Slovácký lidový tanec verbuňk

Slovácký lidový tanec verbuňk Zdroj: Richard Grégr

Slovácký lidový tanec verbuňk
Slovácký lidový tanec verbuňk
Slovácký lidový tanec verbuňk
Slovácký lidový tanec verbuňk
Slovácký lidový tanec verbuňk
26
Fotogalerie

Slovácký lidový tanec verbuňk aneb Když je verbíř dobře rozený

Verbíř Bohem políbený ví, jak na to. Verbuňk je zvláštní tanec. Musíte ho odkoukat. Mnohý tuší, jak by mohl vypadat, jen vyvolení ho dokážou zatancovat. Však se také ocitl na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Ženská tady nemá co dělat! Může se postavit někde na okraji a dívat se. Ale to je všechno. A když o jedné z folkloristek řekli: Ta umí snad i verbuňk! – neznělo to moc lichotivě. Neboť verbuňk patří jen mužům. A každý z tanečníků tancuje sám za sebe, i kdyby jich tady bylo kdovíkolik. Vyskočí, napřímí nohy, záhy se skrčí do podřepu, plácne rukou o zem... Není snadné ho popsat, lépe je ho vidět.

Je to tanec, který se stále vyvíjí. Vznikal z jednoduchých slavnostních tanečních kroků či poskoků – cifer, které se předváděly při obřadech, svatebních průvodech i jako doprovod vířící partnerky v párových točivých tancích. Cifrovali „legruti“ při odchodu na vojnu. Je v tom trochu mužské ješitnosti – podívejte, jak to umím já. „Hudbo, hraj!“ zvolá mladík z Mistřína, ruce letí vzhůru, nohy vydupávají sólo... I ptáci tančí před svými samičkami...

Verbuňk má prostě desítky tváří. Doma je na Slovácku, ale v každé oblasti je trochu jiný. Mistři verbíři umějí v tanci tvořit stále nové dílo, které však lze spatřit jen jednou, v okamžiku svého vzniku. Dnes se tančí při jakékoli slavnostní příležitosti, třeba když jsou hody.

Slova nestačí

„Každý se snaží něco přidat, něčím se odlišit,“ tvrdí šestatřicetiletý Radek Bezušek z Vracova, který se zúčastnil i závěrečných kol verbířské soutěže konané každoročně na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. „Parta Kyjovjanů či Vracovjanů tancuje společně, a vzniká trochu jiný verbuňk než jinde. Náš vracovský není tak výbušný, nabitý ostrými, jakoby sekanými ciframi jako třeba v Uherském Hradišti, kde verbíř na chvíli zkamení.“ Nejvíce se prý naučíte pozorováním a vlastním zkoušením. To, co jste viděl, zkusíte po svém, podle svých schopností i dovedností. Chce to pohrát si s vlastníma nohama, naučit se správně dýchat, nebránit se rytmu hudby.

A je dobré, když se včas objeví někdo, kdo poradí, aby to trochu vypadalo jako verbuňk. Mladý tanečník často neví, co cifrovat, starší to už ví, ale zase už každou cifru nedokáže...


Nehmotný unikát

Rudolf Tuček, předseda poroty verbířské soutěže ve Strážnici, upozorňuje, že už v roce 1993 vydal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici sadu videokazet nazvanou Slovácký verbuňk. V letech 2001–2003 vyšly videokazety s verbuňky jednotlivých regionů, jako je třeba Podluží, Horňácko, Dolňácko či Kyjovsko. Lze je využít pro studium tohoto tance a jsou i archivem pro budoucí generace. Učitelé tance jsou spíše výjimkou a objevují se teprve v poslední době. Jako mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva byl v listopadu 2005 zapsán na Seznam nehmotného dědictví pod ochranou UNESCO.