Na kávu do Istanbulu aneb Jak je lahodný černý mok vetkán do života Turků? | Reflex.cz
nahoru

Na kávu do Istanbulu aneb Jak je lahodný černý mok vetkán do života Turků?

Mgr. Pavla Apostolaki28. července 2018 • 08:11
Na kávu do Istanbulu aneb Jak je lahodný černý mok vetkán do života Turků?
foto: Pavla Apostolaki

Turci tvrdí, že káva má být černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska. Od dob osmanské říše až po současnost hraje horký nápoj z pražených semen kávovníku důležitou roli v tureckém životě a kultuře. Má vliv na zasnoubení, obchodní vztahy, svědčí o pohostinnosti hostitele a prorokuje budoucnost.

V Istanbulu se první aromatická zrna objevila před více než 460 lety, kdy osmanská říše dobyla zemi kávových plantáží – Jemen. „Černá kořist“ nejprve putovala do sultánského paláce. Panovníkova rodina si vychutnávala kávu ochucenou mastichou (pryskyřice z lentišků rostoucích na řeckém ostrově Chíos), kardamomem nebo ambrou. Byla to složitá ceremonie, protože více než čtyřicet sluhů připravovalo a servírovalo kávu společně s lokumem (cukrovinka) provoněným růžovou vodou.

Jakmile se sultánský palác stal na hnědém prášku závislým, zbytek společnosti jej následoval. A to i přes zákaz, který vyhlásil hlavní duchovní Ebussuud Efendi, když nechal pytle s kávou naházet do moře. V Istanbulu vznikly první kavárny, kde si ženy dopřávaly sladkosti, muži diskutovali o politice, hráli vrhcáby a šachoví hráči promýšleli své další tahy ve společnosti kofeinu. Od té doby je perla u Bosporu živým muzeem kávové kultury Turecka.

Povzbuzení pro nervovou soustavu

V Istanbulu i v celé zemi bílého půlměsíce si můžete objednat šest druhů kávy lišících se množstvím cukru. Od velmi sladké přes středně a mírně sladkou až po hořkou. Kavárníci pak vaří kávu ve speciální konvici – džezvě. Do nádoby s dlouhou rukojetí, která je vyrobena z mosazi, mědi nebo nerezové oceli, nasypou velmi jemně mletou kávu a cukr, podle toho, jak sladký nápoj si zákazník přeje. Směs zalijí studenou vodou, džezvu do půlky zahrabou do písku o teplotě 160 až 180 °C a kávu pomalu vaří. Jakmile poprvé vzkypí k okraji nádoby, na půl minuty ji odstaví. Potom džezvu znovu zanoří do písku a celý proces opakují čtyřikrát. Pro svoji specifickou přípravu a významnou roli v turecké kultuře byla turecká káva zapsána v roce 2013 na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Pamukkale: Turecký zázrak z travertinu láká milovníky přírodních krás i historie

„Sledujeme kvalitu kávy, její pražení, zachování správné teploty při mletí, způsob balení, přípravu a pak samozřejmě konečný výsledek – její barvu a chuť. Mimochodem, co se týká obsahu kofeinu, patří turecká káva k jedné z nejsilnějších na světě,“ popisuje činnost Turecké kávové asociace Merve Gürsel. Instituce, jež střeží kávové dědictví a zachovává odkaz pro příští generace, pořádá také spoustu přednášek a akcí.

„Počtvrté již organizujeme Istanbulský festival kávy, kde se prezentuje více než 150 značek. Vloni přišlo na naši akci okolo třiceti tisíc návštěvníků, takže si troufám říct, že jsme největší kávovou akcí v Evropě,“ pochvaluje si účast členka představenstva.

Seance s věštkyní

Koncem sedmnáctého století se z osmanské říše rozšířilo nejenom pití černého moku, ale i předvídání budoucnosti z kávové sedliny. Tajemný rituál, jenž byl za sultánské éry oblíbený v harémech, získal své příznivce v Paříži, ve Vídni a v dalších metropolích Evropy. Věštění, jehož cílem je přinášet dobré zprávy a podporovat pozitivní stav mysli tazatele, stále patří v Turecku k populárním aktivitám.

Turecko z výšky: Odpoutejte se od pozemských starostí a vzneste se balonem do oblak

„Magické umění se předává z matky na dceru,“ sděluje mi Elif v jedné z pouličních kaváren ve čtvrti Eminönü. Sedíme na nízkých stoličkách, ze stolku uždibujeme baklavu a Elif mi vysvětluje, jak probíhá orientální věštba: „Dej talířek nahoru na hrníček. Vezmi vše do jedné ruky, třikrát zakruž dokola a pak rychle překlop vzhůru nohama.“

Opatrně manipuluji s nádobou, nechávám stéct lógr a znovu ji pokládám na stůl. Zvedám šálek, abychom mohly nahlédnout do kávové sedliny zbylé na jeho dně. Dlouhovlasá Turkyně do něj chvíli hledí, hloubavě pozoruje jednotlivé obrázky a pak provádí „fal“: čtení budoucnosti. Prstem ukáže na stěnu hrnku. „Podívej, tady je mořský koník. To znamená, že ti přijde nová práce. Naproti letí pták, takže dostaneš důležitou zprávu nebo platbu, kterou očekáváš. Bude to velmi brzo, jelikož obě zvířata jsou na stěně hrníčku. Pokud by se objevila na jeho dně, událost by přišla později. Ještě tu vidím palmu, pravděpodobně pojedeš na dovolenou,“ předvídá mou budoucnost Elif.

Záhadná zemská propadliště zvaná „obruk“ jsou přírodními skvosty turecké Anatólie

Jsem zvědavá na další informace, ovšem víc mi tmavý lógr neprozradí. Od svého orákula však vyzvídám, jaká další znamení lze v sedlině spatřit. „Velbloudi poukazují na úspěch po náročném období a kohouti zase značí nové začátky. Populární jsou i ryby. Přinášejí štěstí, šanci na svatbu nebo na nalezení pravého partnera. Když uvidíš ucho, neměla bys věřit všemu, co slyšíš. A pokud uvidíš klíč, budeš se stěhovat nebo získáš něčí lásku,“ uzavírá věštkyně.


Kávový test pro manželství

Za osmanských dob prošly ženy v harému intenzivním školením o správné technice přípravy kávy. Dnes se zvyk upravil do moderní podoby a většina budoucích nevěst v Turecku musí projít testem svých kávových schopností. Očekává se, že budou dělat kávu rodičům a známým svého milovaného. Na druhou stranu, zkoušce je podroben také muž. Jakmile přijde požádat o ruku své vyvolené, připraví mu kávu se solí. Vypije-li nechutný mok bez úšklebku, potvrdí, že svou drahou skutečně miluje.

Turecký Bospor: Rušný průliv 21. století
Pavla Apostolaki 15. prosince 2017 • 15:10

Turecký Bospor: Rušný průliv 21. století

Turecký světec Hacš Bektas Veli aneb Čtvery dveře k osvícení
Zdeněk Micka 16. října 2017 • 12:17

Turecký světec Hacš Bektas Veli aneb Čtvery dveře k osvícení

Mgr. Pavla Apostolaki




Starší články Lidé a Země