Plešivec je pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu u Rejkovic v okrese Příbram.

Plešivec je pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu u Rejkovic v okrese Příbram. Zdroj: Václav Vokolek

Existovalo během mladší a pozdní doby bronzové a patřilo k důležitým centrům zpracování bronzu.
Četné nálezy bronzových depotů a dalších artefaktů vedou k domněnce, že se na Plešivci nacházelo významné posvátné místo.
Nálezy dokazují, že Plešivec byl významným centrem knovízské kultury - z ní se postupně v Čechách vyvinulo keltské etnikum. K jejím hlavním záhadám patří kostrové hroby: mrtví nebyli pohřbeni, ale prostě hozeni do jámy.
V mladší době bronzové se na vrchu nacházely slévárny bronzu, ve kterých se pravděpodobně zpracovávala alpská měď a cín z Krušných hor.
4
Fotogalerie

Plešivec: Pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu je místem obětí a legend

Směrem k Brdům náhle obzoru vévodí výrazná hora. Mohutný křemencový masiv, majestátně se vypínající nad romantickým údolím řeky Litavky, se jmenuje Plešivec. Hradiště na jeho vrcholu a hrůzostrašné báchorky, které se o něm vyprávějí, jsou plné tajemství...

Jméno napovídá, že hora kralující celému okolí byla holá. Tak nápadný vršek se stal dějištěm řady fantastických pověstí, které rezonovaly s dávnou minulostí, zejména z období laténského osídlení. Proto je v nich možno nalézt ozvěny keltské mytologie, světa lidských obětí a tajemných rituálů. Pověsti o dracích, obrech, čarodějnicích a čertech mají v celé Evropě své reálné jádro v dávných rituálních praktikách.

Plešivecké pověsti

Co se tedy podle dávných pověstí na Plešivci dělo? Na takzvané Velké skále sídlil v dávných dobách strašlivý drak. Podle pověstí měl obrovská blanitá křídla, létal nad okolní krajinou a děsil místní obyvatele. Kroužil nad vesnicemi, svými křídly vrhal na stavení černočerný stín, občas se snesl k Litavce a svým pitím zastavil její tok. Někdy doletěl až k Jincům a znaveně usedal na střechy stavení. Krovy pod jeho tíhou praskaly a zděšení obyvatelé se ukrývali do sklepů. Když si odpočinul, ostře zapískal, vznesl se a letěl dál. Dům, který si vybral k odpočinku, vždy v krátké době postihlo neštěstí. Někdo tu zemřel, nečekaně začalo hořet, v chlévech onemocněl dobytek či se v nebohém domě narodilo poznamenané dítě. V Jincích se dokonce vyprávělo, že strašlivý drak z Plešivce požíral malé děti. Snesl se nečekaně z výšin, jako temný stín, křídly zaclonil slunce a v nastalé tmě se zmocnil dítěte, které již nikdo nikdy nespatřil.

Když vystoupáme až na vrchol, uvidíme takzvané Krkavčí skály. Musíme si tu dát velký pozor. Sídlí v nich totiž vznešená hadí královna. Občas se promění v pannu bezradně bloudící v hustém lese. Ale běda tomu, kdo by ji politoval! Ústa má samý jed a její objetí končí smrtí.

Ve Fabiánově zahrádce, jak se jmenuje tajuplná skupina vrchových skal propojená pravěkými valy, žije vládce brdských lesů, sám Fabián. Je z rodu horských duchů, tak jako krkonošský Krakonoš či jizerský Muhu. Ozývá se táhlým houkáním, které se prý v žádném případě nesmí napodobovat. Následoval by krutý trest. Fabián dokáže zmást návštěvníky hory a nechá je bloudit jako v labyrintu, i když vrchol hory je vcelku přehledný.

Na vršku Plešivce se také odedávna shromažďovaly brdské čarodějnice. O půlnoci se sem slétávaly na ohnivých košťatech, posedávaly na rozeklaných skalách a tančily na vysokých valech. Proč zrovna sem? Kdysi tu totiž stálo nádherné město, které čert zaklel do skal. Úpění nebohých měšťanů, uvězněných uvnitř obrovských balvanů, se o půlnoci rozléhalo celým krajem. Na severní straně Plešivce, v místech dnešní Fabiánovy kamenné zahrady, stálo podle pověsti výstavné náměstí obklopené nádhernými domy, které připomínaly spíše paláce. Tady si čarodějnice pěstují čarovné byliny, jež jim napomáhají v jejich černém díle. Když nastane úplněk, shromaždují se okolo Čertovy kazatelny. Rohatý mistr tu k nim promlouvá a plánuje s nimi své nečisté skutky.

Monumentální hradiště

Cestou na Plešivec vidíme několik půvabných studánek, ale hlavně mohutný viklan. Prý se kdysi pohyboval, dnes se o to pokoušíme marně. Na vrcholu Plešivce se nachází jedno z největších pravěkých hradišť v Čechách. Dvoudílné hradiště z doby bronzové uzavírá plochu 57 ha a tvoří ho rozsáhlé předhradí s půdorysem zaobleného obdélníku a vnitřní hradiště.

Pozoruhodné je na Plešivci propojení mohutných valů s přirozenou hradbou skal. Právě skály uzavírají malebnou „zahradu“, která byla sice součástí hradiště, ale o jejím smyslu se můžeme jen dohadovat. Převažuje názor, že se jednalo o akropoli, tedy samostatně opevněné centrum. Není ale vyloučeno, že takto oddělen měl být významný posvátný prostor.

Dodnes patrné valy musely být původně skutečně monumentální a svědčí o významu hradiště. Jejich celková délka přesahuje tři kilometry. Ve valech se nalézají tři klešťovité brány - ta nejdůležitější, zvaná Stará vrata, byla bohužel v devatenáctém století poškozena stavbou lesní silnice.

Nejstarší nálezy dokazují, že Plešivec byl jedním z nejvýznamnějších center knovízské kultury, zhruba tisíc let před Kristem. Z této kultury se postupně vyvinulo keltské etnikum v Čechách. K záhadám této významné kultury patří kostrové hroby. V odborné literatuře jsou označovány jako nepietní. Mrtví tu totiž nebyli pohřbeni, ale prostě pohozeni do jámy. Na jejich kostech pak vědci nacházejí stopy strašlivých zásahů, zohavení a mučení. Snad se tu jedná o jakési rituální oběti, stopy temných obřadů či tresty za jakási těžká provinění. Nevíme. Mohlo by jít i o kultovní manipulaci s kostrami dávno zemřelých.

Tajemství trvají

Zdá se, že údolí Litavky bylo v pravěku nesmírně důležité. Patrně tudy vedla frekventovaná obchodní cesta od jihočeských domén do středu Čech. Tu bylo třeba ve všech dobách chránit. To si uvědomila i jiná etnika postupně obývající tento kraj. Další historie hradiště na Plešivci je totiž keltská. Patrně se tu opevnil některý z místních vládců, jenž spravoval celý zdejší kraj. Třeba je pohřben v nedaleké obrovské mohyle v Libomyšli, která doposud nebyla prozkoumána.

V nejnovější odborné literatuře se uvádí, že hora měla kultovní charakter. O pravěké posvátnosti by svědčil i podivuhodný obětní kámen, viklan, který dodnes nalezneme na jihovýchodním svahu pod hradištěm. Jedná se o Čertovu kazatelnu, o níž se zmiňuje stará pověst? Patrně ano. Kamenných kazatelen souvisejících s viklanem je na našem území několik, kupříkladu Husova na Sedlčansku.

Majestátní hora své tajemství střeží dál. Lokalita na Plešivci doposud nebyla archeologicky zkoumána, a tak její poklady čekají na svého objevitele. Když ráno vrcholek Plešivce zvolna vystupuje z údolních mlh a jeho monumentální tvar se rodí do nového dne, pak pochopíme, že se nejedná jen o významný geologický útvar, ale o výjimečnou horu, jejíž historie mizí v nezřetelnu dávných věků.