nahoru

Vánoce v Londýně: Jak se slaví svátky klidu a míru v britské metropoli?

Iva Pekárková25. prosince 2018 • 10:00
Vánoce v Londýně: Jak se slaví svátky klidu a míru v britské metropoli?
foto: Shutterstock

Vánoce se v Londýně slaví velkolepě. V centru najdete v ulicích tolik světelné výzdoby, až docela zapomenete, jak krátké jsou o Vánocích dny. Do Londýna vás zve spisovatelka a londýnská taxikářka Iva Pekárková, která to tu zná jako své boty.

Nejproslulejší výzdobu má tradičně Oxford Street, světově proslulé nákupní centrum. Letos je to už podevětapadesáté, co se proměnila v pohádkovou svítící krajinu. Najdeme tu 1778 dekorací sestavených z tři čtvrtě milionu žároviček (LED žároviček, protože Londýn se i o svátcích snaží být ekologický). Počítá se s tím, že tahle proslulá nakupovací ulice letos přiláká milion lidí.

Upřímně řečeno, Oxford Street je v posledních pár dnech před Vánoci vážně jen pro otrlé. Lidí je tu tolik, že už nemůžete normálně chodit: musíte se protlačit davem lidí, kteří se všichni pokoušejí protlačit kolem vás. Ušlapání vám snad nehrozí, ale je dobré si bedlivě střežit peněženku.

Kam za vánoční atmosférou

Pokud si vánoční dekorace toužíte prohlédnout za méně chaotických podmínek, můžete zajít třeba do Covent Garden, plné restaurací a zábavy. Tam na návštěvníky čeká čtyřicet svícnů ve tvaru větviček jmelí a stříbrný sob posetý světélky. A taky tradiční svařené víno, které vás zahřeje. A co třeba Začarovaný les v Syon Parku? Ten slibuje nezapomenutelnou procházku mezi barevně nasvícenými stromy a jezírky v šest set let starých zahradách. Letos je otevřený už potřinácté – vždycky jen na pár týdnů v roce, aby příliš velký počet návštěvníků nenarušil ekosystém. Na rozdíl od mnoha dalších světelných atrakcí se v Začarovaném lese platí vstupné a vzhledem k velkému zájmu je dobré si návštěvu objednat předem.

Vánoce u protinožců: Teplé počasí, menší shon a 10 druhů masa

Mimochodem, jako člověk žijící v Londýně už přes deset let musím poznamenat, že není třeba jet do centra, abyste viděli vánoční výzdobu. Celý Londýn je ozdobený. V okrajových čtvrtích to samozřejmě není takové jako na Oxford Street, ale každá z nich se snaží vyrovnat té sousední. Před pár lety jsem s hrůzou sledovala, jak městští údržbáři vyzbrojení štaflemi a jadrným jazykem připevňují k lucernám v South Norwoodu drátěné andělíčky, hvězdy a vánoční stromečky posázené žárovičkami. Bylo prvního září. Okouzlující krásou naše vánoční výzdoba tu v centru nejspíš nepředstihla, ale měli jsme ji o to dříve!

Londýnské trhy

Už jste se vynadívali na světýlka a chtěli byste nakoupit vánoční dárky? Jestli vás Oxford Street odradila, ať už velkými davy, anebo vysokými cenami (jsou na ní některé z nejdražších obchodů v Londýně, i když tu před časem otevřeli už druhý Primark, nejlacinější obchod s oblečením), můžete to zkusit jinde. Oblíbený je Portobello Road Market, otevřený od pondělka do soboty (ale nejživější v pátek a v sobotu). Je to největší trh se starožitnostmi a sběratelskými předměty na světě, najdete tu na tisíc prodejců. Avšak jsou tu i obchůdky a stánky s módním oblečením, použité zboží, ovoce a zelenina a – tak jako na každé větší tržnici v Londýně – výběr anglických i exotických jídel.

Vánoce ve Španělsku: Sváteční loterie, slaďoučké turrónes a Papá Noel

V neděli, když je Portobello Road Market zavřený, se můžete zajít podívat na Colombia Road Flower Market s květinami a rostlinami. Je otevřený celoročně, vždycky v neděli dopoledne a v brzkém odpoledni. Rostliny, jež by v Česku v zimě na ulici sotva přežily, jsou tady před zmrznutím vcelku v bezpečí. V mírném anglickém podnebí bez velkých teplotních výkyvů si můžete na zahradě zasázet palmy, fíkovníky, bambus – prostě úplnou tropickou džungli a ona bude jen vzkvétat. Na fíkovnících dokonce uzrají fíky. Tropické zahrady se v Londýně v posledních letech dostaly do módy. Zahrádkáři si pochvalují, že na rozdíl od těch „anglických“ vypadají po celý rok pěkně a není s nimi tolik práce. Když si majitel takové tropické zahrady umístí do oken vánoční výzdobu – což dělá spousta lidí –, působí to úžasně exoticky.

I trocha sněhu znamená kolaps

V předvánočním čase v Londýně skoro určitě zaslechnete píseň Irvinga Berlina „I am dreaming of a white Christmas“, kterou si Britové od Američanů rádi půjčují. Mnozí Londýňané o bílých Vánocích zaručeně sní. Bože, jak romantické to musí být, když se na svátečně osvětlené ulice snášejí bílé vločky! Vy si to ale snad radši nepřejte. Stačí, aby napadlo pět nebo osm centimetrů sněhu – a celá dopravní síť, tak hustá a propracovaná, se zhroutí. Přestanou jezdit vlaky, protože nikdo není připraven odklízet sníh z kolejí. Autobusy se schovají do garáže, protože jejich pojištění nekryje jízdu v nepříznivých podmínkách. Metro obyčejně jezdí dál, i když leckdy jen v centru města, neodváží se vyjet z tunelů na povrchovou trať. A věřte tomu nebo ne: přestanou jezdit taxíky. Nemají zimní gumy. Tenhle stav trvá, dokud sníh neroztaje. Město nemá sněžné pluhy a, stručně řečeno, neví, co si s tím počít.

Čtvrť dekadence a „trendoidů“

Fantastická čtvrť, již musíte navštívit, je Shoreditch. Jeho název, doslova „pobřežní příkop“, je matoucí, protože se tu žádné pobřeží nenachází. Jméno si podle neověřených historických zdrojů půjčil od milenky Eduarda IV. Jane Shoreové, která tu prý byla pohřbena v příkopu. Tahle čtvrť klame tělem i v mnoha jiných ohledech. Když sem dnes přijedete, získáte možná pocit, že jste se přenesli do sedmdesátých let, jen mnohem čistších a jiskřivějších. Zdi domů zdobí obrovská graffiti, zastávky autobusů a sloupy luceren jsou pomalované „tagy“, a když se o páteční a sobotní noci otevřou vrata nočních klubů, ze všeho čiší dekadence.

Chcete zažít chorvatskou Vánoční pohádku? Navštivte Záhřeb a malou vesničku Grabovnica

Je to ovšem trochu jinak. Shoreditch, jenž, mimochodem, v devatenáctém století patřil mezi kulturní centra Londýna a úspěšně konkuroval West Endu, se v posledních dvaceti letech pozdvihl z prachu a zapomnění a šel nesmírně rychle nahoru. Ducha dekadence se nezbavoval, naopak, snažil se ho pečlivě zachovat a posílit. A pak ho prodat lidem, kteří na to mají. V Shoreditchi dnes bydlí úspěšní mladí Londýňané, smetánka společnosti. Pro mladé „trendoidy“, jak se jim říkává (podřizují se poslušně všem módním trendům, ale leckdy je také sami vytvářejí), jsou právě Shoreditch a Hackney těmi nejprestižnějšími místy k životu. Oxford Street, Piccadilly, The Strand, Trafalgarské náměstí – tahle místa už dávno odepsali a přenechali je turistům. Oblasti, kde už léta bydlí ti nejbohatší z bohatých, třeba Sloane Square (jež dokonce dalo název jistému druhu výslovnosti, jakou používají lidé z vyšší třídy, absolventi těch nejprestižnějších škol: říká se mu „sloaney“), tam by mladí trendoidé ani nepáchli.

V Londýně už dávno není v módě pocházet z rodiny, která má peníze už po generace. Mnohem lepší je narodit se ve státem dotovaném bytě, pokud možno v některé z méně bezpečných čtvrtí, a pak si všechny peníze sám vydělat. Takoví lidé – a lidé, kteří předstírají, že pocházejí z chudých poměrů – si často kupují byty právě v Shoreditchi. Je to úžasně prestižní právě v očích těch, na jejichž názoru jim záleží. A navíc je tu tolik nočních klubů. A… drog. Shoreditch má pověst čtvrti prolezlé „lepšími“ drogami, jež si chudý feťák může těžko dovolit: heroinem a kokainem. Když jsem jako taxikářka vozila zákazníky do nočních klubů v Shoreditchi a potom zase z nočních klubů domů, dozvěděla jsem se o tomhle sousedství spoustu nehezkých věcí.

Vzhůru do rakouského městečka Mariapfarr aneb Po stopách vánoční písně Tichá noc

To ale neznamená, že je nebezpečný. Je ohromně živý, barvitý – když si nevšímáte útrpných pohledů usedlíků, kteří ve vás na první pohled rozpoznají nemilovaného turistu – milý a příjemný. Můžete si tu v malé kavárničce dát jednu z nejlepších (naštěstí ne nejdražších) káv na světě, můžete se kochat pohledem na „vystajlované“ obyvatele, s oblečením, obutím, účesem i výrazem tváře přesně v duchu nejnovější módy. A můžete se vydat na obhlídku nejslavnějších místních graffiti. Pořádají se tu prohlídky s průvodcem. Shoreditch se honosí několika velkými jmény „pouličních umělců“: pracovali tu ALO, Alice Pasquini, oba z Itálie, a samozřejmě slovutný Banksy. Když sledujete, s jakou úctou pohlížejí návštěvníci na obrazy vytvořené technikou, za niž se obvykle tvrdě pokutuje, napadne vás možná srovnání s Vincentem van Goghem a celou impresionistickou školou: jejich díly také všichni pohrdali, dokud nepřišla do módy. Mimochodem: jedním z velkých problémů v Shoreditchi je, jak uchránit skutečné obrazy (pieces) na zdech před sprejery, kteří na ně malují své klikyháky – „podpisy“ (tags).

Sever proti jihu

Když řeknete „Londýn“, představí si většina z nás tu jeho část, která leží na severním břehu Temže. Možná znáte ten starý vtip: Lord pronese ke svému sluhovi cosi o jižním břehu Temže. A sluha odpoví: „Nevěděl jsem, že Temže má jižní břeh, pane.“

Výšlap adventní Vídní: Cesta provoněnými vánočními trhy a kavárnami plnými delikates

Věřte mi, má. Jižní Londýn skutečně existuje. Během posledních zhruba osmdesáti či sta let se nekončící spor, jestli je skvělejší západní, anebo východní Londýn, změnil na rozepře mezi severem a jihem. Severolondýňané si dobírají Jiholondýňany, že jejich část města neexistuje – vždyť tam skoro vůbec není metro! Jiholondýňané kontrují prohlášením, že severní Londýn je špinavý, prolezlý civilizačními chorobami a že je nejspíš důvodem, proč má Londýn přezdívku „Big Smoke“ (Velký kouř); vždyť se tam vážně nedá dýchat. Tenhle lokální patriotismus samozřejmě všichni berou jen jako škádlení. Přesto jsou lidé, kteří prožijí léta v severním Londýně a nikdy se nepodívají do jižního.

A tak navrhuju se v praxi přesvědčit, že Temže skutečně má jižní břeh. Jste-li otrlí, můžete vyzkoušet pěší tunel mezi Isle of Dogs a Greenwichem a pak se procházet podél břehu zase k západu anebo můžete využít jeden z mnoha mostů. Temže je nádherná v každé roční době, ale v zimě mi připadá nejmajestátnější. Na jižní straně London Bridge narazíte na Borough Market, to nejúžasnější místo pro gurmety. V kryté hale najdete stánky s jídlem ze všech koutů světa a taky kvalitní čerstvou zeleninu a ovoce. Po nedávném teroristickém útoku na London Bridge se všechno vrátilo do starých kolejí, jen betonové zátarasy v ulicích připomínají, že Londýn není tak bezpečný, jak by se mohlo zdát.

Pokud zůstanete ve městě přes Vánoce, nenechte si ujít Boxing Day Sale –
výprodej, která začíná ráno 26. prosince. Většina drahých obchodních domů a butiků zlevní své zboží o padesát i víc procent, cosi, co se celý zbytek roku nevidí. Mnohým nakupujícím stojí za to strávit noc na chodníku před vysněným obchodem, aby byli ráno mezi prvními, až se otevřou dveře. Tohle je prý jedna z mála příležitostí, při nichž se slušná a úctyhodná žena může v Londýně porvat. Kromě neuvěřitelně laciných značkových džínů, kabelek či kabátů si některé domů odnesou i okopané holeně a pár modřin utržených v boji.

Na předvánoční nákupy do Erzgebirge aneb Vyzkoušejte německý advent v Krušných horách

Než z londýnských ulic zmizí výzdoba, začnou v parcích a na zahradách vykvétat šafrány, sněženky, talovíny. Nastupuje jaro a s ním zase jiné kouzelné zážitky.


Mých 5 nej Londýna

1) Shoreditch. Pokud chcete poznat ten nejvíc trendy Londýn, Shoreditchi neuniknete. Tady najdete zábavu čtyřiadvacet hodin denně (možná s výjimkou dopoledne). V noci můžete řádit v jednom z desítek nočních klubů, přes den se vydat na prohlídku graffiti, dokonce s průvodcem.

2) Camden Lock. Hned vedle punkově laděného Camden Marketu, za náměstím plným stánků s jídly z celého světa, najdete proslulý Regent’s Canal. Po pěšince vedoucí po jeho břehu (říká se jí „towpath“) můžete dojít až k Temži. Teď, v zimě, ale stačí krátká procházka podél kotviště obytných lodí. Takhle tiché, tajuplné místo byste ve velkoměstě nečekali.

3) Galerie Tate Modern. Nádherný prostor, kde si můžete zadarmo prohlédnout stálé expozice, jen za zhlédnutí výstav se platí. Z nově dostavěné části jménem Switch House je fantastická 360stupňová vyhlídka. I ta je zadarmo.

4) South Bank. Ano, jižní břeh Temže. Nabízí milou procházku podél šedých vod opěvované řeky a spoustu kaváren a hospůdek, do nichž chodí hlavně místní. I v zimě můžete posedět s kelímkem skvělého kafe na nábřeží a sledovat cvrkot.

5) Brixton. Bouřlivá, hlučná, barevná, nebezpečná čtvrť. Tedy – má takovou pověst. Býval „nejčernější“ čtvrtí Londýna, protože se tu koncem 40. let minulého století začali usazovat lidé z Karibiku, kteří přijeli pomoci znovu vybudovat Londýn po válečném bombardování. Dnes jde Brixton rapidně nahoru, ale jeho bouřlivý duch nevyvanul. Až budete poslouchat koncerty muzikantů na ulicích nebo sledovat představení pouličních kazatelů, snažících se získat nové ovečky pro svoje církve, nebo se prodírat davem na krytém Village Marketu, dejte si radši pozor na peněženku. Tak jako všude jinde.

Ubytování pro milovníky literatury: Spánek mezi miliony příběhů v knihovně Gladstone
Pátrání po domově známého koření aneb Čí je vlastně curry?
Lenka Požárová 16. srpna 2018 • 12:43

Pátrání po domově známého koření aneb Čí je vlastně curry?

Iva Pekárková




Starší články Lidé a Země