nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Tygr a já aneb Tiger, tiger, burning bright, in the forests of the night...

Vladimír Čech ml.22. září 2018 • 11:15
Tygr a já aneb Tiger, tiger, burning bright, in the forests of the night...
foto: Vladimír Čech ml.

Známá báseň Tygr od Williama Blakea popisuje šelmu „jasně žhnoucí, temnými lesy kráčející“ jako dokonalý nástroj svého neznámého stvořitele. Tím nástrojem bezesporu je, otázka však zní, jak dlouho ještě?

Tygr indický (Panthera tigris tigris) je dnes nejrozšířenějším poddruhem tygra na naší planetě, ovšem počet kolem dvou a půl tisícovky kusů nedává moc důvodů k radosti. Následující řádky však nebudou patřit mému věčně pesimistickému pohledu na tento problém. S pomocí vlastních fotografií se vás pokusím vtáhnout na místo, kde si tygr ještě nedávno vytrpěl své. Na místo, kde měl člověk ruku neúprosnou a dovedl zvíře téměř k zániku. Dnes tady panuje s rozumem a výhledem k lepší budoucnosti.

Jak jsem fotil tygry

Moje cesta za snímky divokých zvířat mohla být předem daná. Můj táta je velice zkušeným cestovatelem i šikovným fotografem, který má za sebou desítky expedičních výprav zvláště do Afriky, kam se vydává přes dvacet let. Jenže cesty osudu jsou klikaté a já se ke svému prvnímu foťáku dostal až dlouho po „dvacítce“. Nemám moc v lásce slovo štěstí a jeho neurčitý význam, nicméně musím přiznat, že ve svých začátcích jsem se na ně mohl spolehnout.

Fotografování v africkém Svazijsku aneb Jak se prchá před nosorožcem
František Štaud 11. května 2018 • 12:03

Fotografování v africkém Svazijsku aneb Jak se prchá před nosorožcem

Ještě jsem ani neuměl správně zacházet se zapůjčenou zrcadlovkou, a už jsem mířil do Indie po stopách tygrů. Bylo nad slunce jasné, že pořízené snímky z této cesty mi cestičku na stránky světově proslulých magazínů neumetou, ale už jsem to měl v sobě. Svět tygrů mě doslova a do písmene chytil a už nepustil. Do Indie se od té chvíle snažím vracet, jak jen to je možné. Procestoval jsem již poměrně velkou část tohoto kouzelného subkontinentu a našel zde svůj druhý domov.

Národní park a přírodní rezervace nesoucí jméno Ranthambhore jsou bývalý lovecký revír mahárádži z Džajpúru. Je to místo, jež po mnoho let píše příběhy jak vystřižené z dobrodružných románů – příběhy tygrů zpod pevnosti Ranthambhore. Přírodu zde zdobí skalnaté vrcholky, nádherná jezera, neproniknutelná džungle nebo starobylá pevnost, která dala parku své jméno. Toto místo přesahuje lidskou představivost, nedokážu je dost dobře popsat jednoduchými slovy tak, jak by si zasloužilo. Pokusím se o to alespoň skrze fotografie místního symbolu, tygra.

Pozor, grizzly! Poznejte strasti a slasti fotografů v medvědím království

Fotograf a publicista Karl Ammann: Na záchranu divokých zvířat už je pozdě
Markéta Kutilová 26. července 2018 • 14:07

Fotograf a publicista Karl Ammann: Na záchranu divokých zvířat už je pozdě

Vladimír Čech ml.




Starší články Lidé a Země