nahoru
Lidé a země | Zima v Salcbursku

Proč Čech nerozumí Rusovi aneb O velké (ne)podobnosti slovanských jazyků

Jaroslav Jindra5. května 2018 • 17:30
O podobnosti slovanských jazyků
O podobnosti slovanských jazyků
• foto: 
Jaroslav Jindra

Dnes zabrouzdáme do zrádných vod jazyků slovanských. My Češi se poměrně neradi učíme cizí jazyky a při komunikaci s lidmi z někdejšího východního bloku často spoléháme na domnělou znalost ruštiny. Ale ruku na srdce, kdo z vás se rusky skutečně domluví?

Například v ruském jazyce „pachnět“ je to, co nám voní, a naopak „voňájet“ to, co páchne. Pokud v ruštině narazíte na maturitní tablo s nápisem „Naši pitomcy“, vězte, že jde o absolventy. Slovo „žizň“ nenabádá k doplnění sklenice, nýbrž jde o život. Naopak slovo „život“ je výrazem pro břicho. Výraz „pisáť“ znamená močit a slovo „zapomniť“ je pravým opakem toho, co mnozí očekávají – jde o zapamatování.

Více než do Ruska ale našinci cestují do Bulharska, které má s Ruskem významnou historickou, a tedy i jazykovou vazbu. Pokud vás Bulhar vyzve „mrdni malko“, chce pouze, abyste kousek uhnuli. Slovo „užas“ je zase výrazem pro hrůzu.

Na cestě s úsměvem: Nechtěné kouzlo wolofštiny každého Čecha pobaví

Nemalé veselí u našinců tradičně vyvolává polština. No kdo by neznal oblíbený výraz pro hledání? I přes ohranost tohoto slůvka u srdce Čecha zahřeje například slovo vyhledávač – wyszukiwarka – nebo věta „Hledám cestu na západ“ — Szukam drogi na zachód.

Dámy by se zase mohly snadno urazit při situaci, kdy jim v polsky hovořícím podniku přinese číšník objednaný čaj se slovy: „Tutaj macie, wypijcie herbatę“ (Tady máte, vypijte čaj), což se čte přesně tak, jak si myslíte.

O podobnosti slovanských jazyků

Dziewka je v Polsku dívka a naopak dziwka je žena lehkých mravů. Czerstwy chleb je v Polsku i Rusku okoralý a zmatky můžou nastat i při orientaci v prostoru, protože výraz „na zachodie“ neznamená, že hledané místo či osoba sedí v místnůstce vzdechů, nýbrž že se nachází na západě, południe není jen denní období, ale i jih, podobně jako północ je mimo jiné severem.

Na cestě s úsměvem: Objevte Fucking, pikantní dědictví hraběte Focca
Jaroslav Jindra 6. listopadu 2017 • 11:04

Na cestě s úsměvem: Objevte Fucking, pikantní dědictví hraběte Focca

Nakupovat se v Polsku chodí do „sklepa“, kdežto sklep se řekne piwnica. České slovo „obchod“ je naopak výrazem pro obchůzku nebo slavnost. V polštině je „bezcenne“ to, co je drahocenné, a „pomoc drogowa“ je výrazem pro odtahovku. Słoweński znamená slovinský a slovenský zase słowacki. Stolica není sedátko ani výměšek tlustého střeva, ale hlavní město, pościel není postel, ale lůžkoviny, lustro není druh osvětlení, nýbrž zrcadlo, dywan je kupodivu koberec a płyn je výraz pro kapalinu.

A pak že se Slovan se Slovanem vždycky domluví…

Na cestě s úsměvem: Ve kterém norském městě zřídit Valašský konzulát?

Veselé cestování s Jardou Jindrou: Kolik jazyků umíš…
Jaroslav Jindra 3. dubna 2018 • 11:29

Veselé cestování s Jardou Jindrou: Kolik jazyků umíš…

Jaroslav Jindra




Starší články Lidé a Země