nahoru

Odpočinek na Costa Verde: Tropický relax na slunném brazilském pobřeží

Roman Nemec30. července 2018 • 07:28
Odpočinek na Costa Verde: Tropický relax na slunném brazilském pobřeží
foto: shutterstock

Brazilské Costa Verde měří více než sedm tisíc kilometrů a má více než dva tisíce pláží. Najdete tu zelené tropické ostrovy plné zvířat, koloniální městečka s nenapodobitelnou atmosférou, a především klid a pohodu.

V marině přímořského města Guarujá mě už čeká můj kamarád Marcos Hurodovich, profesionální kapitán, a společně vstupujeme na palubu plachetnice TraceWind. Poslední přípravy před plavbou jsou u konce a můžeme vyrazit směr marina v Paraty, kam potřebujeme tuto červenou krasavici bezpečně doplavit.

Krásný ostrov na obzoru

Je krásný slunečný den a svěží jihovýchodní vítr sviští v lanoví, elegantně nadýmá genu i hlavní plachtu. V jejím stínu přemýšlím o časech velkých mořeplavců. Od objevení Brazílie uběhlo více než pět století a slavný portugalský průzkumník Pedro Álvares Cabral ani netušil, na jakou krásnou a bohatou zemi natrefil ve snaze najít západní cestu do Indie.

„Země na obzoru!“ volá vzrušeně kapitán. Měníme polohu plachet a vplouváme do průlivu São Sebastião. Ilhabelu neboli Krásný ostrov dělí od pevniny jen úzký průliv a trajektem je možné se na něj dostat za přibližně 20 minut plavby. Tento hornatý zelený ostrov je bohatý na vodopády, tropickou faunu i flóru a nabízí svým návštěvníkům dobrodružné vycházky do pralesa, který pokrývá až 80 procent ostrova. Můžete v něm potkat malé opičky či mírumilovné kapybary bahenní, největší hlodavce na světě. Pokud vás omrzí rušné pláže poblíž hotelů či penzionů v městské části Ilhabely, Perequé nebo Vila, je možné si sjednat u turistických agentur výlet motorovým člunem na odlehlé písečné pláže. Rybář Pedro mi prozradil, že pobřežní vody vděčí za své smaragdově zelené zbarvení čistým horským pramenům, které se vlévají do oceánu.

Putování povodím řeky Paraná. Fascinující podívaná plná přírodních krás i…

V centru ostrova najdete příjemné kavárničky, bary s živou hudbou či gurmetské restaurace. Kromě běžných turistů Ilhabela láká i jachtaře, a to z celé Brazílie. Říká se jí také „ostrov jachtingu“. Každoročně se zde koná několik prestižních regat, jež vrcholí v červenci, během „Týdne plachet“. Zúčastní se ho přibližně tři tisíce jachtařů na více než dvou stech registrovaných plachetnicích. My jsme si v jachtklubu Ilhabela připili s kapitánem a Sergiem, ředitelem klubu, na šťastnou plavbu citronovou caipirínhou a s příznivým větrem vyrážíme opět na moře.

Příliv v ulicích města

Od koloniálního městečka Paraty nás dělí více než 70 námořních mil, což při průměrné rychlosti šest uzlů představuje 12 hodin plavby. S večerem se přibližujeme k výběžku Juatinga, což nám potvrdí světlo majáku, protínající bílými paprsky hustá černá oblaka. Nicméně není to jediné světlo patrné nad pevninou. Pobřeží bičuje bezpočet blesků a neutuchající hromobití jen umocňuje večerní drama. S kapitánem se shodneme, že bude lepší zůstat na volném moři a přečkat bouři. Z paluby TraceWindu se nám naskýtá úžasný pohled na ohromující přírodní divadlo. Uprostřed noci zakotvíme v chráněných vodách ostrůvku (Ilha) da Cotia. Snídáme v malebné zátoce a vycházející slunce se zrcadlí v klidné hladině. Kolem oběda vplouváme do mariny v Paraty a opět se na chvíli stáváme suchozemci.

Před příchodem Portugalců bylo toto hornaté, pralesem pokryté území obývané domorodci z kmene Tupí. Při založení města v 16. století byly kmeny indiánů zdecimovány a rozptýleny dále do hor, avšak naštěstí ne úplně. I dnes tak můžete potkat původní obyvatele v uličkách historického centra, jak prodávají své zboží. V minulosti získalo Paraty na významu díky překládce zlata na zaoceánské lodě, které se sem po staletí dopravovalo ze vzdálených dolů v Minas Gerais.

São Paulo očima gringa: Pulzující velkoměsto plné vůní a kontrastů

Kromě zrekonstruovaných měšťanských domů a barokních kostelů městečko zaujme důvtipnou urbanistickou architekturou. Bylo postaveno prakticky na úrovni moře a jeho projektanti účelně využili mořský příliv a odliv, jenž se dodnes pravidelně vlévá do kamenných uliček a při odlivu s sebou splavuje všechnu špínu města. Během přílivu domácí obyvatelé vytáhnou kánoe a zajdou si k místnímu pekaři pro chléb. Paraty ožívá během festivalů filmu, fotografie či hudby. Karneval překvapí uvolněnou a nestrojenou atmosférou, nočním pochodem masek starými kamennými uličkami a hrami, jako například zápasením v bahně.

Česká oáza u řeky Bracuí

Vydatný tropický déšť po celou noc vytrvale bubnoval na terakotové střeše a smáčel okolní přírodu podél řeky Bracuí. U snídaně v penzionu Rio Bracuí, který leží na cestě mezi Angra dos Reis a Paraty, se setkávám s jeho majitelem, Čechem Ivanem Zábojníkem. Původem je z Luhačovic a v Brazílii žije od roku 2002. S jeho brazilskou manželkou Luanou mají dvě krásné holčičky, Mílu a Lenku. Oba jsou aktivní v oblasti turismu. Ivan má na starost svou cestovní kancelář a zprostředkovává dobrodružné výlety po Brazílii nejen domácím, ale i turistům z Česka. Luana dohlíží na chod jejich rodinného penzionu, majícího 21 pokojů a zaměstnávajícího 11 Brazilců. Kromě procházek v krásné okolní přírodě si hosté mohou půjčit horská kola, kajaky nebo jít na organizovaný výlet lodí na ostrůvky zátoky Velký ostrov (Baia Ilha Grande).

Je krásný horký letní den a ranní opar pomalu mizí ze zelených kopců. Řeka Bracuí, která pomalu teče z hor směrem k pobřeží moře, mě zlákala k plavbě na kajaku. Je odliv, což mi značně usnadňuje veslování, a zůstává mi tak více času na obdivování okolních mangrovníků, tropických květin a poletujícího barevného ptactva. Po hodině veslování se ocitám v ústí řeky a po změně kurzu vyrážím na moře, směrem k nedalekému ostrůvku. Vytahuji kajak na liduprázdnou písečnou pláž a dopřeji si odpočinek v čiré a teplé vodě.

Kandomble: Náboženský rituál brazilských černých otroků, při kterém se dotýkají věčnosti

Večer, příjemně unavený, vcházím do útulné restaurace Ivanova penzionu a český majitel mě zve k rodinnému stolu. Eugen Rosa, šéfkuchař, přináší na stůl dvě krásné pečené mořské ryby a bramborové pyré. Na zdraví si připijeme slovenskou hruškovicí. „Bracuí je oázou klidu. Nemám rád zimu a to byl jeden z důvodů, proč jsem se do Brazílie přestěhoval. Začínat s podnikáním zde nebylo snadné, ale měl jsem štěstí na brazilské partnery,“ vypráví Ivan o svých začátcích v Brazílii.

Na prázdné pláži

Polední slunce nemilosrdně dopadá na hlavy pasažérů čekajících na škuner na molu ve městě Angra dos Reis. Samotná Angra, obklopená slumy, jíž chybí šarm nedalekého Paraty, nemá moc co nabídnout svým návštěvníkům. Z jejího přístavu ale vyrážejí četné lodě na Ilha Grande. Tento zelený hornatý ostrov je největší na Zeleném pobřeží (Costa Verde). Hlavním turistickým centrem je městečko Vila do Abraão, ve kterém žije přibližně tři tisíce obyvatel a jež je zároveň i jediné na ostrově. Nachází se na břehu velké zátoky a nad ním se jako strážci tyčí zelené kopce do výšky přes 1000 metrů.

V Abraãu nejsou cesty ani auta a během dne tu uvidíte nosiče, jak zásobují obchody a restaurace na vozících, které i v horku neúnavně tlačí z přístavu do centra. Rybolov a turismus jsou hlavním živobytím ostrovanů. Domácí poskytují ubytování v útulných penzionech či organizují výlety lodí na vzdálené pláže ostrova. Já s přítelkyní Talitou se vydáváme na vzdálenou pláž Lopez Mendes na opačné straně ostrova. Vyrážíme brzy ráno, abychom se vyhnuli polednímu horku. Klikatý turistický chodníček neustále stoupá a klesá a zpěv ptáků či zvědavá opička jsou malým rozptýlením během náročné chůze ve vlhkém a horkém pralese. Po čtyřech hodinách se před námi náhle otevírá nádherný pohled na tři kilometry dlouhou písečnou pláž Lopez Mendes, omývanou azurově modrou vodou Atlantiku. Na pláži nenajdete kiosky, bary či půjčovny surfů, ale klid a vysněnou pohodu.

Nekontaktovaní: Indiánský kmen Huaoranů brání svou izolaci a zabíjí všechny vetřelce

Se západem slunce, po celodenní túře, se vracíme do rušných uliček městečka a spolu s domácími uctíme africkou bohyni moře a rybolovu. S Talitou koupíme čerstvé květiny a s ostatními je pokládáme na mořskou hladinu. Vlny je pomalu odnášejí na moře, zazáří v posledních paprscích slunce a náhle se rozplynou v šeru. Zvuky bubnů a zpěvu zní na pláži do hluboké noci.


Atlantský prales

Na pobřeží Brazílie se rozprostírá jeden z nejpestřejších biotopů na Zemi. Atlantský prales (Mata Atlântica), byť z důvodu bezohledné lidské expanze výrazně zdecimovaný, pokrývá stálezeleným porostem hornaté pobřeží Serra do Mar či mnohé ostrovy rozprostírající se mezi přístavy Santos a Rio de Janeiro. Některé jeho části jsou na Seznamu přírodního dědictví UNESCO. Žijí tu např. lvíček zlatý, lenochod černopásý, kosman běločelý, vřešťan hnědý, chápan pavoučí, lvíček černolící, ocelot velký, amazoňan rudoocasý, harpyje pralesní, kotinga černohlavá, tinama žlutonohá, rybák královský či pes pralesní.


Mých5 nej Costa Verde

Souostroví Alcatrazes

Přibližně 40 km od Ilhabely se nachází neobydlené souostroví Alcatrazes. Tato vzácná přírodní rezervace je domovem mnoha druhů mořských ptáků. Při šnorchlování při západu slunce tu potkáte rodinku delfínů či želv. Je třeba si předem vyřídit speciální povolení ve městě São Sebastião.

Ostrov Anchieta

Po necelé hodině cesty výletní lodí z města Ubatuba přijedete na ostrov Anchieta, na němž dnes najdete ruiny vězení postaveného v padesátých letech minulého století. Muzeem vás provede charismatický Célio, který zde pracoval jako strážník a je pamětníkem krvavé vzpoury vězňů. Na druhé straně ostrova vás okouzlí krásná pláž, kam želvy chodí klást vejce.

Picinguaba

Turisty málo navštěvovaná rybářská víska je skutečnou oázou klidu. Relaxujte na pláži, dopřejte si čerstvé rybí speciality, jako casquinha de siri z krabího masa, nebo se vydejte brzy ráno na lov ryb s místními rybáři.

Ilha Grande

Z Abraãa vede chodníček na kopec Pico Papagaio, který se tyčí do výšky 1000 m nad mořem. Čtyřhodinový výšlap ve vlhkém a horkém pralese je náročný, ale vrchol vás odmění krásným panoramatickým pohledem na celý ostrov a oceán. Dávejte si pozor na rošťácké opičky, jež vám během mžiku ukradnou občerstvení.

Ubatuba

Sympatické přímořské město láká skvělými mořskými restauracemi. Milovníci vodních sportů, jako například surfing či bodyboarding, si najdou ty správné vlny na jedné z mnoha přilehlých pláží. Určitě nevynechejte Tamar — Projekt pro ochranu mořských želv, kde se dozvíte vše o jejich životě.

Dakar jinak. Fotoreportáž Martina Straky z nejtěžší rally světa
Martin Straka 10. května 2018 • 13:52

Dakar jinak. Fotoreportáž Martina Straky z nejtěžší rally světa

Za zážitky do Peru: Pobyt mezi domorodci, žvýkání koky či extrémní downhill

Roman Nemec




Starší články Lidé a Země