Hotel a televizní vysílač na Ještědu

Hotel a televizní vysílač na Ještědu Zdroj: Profimedia.cz

Hotel a televizní vysílač na Ještědu
Hotel a televizní vysílač na Ještědu
Hotel a televizní vysílač na Ještědu
30. července 1966 začala stavba Ještědu.
30. července 1966 začala stavba Ještědu.
13
Fotogalerie

Restaurace, hotel, vysílač, rozhledna i symbol města Liberce. Tím vším je slavný Ještěd

Tento takřka sto metrů vysoký rotační hyperboloid korunuje již déle než čtyři desetiletí nejvyšší horu stejnojmenného horského hřbetu. Bezesporu nejznámější moderní stavba severních Čech je i symbolem města Liberce.

Až do čtyřicátých let 19. století byl vrchol Ještědu téměř nedotčený, ale odedávna tam byly vztyčovány kříže, zpočátku dřevěné, v letech 1737–1812 dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů vysoký kříž, byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1. června 1990. Od roku 1844 začali manželé Haslerovi z Hanychova vynášet na ještědský vrchol jídlo a pití.

O tři roky později tam postavil lesník Hebelt dřevěný srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale trpělivá paní Haslerová vybudovala pro návštěvníky nový přístřešek, sestavený z okolních balvanů. Návštěv začalo přibývat, a když byla roku 1867 dokončena silnice z Liberce do Podještědí, postavili Haslerovi bytelnější chatu i s možností ubytování turistů. Tu koupil počátkem 20. století „Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory“, který tam postavil novou mohutnou chatu, spíš horský hotel s vysokou věží. Ten tvořil dominantu Ještědu až do 31. ledna 1963, kdy v noci vyhořel. Hlavním architektem nové stavby byl doc. ing. arch. Karel Hubáček, který za svůj návrh obdržel prestižní ceny a roku 2001 medaili za zásluhy druhého stupně udělenou prezidentem republiky Václavem Havlem.

Hora i její „stříbrná stavba“ jsou viditelné z dálky mnoha desítek kilometrů. Z jižních svahů stékají vody do Severního moře, vody ze severních strání končí svou pouť v Baltském moři. Ještědský hřbet od sebe odděloval dva světy – čilý průmyslový kraj na severu v povodí řeky Nisy s převážně německým obyvatelstvem od zemědělského jihu, kde žili v malebném, jazykově a kulturně svébytném Podještědí lidé české národnosti.