nahoru

Cesta do samotného středu republiky aneb Po stezce umučeného faráře Toufara

Zuzana Šprinclová7. září 2018 • 07:30
Cesta do samotného středu republiky aneb Po stezce umučeného faráře Toufara
foto: Zuzana Šprinclová

Víte, kde hledat v Česku střed republiky? V nenápadné ospalé vesnici Číhošť na Havlíčkobrodsku nedaleko Sázavy. Vedle půvabné krajiny Vysočiny, kde pole a louky střídají zdravé lesy, tady také narazíte na připomínku nedávné historie — tzv. číhošťský zázrak.

Varšava je odsud 484 km, Berlín 336, Praha 76, Vídeň 189 a Bratislava 222 km. Takové vzdálenosti hlásí dřevěný rozcestník v samotném středu Česka. Je to nenápadné, skromné místo na okraji vesnice Číhošť. Přivedou vás k němu ze vsi dřevěné šipky a v závěru i trocha té lidové tvořivosti – uříznutá cedule zákazu vjezdu se šipkou.

Po rozdělení Československa ukončili spekulace o středu republiky odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu. V roce 2004 určili Číhošť pomocí složitého matematického výpočtu. Představa tehdejšího hejtmana byla z dnešního pohledu velkorysá: na místě měl být pozemek ve tvaru republiky, nedaleko rozhledna i školicí středisko. Z původních plánů sešlo: nenašly se peníze. A možná je to dobře, dát si doma připravenou svačinu na dřevěné lavici nebo na louce bez davů turistů má své prosté kouzlo.

Sluneční hodiny v Čechách: Historický architektonický prvek, který nás donutí k zamyšlení

V těžišti republiky stojí asi metrový památník s jehlanem na vrcholu a místo je ohraničeno tújemi. Připadám si proto trochu jako na hřbitově. V dřevěném altánku s posezením se zaprášenou nástěnkou se současnými i dobovými fotkami si čtu návštěvní knihu. Opakují se v ní slova chvály: jak příjemné a krásné místo tady je a jak si lidé hezky užili být středem.

Kříž v kostele

Do zpěvu ptáků bručí traktor, z vesnice sem doléhá řezavý zvuk pily. Výhled je odsud do polí, z údolí vyčuhují domy a střechy vesnice Číhošť. Mezi letitými stromy vykukuje také kříž červené střechy — kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se měl stát tzv. číhošťský zázrak.

Za křesťanskými tradicemi na Chodsko aneb Osudné Petříkovo čtvrteční odpoledne

Byla adventní neděle 11. prosince roku 1949. Na mši přišlo tenkrát asi 100 lidí. Devatenáct z nich mělo vidět a písemně potvrdilo, že se během kázání faráře Josefa Toufara několikrát pohnul kříž na oltáři. Následující události otřásly vesnicí v základech.

Procházím Číhoští a na první pohled je to klasický klidný zapadákov: do otevírací doby jediné hospody se pravděpodobně nestrefíte, lidí tady žije 332, pár jich pracuje v zahradách, ruch je v hasičské zbrojnici. Hasiči jsou tady aktivní, na návsi postavili půvabné minimuzeum, kde přes prosklenou zeď uvidíte třeba původní koněspřežnou stříkačku z roku 1898. Číhošť, kde se v historii dolovalo stříbro a jiné vzácné rudy, je jednou z nejstarších obcí na Ledečsku a kdysi bývala kulturním a společenským střediskem.

Historický přechod přes Svratku: Krytá lávka v Černvíru stojí již 300 let

Klid a ospalost víkendové vesnice občas vyruší zvuk aut, některá se zastaví u kostela. Přístupný je většinou jen v době bohoslužeb, po nichž jsou otevřené dveře také na faře na výstavu dokumentující život Josefa Toufara: muže, kterého estébáci kvůli číhošťskému zázraku umučili k smrti.

Snažili se z něj doslova vymlátit doznání, že pohyb kříže byl podvod, jejž sám inscenoval. Natočili o tom dokonce propagandistický film (Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení — k vidění na YouTube), který je dnes děsivou připomínkou dob v nesvobodě. S Toufarem chystali také velký proces mající „očernit“ církev. Jenže zemřel hlavní hrdina, a tak vesnici vymazali raději z map. Aby se rychle zapomnělo. Kříž odvezli kdoví kam.

Toufarova stezka

V roce 1990 odhalili u kostela pomník k uctění památky Josefa Toufara. Do Vatikánu putuje žádost o blahořečení a jeho tělo bylo exhumováno z hromadného hrobu v Praze. V roce 2015 byly během slavnostní mše, na niž přijely tisíce lidí, ostatky umučeného Toufara uloženy v kostele v Číhošti.

Gotický kostel na Chrudimsku vznikl na místě havárie české královny

A vznikla také Toufarova turistická stezka, která vede z Leštiny u Světlé přes Číhošť do Smrčné. Vydatná procházka krajem Vysočiny je dlouhá 18,5 km, v Číhošti vede přes střed republiky, napojit se můžete i před kostelem na návsi a po modré se vydat k Nezdínské studánce, kam chodíval i farář Toufar.

Zpevněnou cestu s rýhami od traktoru s výhledem do zvlněných polí Vysočiny, remízků a lesů střídá asfaltka ohraničená tu rozkvetlou třešní nebo dubem. V závěru cesty (pěšky trvá trasa zhruba necelou hodinu) mě vcucne svěží les a během pár minut si už půjčuji jeden z připravených hrnků a nabírám vodu z Nezdínské studánky. Někteří lidé prý věří, že je zdejší voda léčivá. Rozhodně je osvěžující.

Vedle studánky stojí v lesním údolí otevřená kaple s oltářem, naproti asi šestimetrový kříž, kazatelna a vedle pár dřevěných lavic. Je to skromné poutní místo, obklopené letitými jehličnany i lesní školkou. Poutě už tady nejsou tak slavné a navštěvované jako kdysi, konají se ale pravidelně každý červen, sedmou neděli po Velikonocích.

Filmová turistika: Udělejte si výlet na místa v Čechách, která znáte z filmů a pohádek

Od Nezdínské studánky je možné pokračovat po modré trase cestou P. Josefa Toufara třeba do Smrčné nebo Leštiny u Světlé. Anebo se vrátit do samého středu Česka, odkud je to do nejzápadnějšího bodu České republiky v Krásné 240 km, do nejvýchodnější Hrčavy 255 km, nejjižnějšího Vyššího Brodu 152 km a do nejsevernější Lobendavy 163 km.


Číhošť

Nadační fond kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti se snaží shromáždit finanční prostředky a pomoci obnovit a udržet historickou hodnotu kostela pro další generace. Více informací najdete: www.nfcihost.cz


Vilémovice

Nedaleko Číhoště se ve Vilémovicích zastavte ve staročeské vyhlášené hospodě U Čerta, kam prý kdysi sám rohatý zavítal z nedaleké přírodní rezervace Stvořidla. Z Vilémovic je to pouhý 1,5 km do Sluneční zátoky, kde v letech 1925–1945 u řeky Sázavy tábořil se skautským oddílem Pražská dvojka Jaroslav Foglar, a místo se stalo předlohou jeho knihy Hoši od Bobří řeky.


Zvíře s handicapem

Zajděte se podívat do Záchranné stanice Pavlov pro handicapované živočichy. Starají se tady o zvířata potřebující pomoc. Loni jich bylo 650. Najdete tady například všechny druhy orlů, téměř vyhynulé norky evropské, vydry nebo lišky. Nejčastější zranění jsou kvůli elektrickým drátům a srážkám s auty. Na jaře si v přírodě dejte pozor na srnčata a zajíce. „Mláďata matka nechává ležet v trávě a navštěvuje je jen občas, třeba dvakrát denně. Taková zvířata nepotřebují pomoc. Lidé si ale často myslí, že ano, a pak je třeba vozí domů nebo k nám. Pomoc ale potřebují až ve chvíli, kdy zmateně běhají za člověkem, hlady hlasitě pískají,“ upozorňuje Zbyšek Karafiát ze záchranné stanice. Prohlídky pro veřejnost jsou třikrát denně. Více informací: www.stanicepavlov.eu

Jeskyně Na Špičáku: Nevšední přírodní dílo je rájem vědců i milovníků historie

Kolona na D1? Sjeďte! Máme pro vás tipy na úžasná místa blízko dálnice
Zuzana Šprinclová 7. prosince 2017 • 11:12

Kolona na D1? Sjeďte! Máme pro vás tipy na úžasná místa blízko dálnice

Zuzana Šprinclová




Starší články Lidé a Země