nahoru

Curych: Pořádkumilovné město plné skvělých gastronomických zážitků

Lenka Požárová3. října 2018 • 08:20
Curych: Pořádkumilovné město plné skvělých gastronomických zážitků
foto: shutterstock

Čokoláda, sýry, hodinky. Ale taky koloběžky, fontány, vegetariáni a Slepá kráva. To všechno k Curychu neodmyslitelně patří. Pro někoho možná pohádka. Jen pozor, aby vás jeho vysoustružená dokonalost nesmetla a nezačala po čase lehce nudit.

Umisťuje se pravidelně na špici žebříčku měst s nejvyšší kvalitou života i s nejdražším živobytím. I když má Curych zhruba jen 400 000 obyvatel, patří k největším světovým finančním centrům a současně nejmenším hlavním městům (stejnojmenného kantonu). Denní výlet si odtud můžete udělat do nejvýše položené železniční stanice v Evropě (Jungfraujoch, s nadmořskou výškou 3454 metrů), vyrazit do alpského lyžařského střediska Davos nebo v pohorkách prochodit okolní kopce a louky poseté krávami. Doporučuju neminout po výletě Chäsalp, statek nedaleko za městem s vyhlášenou kuchyní. Když si budete na vidličce smáčet kousek chleba či brambory v horkém sýrovém fondue, bude vám neskutečně blaze.

Plovárny a koloběžky

Město leží na břehu Curyšského jezera s modrošedou barvou a protékají jím řeky Limmat a Sihl. Najdete tu přes 1200 fontánek s pitnou vodou. V létě se můžete vyřádit v mnoha plovárnách, jak říčních, tak jezerních, krytých či otevřených. Pouze pro ženy je určena historická plovárna Frauenbad Stadshausquai, která se však každý večer mění v tepající Barfussbar (doslova Bosý bar), přístupný oběma pohlavím.

Každý srpen ulice zaplaví davy v rámci Street party, která je největší technoparty na světě. Neznám jiné město, kde se s takovou koncentrací pohybují pohlední muži s inteligentní jiskrou v oku a v dokonale padnoucích oblecích a kde starší dámy umějí nosit perlové náhrdelníky s takovou elegancí. Nedivte se ale, až nějakou babičku potkáte na koloběžce či s růžovou taškou a značkou Puma. Micro Scooter se švýcarským designem v zádech tvoří moderní hliníkové skládací koloběžky už pěkných pár let a v oblibě je mají nejen děti.

Lisabon: Do portugalské metropole za rekordy a na panáka višňovice
Markéta Foktová 8. června 2018 • 11:32

Lisabon: Do portugalské metropole za rekordy a na panáka višňovice

Když jsem mířila na kopec s vysílačem Uetliberg, kam jezdí vlak S10, a na světelné tabuli na nástupišti blikl nápis „Zpoždění vlaku“, potutelně jsem se usmála. Tak vida, ani švýcarské dráhy nejsou dokonalé, zamnula jsem si ruce. Místní ovšem tvrdí, že ke zpoždění nedochází díky technickým nedostatkům či nedbalosti zaměstnanců drah, ale že v drtivé většině jsou to sebevraždy.

Nudná dokonalost

Měla jsem možnost bydlet v jedné z předměstských čtvrtí a překvapilo mě, kromě čerstvého vzduchu prosyceného kravěnci, i to, jak se cizí lidé na ulici zdraví. Jak je venku nedostatek veřejných košů, neboť za odpad se platí nemalý peníz. Pokud byste se rozhodli sáček s domovními odpadky vyhodit do veřejného koše, pište si, že curyšská správa nebude lenit, sáček vám prohrabe a díky účtům či jiným indiciím i s úspěchem vystopuje.

Znovuzrozené Bordeaux: Město u řeky Garonny leží v nejslavnější vinařské oblasti na světě

Nikdo tu nedělá kravál a většinou byty postrádají pračku, protože jim stačí jedna společná pro dům ve sklepě. Ano, tak se pralo i za mých dětských let, ale doba pokročila a já opravdu netuším, kdy budu za týden potřebovat prát, abych se zapsala do pořadníku. Dalo by se říct, že Curych si pluje na své zenově vyklidněné vlně, z níž ho nic tak nerozhází. Po několika týdnech jsem si všimla i jistých znaků upjatosti. Jako by tu byli jen spořádaní a dokonalí, což je trochu nuda.

Utopit se v čokoládě

Prochodit staré město zvládnete pohodlně za jeden den i s významnými kostely a muzei. Pokaždé když jsem v Curychu, neodpustím si procházku od opery pro promenádě parkem kolem severní strany jezera a pak výšlap na kopeček Lindenhof, odkud je krásný výhled na město. Můžete mít kliku a spatřit tu důchodce hrát pétanque nebo obří šachy. Stačí seběhnout z kopce dolů a za chvíli jste na luxusní nákupní třídě Bahnhofstrasse, kde byste měli nakouknout do kavárny Spruengli s dostatečným čokoládovým arzenálem ve spodní prodejně. Ke specialitám tu patří tzv. Luxenburgerli, což jsou minimakaronky a nabízejí je v nejrůznějších sezonních příchutích. Při procházkách městem neminete zřejmě další čokoládovny, k nimž patří Läderach, Teucher.

Kulturní centrum s bohatou historií. To je Liverpool, město Brouků
Michael Fokt 26. července 2018 • 14:11

Kulturní centrum s bohatou historií. To je Liverpool, město Brouků

Firemní obchod známé značky Lindt se nachází vedle továrny ve čtvrti Kilchberg a dojet tam můžete i lodí, na kterou platí jízdenka MHD. Kdyby pan Lindt v roce 1879 nevynalezl konšování čokolády, nepokládali byste si dnes s takovým požitkem čtvereček čokolády na jazyk. Nerozpustil by se vám totiž do hladké pochoutky a dost dobře byste cítili jen kyselou hmotu. Konšování jako poslední a podstatná fáze výroby se postará o to, že se z čokolády uvolňují nepříjemné pachy a chutě, a naopak získává svou typickou schopnost se rozpustit na jazyku.

Masovost nade vše

Chcete-li ochutnat typické curyšské jídlo, poručte si Geschnetzeltes. Jsou to proužky telecího s telecími ledvinkami se smetanovou omáčkou, bílým vínem a houbami. Toto jídlo se podává tradičně s rösti, což je něco jako malý švýcarský bramborák bez česneku a majoránky.

Pokud by vás restaurace příliš zbrzdila, zastavte se alespoň na buřt do ruky. Ty nejlepší dělají v bistru Stern u Paradeplatz a dejte si velký pozor na místní hořčici, jež je velmi silného ražení. Rohlíky tu nevedou a spokojit se budete muset s typickým kulatým pečivem, které je dost tvrdé. Sáhnout můžete i po preclíku, jež tu prodávají v mnoha stáncích a mažou je i máslem či čerstvým sýrem.

Když žít, tak naplno. To znamená v Benátkách
Pavel Šafr 8. června 2018 • 11:25

Když žít, tak naplno. To znamená v Benátkách

Na masové speciality se chodí hlavně do bistra Boucherie AuGust, majícího krásné fláky masa i velmi povedené prostředí s černobílými dlaždicemi. Grilované maso, klobásky, špek, na tenko nařezané sušené maso a paštiky, často od místních farmářů, jsou to, oč tu běží. A taky dršťky na kmíně, ledvinky s dijonskou omáčkou nebo sekaná s hříbky. Pokud si objednáte mleté hovězí s kolínky, nedivte se, že vám k němu přinesou i jablečné pyré. To tu prostě ke kolínkům patří.

Vegetariánské prvenství

Ani zarputilý masožravec by neměl ohrnout nos nad vegetariánským podnikem Hiltl. V Guinnessově knize rekordů je zapsán jako první restaurace pro vegetariány na světě, založená v roce 1868. Zatímco první návštěvníci sem chodili zadním vchodem, aby byli ušetřeni potupného posměchu, dnes se tu dveře netrhnou. Vyhlášený je místní bufet, čítající až dvě stě různorodých pokrmů. Od salátů přes hlavní jídla, přílohy ke sladkostem. Podnik má několik poboček a jejich vlajkovou lodí je ten v  Sihlstrasse. Každý pátek, sobotu a neděli se po desáté hodině mění v dunivý hudební bar. Budete-li sem mířit, nechte doma svůj kožich, v něm by vás sem totiž nepustili. Odmítnuta byla už nejedna celebrita, neboť výjimky se tu nedělají.

Švýcarský Davos: Lyžování nejen pro byznysmeny, ale pro všechny milovníky zimních sportů

Jen pár metrů od pobočky v Sihlstrasse je i první vegetariánské řeznictví „Vegi Metzg“ a k dostání tu jsou kromě salátů a sendvičů například vegetariánský tatarák, špízy, cordon bleu, boloňská omáčka či burgery. Zapít je můžete čerstvou šťávou z vylisovaných jablek s fenyklem a citronem nebo vodou s vyluhovanými ostružinami a snítkami levandule.

Hodování poslepu

Restaurace Blinde Kuh (v překladu Slepá kráva) je víc než jen místem s vtipným názvem. Je to první restaurace, kde začali servírovat jídla potmě, a funguje tu trochu jiný řád. Na recepci si povinně odložíte všechny svršky a zavazadla, včetně kabelek a mobilů, do zamykatelných skříněk, a ještě než dočasně oslepnete, vyberete si z menu. Pak se seznámíte s číšníkem, který je slepý nejen dočasně, a skvěle se tu, na rozdíl od vás, orientuje. Položíte mu ruce na ramena a jako vláček vplujete za oponu do tmy.

Madrid: Španělská metropole si vás podmaní nejen svojí krásou
Eva Rýznerová 15. prosince 2017 • 15:11

Madrid: Španělská metropole si vás podmaní nejen svojí krásou

Nutno dodat, že potmě vedete zcela jiný druh rozhovoru, který se často motá kolem toho, kam jste si, sakra, odložili tu skleničku s vodou. Pokud si dáte jako já salát, můžete si nepochopitelně napichovat pětkrát za sebou kostku fety, i když jste si mysleli, že jste zrovna ulovili i tu okurku a papáju, co v talíři někde je. Kdo si tu poručí steak, může si ho klidně nabodnout na vidličku a ohlodávat ho dokola, neboť se nikdo z kolem stolujících nad vaší etiketou nebude pohoršovat.

Müsli z rukou lékaře

Když vás v Curychu bude honit mlsná a nebudete to chtít řešit jen čokoládou, zajděte do Café Schober. Okusit tu můžete bábovku s citronovou polevou a spoustu dalších zákusků. Hned naproti je koloniál s delikatesami Schwarzenbach. Rodinný retroobchod funguje v páté generaci přes sto let a najdete tu vybrané pochoutky z celého světa. Oleje, čokolády, sušené ovoce, kávu, koření. Vlastně jsem ještě nenatrefila na jiné místo, kde si můžete koupit přes dvacet druhů pepře. Třeba pepř Tellicherry z Indie, timut z Nepálu, pepř z Tasmánie, Chile, Madagaskaru, Šrí Lanky či Bali.

Italská Padova: Vychutnejte si výbornou kávu ve výspě středověké vzdělanosti

Vyrukovat musím ještě s dalším historickým prvenstvím. Lékař Maximilian Bircher-Benner v Curychu začal podávat pro své pacienty směs vloček máčených přes noc, nastrouhaného jablka, kondenzovaného mléka a dalšího ovoce a oříšků. V cukrárně Honold dělají bircher müsli i v bezlepkové variantě a podávají ho v růžových kelímcích.


Tip autorky

Curych byste neměli opustit bez návštěvy farmářského trhu v parku na náměstí Bürkliplatz. Každé úterý a pátek dopoledne se sem sjíždějí farmáři a pěstitelé ze široka daleka a k dostání tu jsou těstoviny, zelenina, ovoce, květiny, sýry, bochníky chleba a další dobroty. Když uvidíte něco jako vánočku, ale obří a krájenou na plátky, vězte, že je to Zopf (cop) a je z jiného než vánočkového těsta, jež se hodí i naslano. Curyšskou specialitou jsou tvrdé vánoční sušenky Tirggel, které se dělají z mouky a medu. Lisují se ve speciálních formách s náboženskými výjevy a pečou se velmi krátce při 400 °C.

Zaskočte i do Markthalle im Viadukt kousek za hlavní nádraží, což je krytý prostor se stánky v podloubí železničního viaduktu. V okolí je spousta designových obchodů a některé z okolních domů mají povedené slušivé graffiti.

Jako jedlý suvenýr doporučuju zakoupit svařenou šťávu ze sušených hrušek Birnendicksaft, jež je geniální v misce s tvarohem, a doporučuju ten kozí. Když uvidíte štrúdl plněný sušenými hruškami, sáhněte i po něm. Z aromatických sýrů by vám neměly chybět AppenzellerGruyère, ale nabídka je mnohem pestřejší. Zkrátka ochutnávejte!

Évora: Mystické i morbidní portugalské městečko je jako stvořené k rozjímání o smrti

Ašchabat: Monumentální památníky turkmenské metropole
LENKA KABRHELOVÁ 22. srpna 2018 • 11:27

Ašchabat: Monumentální památníky turkmenské metropole

Lenka Požárová




Starší články Lidé a Země