Lyžování pro gurmány aneb Na hory do Alta Badia za michelinskými kuchaři | Reflex.cz
nahoru
Lidé a Země | Řecko 365 dní

Lyžování pro gurmány aneb Na hory do Alta Badia za michelinskými kuchaři

Markéta Růžičková3. ledna 2019 • 08:00
Lyžování pro gurmány aneb Na hory do Alta Badia za michelinskými kuchaři
foto: www.altabadia.org

Že se vám na sjezdovce podaří ochutnat několik michelinských lahůdek a potřást si rukou s kuchaři, kteří je připravili? A že vás sommelier odvede na lyžích až do horské chaty, v níž vám představí nejlepší vína regionu? V lyžařském středisku Alta Badia to není nic neobvyklého.

Pokud pojedete z Prahy do italských Dolomit autem jako my, budete muset obětovat jeden den. Samozřejmě lze využít i jiné způsoby dopravy. Autobusových zájezdů z Česka je do této oblasti vzhledem k její popularitě dost a dost. Možností je také přiletět letadlem. Sice ne přímo do hor, ale do Benátek, pro našince možná překvapivě blízkých. Odtud je to na lyže pouhé tři hodiny autobusem (s Venice Cab od necelých 30 eur za osobu).

My jsme tedy zvolili cestu jistě ne úplně nejrychlejší a nejpohodlnější, ale nejlevnější. Kromě benzinu po cestě zaplatíte 8,90 eura za rakouskou dálniční známku na 10 dní a cestou tam i zpět po devíti eurech za průjezd Brennerským průsmykem. Dálnice v Itálii nás pak nevyšla ani na tři eura. Jen to byla cesta dlouhá a celkem náročná. Navigace píše dojezd asi sedm hodin, ale s pauzami na kávu a občerstvení se vám tato doba klidně o dvě hodiny protáhne. A to jsme neuvízli v žádné velké zácpě. Je tedy lepší neplánovat příjezd do rezervovaného hotelu na nějakou konkrétní hodinu.

Houževnatá národnostní menšina žijící na pomezí Itálie a Rakouska

Měly jsme dojem, že nás na cestě nic nemůže překvapit, vše probíhalo hladce až do chvíle, kdy navigace ukazovala posledních zhruba 60 kilometrů. Než nadobro opustíme dálnici A22 a pustíme se do hor, jsme se rozhodly ještě pro pauzu u benzinové pumpy. Kdyby si při odjezdu od ní nezapomněla kolegyně na střeše auta peněženku, mohly jsme být za hodinku v pohodlném čtyřhvězdičkovém hotelu s krbem a huňatými kožešinami v lobby a s krásným relaxačním spa v suterénu ve vesnici La Villa. Bohužel jsme místo toho další hodinu naháněly po dálnici ochotného slovenského řidiče tiráku, který peněženku našel. Což cestu bohužel nejen prodloužilo, ale i notně zkomplikovalo. Naše poučení z této zajížďky je jednoznačné — raději bez sněhových řetězů (jež patří na těchto silnicích k povinné výbavě) nejezděte v zimě za tmy po snad té nejklikatější silnici v Itálii: SS243.

Bun pro!

Lyžařské středisko Alta Badia v sobě spojuje několik vesnic – Corvara, Colfosco, San Cassiano, Badia, La Val a La Villa v horní části údolí (Val) Badia. Díky krásné přírodě je oblast součástí přírodního dědictví UNESCO a konají se tu pravidelně závody Světového poháru v lyžování. I když jde o Itálii, je tu trochu jiná atmosféra než například v Benátkách, kam jste možná na cestě sem přiletěli. A nejde jen o to, že jsme v horách. Místní se tu mezi sebou obvykle baví ladinštinou, původním románským jazykem horalů, který se v nepřístupných údolích zachoval dodnes. Vedle italštiny je tu také hodně slyšet němčina, ostatně jako po celém Jižním Tyrolsku. Je to přesně tak, jak hlásají místní reklamní slogany – snoubí se tu typická jihotyrolská atmosféra s italským „dolce vita“.

Naštěstí jídlo je tu především italské, nikdy vám v menu ani obyčejné hospůdky či penzionu nebude po předkrmu před hlavním jídlem chybět pasta (těstoviny) a místní vám k ní popřejí „bun pro“ (ladinsky dobrou chuť). Dobroty, jež jsme ochutnali v místních horských chatách v rámci akce Gourmet Skisafari, připravovali michelinští kuchaři z různých koutů Itálie, sice s ohledem na lokální suroviny i chutě, ale zároveň inspirováni vlastním dětstvím. A tak jsme se třeba díky chobotnici sicilského šéfa Giuseppa Biusa mohli s přezkáči na nohou na chvíli přenést z hor k moři do kuchyně jeho matky Grazie.

Údolí malebných mostů: Jedinečná výprava povodím italské řeky Serchio

Lyžařská střediska dnes už nevystačí jen s tím, že lákají na upravené sjezdovky a nejnovější lanovky (ty sedačkové s automatickým otevíráním jsou v Alta Badii teprve od léta). Musí mít něco navíc. A v tomto resortu je nabídka výjimečná zvlášť pro ty, kteří milují gurmetské zážitky. Kde jinde byste mohli ochutnat čtveřici jídel od kuchařů, kteří se chlubí minimálně jednou michelinskou hvězdou, za 50 eur?

Polévka ze šišek

Ale nebojte se, kuchyně je v místních penzionech a horských chalupách skvělá, i když sem zrovna nepřijedou „šéfové“. Zvlášť vyhlášená je restaurace nejstarší místní chalupy ze šedesátých let San Moritzino. Pokud se tu budete projíždět na lyžích, možná vás její „stáří“ překvapí. Všechny chalupy tu totiž vypadají, jako že mají podstatně delší historii. Zázemí je samozřejmě moderní, interiér stylový, ale trámy jsou na první pohled staré, některé i s dírkami po červotočích. Naše ochotná průvodkyně a lyžařská instruktorka Christine nám vysvětluje, že je to proto, že dřevo pochází z rozebraných starých domů a stodol z okolních kopců. V horách by jednoduše nic nemělo přijít nazmar. A to se nám tu snažili ukázat i kuchaři.

Šéf Norbert Niederkofler, jenž vaří jako jeden z mála pozvaných michelinských kuchařů v této oblasti, v tříhvězdičkové restauraci St. Hubertus v San Cassianu, připravil pstruha, jichž tu v horských říčkách plavou hejna. Využil z něj snad vše od kůže přes ploutve až po jikry a komentoval to slovy, že v jeho kuchyni jsou důležité místní a sezonní produkty a také žádný odpad. Rybu proměnil v lahodný předkrm se zálivkou z rybího vývaru ozdobený pstružím kaviárem a kousky pražené kůže.

Lago di Ledro: Výlet do oblak i k počátkům lidské civilizace
Markéta a Michael Foktovi 5. listopadu 2018 • 12:11

Lago di Ledro: Výlet do oblak i k počátkům lidské civilizace

Jeho kolega z dvouhvězdičkové restaurace Magnolia z města Cesenatico nedaleko Rimini zase vsadil na pořádný vývar se strouhankovými nudlemi (a přidal do něj i v přilehlém lese nasbírané šišky). Vývar tažený sedm hodin byl opravdu výtečný, a navíc šlo přesně o to jídlo, které vás na horách v mrazu a po sportovním výkonu postaví na nohy. I když sportovním výkonu… pokud se budete snažit vychutnat si čtveřici jídel v chalupách, jež jsou rozházené po různých svazích, vězte, že toho tolik nenalyžujete. U stolků s jídlem a vínem, které je samozřejmou součástí ochutnávky, bývají fronty, a když si je chcete opravdu užít, pravděpodobně strávíte degustací a popojížděním celý vyhrazený čas od 11 do 15 hodin.

Z diskotéky rolbou

Při další a na svazích Alta Badie častější gurmetské atrakci, již jsme si také nemohli nechat ujít, se nalyžujete víc. Jde o degustaci vín se sommelierem, který vás jako horský vůdce nejprve dovede přes sjezdovky k vytoužené chatě, kde sundá lyže a lyžařskou bundu vymění za bílou košili s motýlkem a zástěrou a vysvětlí vám vše o víně z místních vinic, samozřejmě i s ochutnávkou, již můžete zajíst buď v Itálii velmi oblíbenými tyčinkami grissini, nebo typickými chlebovými plackami, kterým dodává nezaměnitelnou chuť anýz.

A pokud byste chtěli alkohol popíjet i po lyžování, neměli byste si nechat ujít party v 2100 metrech nad mořem v již zmíněné chatě San Moritzino. My jsme večer dávno po zavření sjezdovek dorazili na vrchol (Piz) La Ila pro tento účel jednorázově puštěnou lanovkou, ale je možné využít i sněžné taxi – skútr či pro větší skupinu rolbu, která byla naším odvozem zpět po sjezdovkách až dolů do La Villy. Ač diskotéky nejsou zrovna naší nejoblíbenější zábavou, po skvělém bufetu z mořských plodů a snad ještě lepším rizotu a telecím steaku jsme si i na dýdžejův part zatancovaly posilněny tramínem, což je odrůda vína, jež má v oblasti velkou tradici, jmenuje se podle jihotyrolské vesnice Tramin, ležící asi 90 kilometrů od Alta Badie. Ale ještě populárnější jsou při pravidelných parties, které se na San Moritzinu konají každý čtvrtek a sobotu, vychlazené bublinky, ať už pravé šampaňské, nebo prosecco a z něj namíchané drinky Spritz či Hugo s bezovým sirupem, mátou a limetkou.

Vína z bunkru nebo od vinařky: Objeďte na kole jihotyrolské vinaře
Michaela Bučková 11. dubna 2018 • 17:11

Vína z bunkru nebo od vinařky: Objeďte na kole jihotyrolské vinaře

Zážitků, a především těch gurmetských najdete tedy v lyžařském resortu Alta Badia dost, i když se zrovna netrefíte do některé ze sezonních akcí, z nichž jsme my dvě navštívily.


Vína jižních Tyrol

Vzhledem k tomu, že Jižní Tyrolsko je velmi hornatý kraj, lze tu obhospodařovat jen 15 % půdy. Přesto jsou vína z tohoto regionu vyhlášená. Většinu produkce tvoří aromatická bílá vína (Sauvignon, Chardonnay, Müller Thurgau a samozřejmě tramín, tedy Gewürztraminer), z červených jsou tu nejpopulárnější místní odrůdy Magdalener a Lagrein, ale ochutnat můžete i Pinot Noir nebo Blauburgunder.


Modré sjezdovky a běžecké tratě

Alta Badia leží v lyžařské oblasti Dolomity Superski v nadmořské výšce 1324–2778 metrů. Ač je ze 130 kilometrů naprostá převaha modře označených sjezdovek, mají i prudší úseky, tudíž se tu ani zkušenější lyžař nebude nudit. Jen příliš snowboardistů tu na sjezdovkách nepotkáte. Nelyžuje se tu v jejich oblíbeném volném terénu a také jsou tu místa, která musíte překonat po rovince nebo i do protisvahu, což na prkně není příliš praktické. Naopak oblíbená lokalita je to pro běžkaře díky síti dobře upravovaných stop.

Městečko Alberobello: Malebná výspa neplatičů daní
redakce LaZ 9. srpna 2018 • 14:38

Městečko Alberobello: Malebná výspa neplatičů daní

Římská fontána di Trevi aneb Když slavná architektura vydělává

Markéta Růžičková




Nejnovější články
Články odjinud
Starší články Lidé a Země