byste si chtěli výlet do Beratu rozšířit i o nějaké zajímavosti v okolí, jistě vás kromě raftingu, jejž lze provozovat hned v několika kaňonech, nezklame město Kuçovë (za Hodžovy éry se jmenovalo Stalinovo Město –
Qyteti Stalin). Má totiž bohaté podzemní zásoby ropy a mini vrtné věže jsou rozesety po svazích v okolí města i v samotném centru. Jedna pracuje přímo uprostřed tržiště, několik jich černý maz chrlí na místním hřbitově. Těžko říct, o co všechno je hřbitovní ropa obohacená, procházka mezi náhrobky v nezaměnitelném ropném zápachu je nezapomenutelná. Když budete mít štěstí, zastihnete tu také dopolední trh, kde místní prodávají nejrůznější výpěstky, nové i použité oblečení za pár korun, olivový olej či čerstvé sýry.

Severní Bulharsko: Poslední výspa svobody pro evropské cestovatele a dobrodruhy

Pokud vás horko zdrželo z výletů spíš ve stínu starého města, vystoupejte si k hradu alespoň na západ slunce. Cestou dolů to můžete vzít přes jedno ze zdejších proslulých vinařství – doporučit lze zejména červené. Třeba tam někde nad skleničkou potkáte právě Gabriho, který dnes v oživlém městě spoluprovozuje jeden z hotelů.


Rafting na řece Osum

  • Kdo by rád historické památky Beratu vystřídal něčím akčnějším, může vyrazit na výlet na řeku Osum. Rafting kaňonem jedné z nejkrásnějších albánských řek nabízí ve městě několik cestovek, a to v podobě jedno- i vícedenních balíčků. (Vydat se ale na řeku můžete i na vlastní pěst a sbalit do auta například nafukovací kanoi.)
  • Na co se můžete těšit: úzké soutěsky i prostorná jezírka na koupání, pohled na vodopády vysoké desítky metrů (jež se ale nejezdí, splavují se zpravidla jen menší či větší peřeje), volitelně skoky ze skal do vody
  • Náročnost: divoká voda třídy WW I–III (lehká až těžká), podle ročního období, a části řeky, na niž vyrazíte; v létě bývá řeka poměrně klidná, přesto se bez zkušeného lodivoda nedoporučuje pro úplné začátečníky, protože proud loď místy tlačí na okolní skály
  • Trasa: jednodenní výlety obvykle znamenají trasu o délce 12 km, od mostu Hamulli do Çorovody
  • Co vzít s sebou: plavky, boty do vody nebo tenisky
  • Cena: 35–45 eur za jednodenní výlet
  • www.albrafting.com
  • www.outdooralbania.com

Beratské víno

  • Zkuste degustaci ve vinném sklípku Cobo nebo návštěvu vinic firmy Nurellari, z nichž se vám otevře úchvatný pohled na staré město.
  • Nejznámější domácí bílá odrůda: shesh a berdhe
  • Nejznámější domácí červená odrůda: shesh i zi
  • mezinárodních odrůd se v Albánii daří široké paletě druhů, doporučit lze zejména místní cabernet sauvignon.

Místní restaurace

Home made food Lili

Maličká restaurace ve dvoře jednoho z osmanských domků patří dlouhodobě k nejpopulárnějším ve městě zejména mezi baťůžkáři. Cenově výhodné menu zahrnuje pečené lilky, plněná rajčata či maso z grilu.

Heaven’s Kitchen

Poctivě dělané rychlé občerstvení. Palačinky, gyros, pizza, ale i bohatý výběr salátů.

Restaurace Mangalemi

O něco luxusnější hotelová restaurace nabízí oblíbené špízy, plněné papriky či vegetariánské talíře s grilovanou zeleninou. Na lístku nechybějí místní vína. A mimo lístek hezký výhled na město.

Ostrov Gavdos: Nejjižnější místo Evropy je Mekkou nudistů a volnomyšlenkářů

Labdanum: Tekuté zlato z Kréty, které používali již staří Mínojci

Lucie Kavanová




Starší články Lidé a Země