nahoru

Nepálské svatební zvyky: Domluvená manželství, pití vody z nohou či šlápnutí nevěstě na hlavu

Tomáš Beránek14. června 2018 • 07:20
Nepálské svatební zvyky: Domluvená manželství, pití vody z nohou či šlápnutí nevěstě na hlavu
foto: Tomáš Beránek

Víte, jak nepálské nevěstě prokázat největší úctu? Musíte jí umýt nohy, což by ještě nebylo nejhorší, ale hlavně – použitou vodu pak musíte vypít. Divíte se? V mnohonárodnostním Nepálu se odehrává množství různých druhů svatebních obřadů a každé etnikum má své vlastní svatební zvyky a tradice. Některé by našince možná šokovaly – třeba symbolické šlápnutí čátrijského manžela na hlavu nevěsty na znamení její podřízenosti.

V celém Nepálu stále svatbu připravují rodiče. Obvykle využívají pomoc prostředníků, kterým se říká lami. Stále ještě je zvykem, že astrolog porovnává jména, aby viděl, zdali bude mít navrhovaný pár dobré manželství. Duchovní chlapcovy rodiny pak na základě lunárního kalendáře stanoví příznivé datum. Svatba se může konat pouze v určitých měsících a na obloze musí být vidět planeta Venuše. Otec a děd spolu s dalšími váženými mužskými členy rodiny se pak vypraví do domu vyhlédnuté nevěsty žádat nejbližší příbuzné o její ruku. Přinášejí dary, nejčastěji v podobě potravin nebo alkoholu, které symbolizují splátku za výchovu dívky. Vychvalují při tom přednosti svého potomka, který často ani o ničem neví. Pokud dívčini rodiče dary přijmou, znamená to, že se sňatkem souhlasí.

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů
Tomáš Beránek 22. května 2018 • 14:31

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů

Zaběhlé tradice přetrvávají zejména na venkově, kde asi 80 procent novomanželů přijde „k hotovému“. Na muže, kteří si nevěstu vyberou sami, je často pohlíženo jako na černé ovce rodiny. A pokud se stane, že nevěsta pochází z jiného kmene, pak lze většinou očekávat, že mladý pár zůstane bez podpory obou rodin. Mnoho etnik, zejména Névárci žijící mimo velká města, praktikuje sňatek únosem. Ve městech se mladí Nepálci snaží napodobovat způsoby Západu a chtějí být při výběru partnerky.

Umývání nohou

Svatební obřady v nepálských rodinách trvají obvykle tři dny, někdy i déle. Chudší rodiny, které si z finančních důvodů honosné a dlouhotrvající veselí nemohou dovolit, zkracují trvání svatby na jediný den. Tharuové se skrovnými prostředky provádějí takzvaná výměnná manželství. Dotyčné rodiny se rozhodnou, že si vymění nevěsty pro své syny. Tímto pak obě rodiny značně sníží náklady na dary, věna a další výlohy.

Mnohé svatební zvyklosti jsou obvyklé u více nepálských národů. Například když ženich v první svatební den přijde do domu nevěsty, je usazen do křesla a nevěsta mu na krk navlékne věnec ze zelených větviček zvaný dubu. Nevěsty jsou vždy oděny do šatů červené nebo růžové barvy, mnohdy s bohatě zdobenými závoji a v účesech pokrytých rumělkovým práškem. Obleky ženichů jsou velmi odlišné podle kmenové tradice.

Nepálští mahúti: Jak se cvičí a rozmnožují stále vzácnější sloni indičtí?

Značná část svatebních rituálů slouží k očistění duše a těla ženicha, nevěsty i svatebčanů. Velmi častý je obřad gór dhuva, což znamená omývání posvěcenou vodou, kdy každý přítomný příbuzný nevěstě umyje prsty u nohou, a pokud ji chce více uctít, použitou vodu pak vypije.

Manželka otrokyně

Hlavní částí svatby je náboženský ceremoniál, lišící se podle vyznání jednotlivých etnik. Buddhističtí Tamangové pozvou vysoce postaveného lamu – ringpočheho –, který vede púdžu. Během modliteb je zapálena dřevěná hranice, jejíž shoření symbolizuje uzavření manželství. Etnika vyznávající hinduismus staví před svými domy improvizované svatyně z větví, v nichž se svatby odehrávají. Zejména Bráhmani a Čátrijové pokládají své manželky za otrokyně, takže během obřadu nechybí scéna, kdy nevěsta položí hlavu na zem a nechá si na ni šlápnout budoucím manželem na znamení poddajnosti.

Žena má v domě svého muže úplně jiné postavení, než měla v domě svých rodičů. Totální změna způsobu jejího života nastane v den, kdy se vdá. Jakmile čerstvá nevěsta přijde do domu svého manžela, je více pod velením tchýně než manžela a prožívá velmi těžkou dobu. S výjimkou několika prvních dní po svatbě, kdy je rozmazlována, musí velmi tvrdě pracovat. To obvykle trvá několik let, dokud nemá dítě nebo dokud se jí nepodaří získat manžela na svou stranu.

Stúpa Svajambunáth: Vševidoucí oči Buddhy v nepálském Káthmándú

Zajímavý je průběh čátrijského ceremoniálu. Jeho nejdůležitější částí je kanjádan, kdy rodiče nevěsty předají svou dceru jako dar ženichovi. Na začátku obřadu stojí ženich a nevěsta proti sobě v těsném kruhu mezi příslušníky ženichovy rodiny. Dívka natáhne ruku dlaní dolů, její nastávající dá svou ruku pod její a dospod připojí své paže další příbuzní. Kněz za odříkávání modliteb nalévá do misky nad rukama vodu, ta dírou ve dnu vytéká postupně na všechny ruce a tak stvrzuje přijetí nevěsty do nové rodiny. Pak jsou novomanželé bílými šerpami svázáni k sobě a za doprovodu nábožných textů musí sedmkrát obejít svatyni, na každé straně pokleknout a pomodlit se. Poté si nevěsta sedne na zem a její vyvolený provádí obyčej zvaný sindura. Od dívčina čela napne pruh bílého plátna směrem k ohni uprostřed svatyně a na něj musí nakreslit tři tlusté barevné čáry. Na tom, jak jsou rovné a nepřerušené, závisí spokojenost jejich společného života. Potom jsou novomanželé přikryti červenou látkou na znamení ochrany před zlými silami a pod ní si házejí mincemi. Dělají to proto, aby jejich manželství bylo hrou...

Šestileté nevěsty

Žádná svatba v Nepálu se neobejde bez množství obětin, kterými jsou různé druhy ovoce a především rýže, symbol plodnosti. Její zrnka se rozhazují kvůli usmíření božstev. Tamanžskému svatebnímu páru dělají všichni příbuzní znamení na čelo rýžovou kaší pro štěstí, takže po obřadu mají novomanželé čela celá oblepená mazlavou hmotou.

Další dny jsou pak vyhrazeny velkolepým hostinám džantí, na nichž se může sejít až několik stovek hostů. Většinou se jedná o přátele, kteří přinášejí dary. Obvyklé jsou obálky s penězi. Nejbližším příbuzným bývá vyhrazen samostatný svatební den, kdy se oslavy konají v rodinném kruhu. Vše probíhá za doprovodu řízné kapely, jejíž velikost také závisí na finanční situaci rodiny. Málo zámožní se spokojí s pěti hudebníky, ale čím je jich víc, tím hlasitější hudbu vyloudí.

Rudý prach dusí Kirtipur: Nepálské cihelny chrlí miliony cihel na obnovu země

Velkou roli hraje také věk. Ve venkovských oblastech je chlapec podezřelý, pokud v pětadvaceti letech zůstává svobodný. Většina bráhmanských dívek se vdává ve věku deseti nebo jedenácti let. Podle tradice je šestý rok života nejposvátnější věk pro sňatek bráhmanské dívky a její rodiče dosáhnou největších zásluh, tzv. punja, když ji pak provdají. Punja je tak důležitá, že někteří bohatí čátrijští manželé „adoptují“ bráhmanskou dceru ve věku osm až deset let, aby ji pak provdali za bráhmanského chlapce a získali co nejvíce punja.

Proč bych ji nemiloval?

Důležitým spojujícím znakem nepálských manželství je fakt, že zde téměř nejsou rozvody. Jsou sice povoleny, ale rozvedení manželé jsou fakticky vyloučeni ze svých rodin i ze společnosti, která vnímá rozvody negativně. I když značná část ženichů vidí svou nevěstu poprvé až těsně před svatbou, nebo dokonce až v den svatby, komentuje tuto skutečnost slovy: „Není důvod, proč bych ji nemiloval.“


Jeden či jedna nestačí

V některých oblastech Nepálu se i přes oficiální zákaz můžeme dokonce setkat s polygamií či polyandrií, především u horských národů. Bratrská polyandrie, kdy si dva bratři mohou vzít jednu společnou ženu, existuje mezi Šerpy. Některá etnika připouštějí i příbuzenské svatby: například Thákurové mají systém sňatků mezi bratranci a sestřenicemi z matčiny strany, ale nedovolují takové svazky mezi příbuznými z otcovy strany. Chlapec se tedy může oženit s dcerou matčina bratra, avšak nemůže si vzít dceru otcovy sestry. Tamangové upřednostňují sňatek s dcerou matčina bratra nebo s dcerou otcovy sestry a vdova se může vdát za mladšího bratra svého zemřelého manžela, nikoli však za jeho staršího bratra. U Šerpů má mladší sestra právo vdát se za manžela své zemřelé starší sestry.

Svět kolem Annapúren: Jak se žije ve stínu horských gigantů?
Andrej Macenauer 26. července 2017 • 11:56

Svět kolem Annapúren: Jak se žije ve stínu horských gigantů?

Poslední nepálští nomádi: Život v mlze podle tisíce let starých tradic

Tomáš Beránek




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země