Adršpašsko-teplické skály

Adršpašsko-teplické skály Zdroj: profimedia.cz

Adršpašsko-teplické skály
Doudleby nad Orlicí
Broumovský klášter
Hrádek u Nechanic
Josefov
5
Fotogalerie

Filmová turistika: Udělejte si výlet na místa v Čechách, která znáte z filmů a pohádek

„Stop, klapka, jedem!“ Tyto povely zní východními Čechami velmi často. Malebná krajina, divoká příroda, spousta hradů, zámků i rozmanitých památek lákají filmaře do Královéhradeckého kraje. Není tedy divu, že zde vzniká mnoho kultovních snímků. Objevte filmovou turistiku a vydejte se po stopách našich i zahraničních trháků.

Adršpašsko-teplické skály

Třetí princ, Letopisy Narnie

Jen kousek od vstupu do národní přírodní rezervace najdete Pískovnu. Nádherné jezírko s průzračně čistou vodou, jež vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Tady si na bělostných písečných březích jistě vzpomenete na pohádku Třetí princ. Odtud se můžete vydat na Diamantovou cestu. Přestože je to jen slepá pěšina, možná najdete pohádkové diamanty – barevná sklíčka, která tu rozházeli filmaři. V pohádce z roku 1982 si oba hlavní představitelé – Libuše Šafránková a Pavel Trávníček – zahráli dvojroli.

Spletitým bludištěm soutěsek, z nichž byl kameraman filmu nadšen, projdete kolem Vrátného beze strachu, že zabloudíte. K orientaci vám neposlouží meč zaražený do skály, nýbrž docela obyčejné turistické značky. Díky žebříkům se snadno dostanete i do míst, kde kaskadéři a horolezci pro Pavla Trávníčka připravovali speciální úchyty. Vůbec pro nejslavnějšího českého prince byla tato role velmi fyzicky náročná. Kromě šplhání a běhání po skalách jezdil také na koni, za což málem zaplatil životem. Při jedné ze scén v Adršpašských skalách se zvíře pod hercem splašilo. Polekaného oře se pak zkušenému jezdci podařilo zastavit až po několika kilometrech.

Mezi další tajuplné lokality patří Gotická brána, vklíněná do skal ve směru od Teplic nad Metují. Právě skrz ni se dostanete na přehlídku bizarních tvarů nejdivočejšího skalního města ve střední Evropě. Kamenná stavba padla do oka světovým tvůrcům, a Adršpach se tak stal pohádkovou Narnií. Právě tudy kráčeli sourozenci Pevensiovi ve fantasy hitu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.

Gotickou bránu nechal postavit v roce 1839 tehdejší majitel panství Ludvík Karel Nádherný jako druhý vchod do skalního města, kde návštěvníkům hlídač kontroloval vstupenky.

TIP: Pohádkovývýlet

V Pískovně si vypůjčte loďku a pokochejte se krásou magických skal z vodní hladiny. Nebo zamiřte na jeden a půl kilometru dlouhý prohlídkový okruh kolem jezera s několika kouzelnými vyhlídkami. Na koupání v romantickém místě však zapomeňte. Lokalita spadá do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Doudleby nad Orlicí

Báthory

Soukromé sídlo Bubnů z Litic se v roce 2006 proměnilo v „Babylon plný jazyků“. Podle slovensko-kanadského scénáře zde mezinárodní štáb natáčel koprodukční film s účastí Slovenské a České republiky, Velké Británie a Maďarska o „krvavé čachtické paní“. Snímek s rozpočtem tři sta milionů korun se zařadil mezi nejdražší projekty v dějinách české a slovenské kinematografie. Ostatně i obsazení jednotlivých rolí znělo zvučnými jmény. Franco Nero ztvárnil krále Matyáše, Hans Matheson malíře Caravaggia a Vincent Regan „černého beje“ Ference Nádasdyho. Hlavní postavu pak zpodobnila anglická herečka Anna Frielová, pro kterou tým švadlen šil šedesát nových kostýmů a vyrobil přibližně sto drobných módních doplňků.

Realizace dramatu, jež získalo Českého lva za divácky nejúspěšnější film, probíhala i v patnácti stupních pod nulou. Právě arkádové nádvoří s nádhernou sgrafitovou výzdobou vytváří ve filmu vánoční atmosféru. Poznáte však i zámecké pokoje (jídelna s barokními kamny) a zahradu. A z jakého důvodu zvolili filmaři zámek vzdálený osm kilometrů od Rychnova nad Kněžnou? „Děj filmu se odehrává v době renesance a ze všech nabízených objektů nás právě Doudleby zaujaly nejvíc. Přesně odpovídají mé a architektově představě o tom, kde hraběnka Báthoryová žila,“ uvedl k výběru lokace slovenský režisér Juraj Jakubisko.

Broumovský klášter

Ďáblova lest

Český král Přemysl Otakar I. věnoval území Broumovska benediktinům, kteří zde vybudovali klášter s gotickým chrámem svatého Vojtěcha. Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť se do něj uchýlili bratři z vypáleného kláštera na Břevnově. Ti s sebou přinesli řadu cenných předmětů. Mezi jinými i „Codex gigas“, největší rukopisnou knihu světa, často dle výjimečného zobrazení ďábla přezdívanou Ďáblova bible. A právě svazek vážící 75 kg inspiroval režiséra Jiřího Stracha k natočení příběhu se středověkou záhadou. V trojdílném televizním filmu komisař Sumara (Jiří Dvořák) a religionista doktor Runa (Ivan Trojan) vyšetřují sérii vražd. Děj detektivky zaběhne i do interiérů Broumovského kláštera. Na jeho chodbách a ve sklepeních tak můžete sledovat stopy otce Toderika (Stanislav Zindulka). V kostele uvidíte presbytář, kde mniši zpívali modlitbu, a knihovna vám připomene pátrání po kodexu plném zaklínadel.

Balbín iRašín

Broumovský klášter byl centrem vzdělanosti už od předhusitských dob. Na klášterním gymnáziu studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, obhájce češtiny Bohuslav Balbín, politik Alois Rašín či spisovatel Alois Jirásek. Později se tu točila seriálová adaptace jeho díla F. L. Věk.

Hrádek u Nechanic

Princ a Večernice, Tmavomodrý svět

Reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů si vybavíte v jedné z nejkrásnějších českých pohádek, Princ a Večernice. V parku novogotického zámku princ Velen potkal jak svou lásku, tak čaroděje Mrakomora i své budoucí švagry – Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka. Zlatým sálem Hrádku u Nechanic kráčel i Johnny Depp, když tu točil velkofilm From Hell (Z pekla) o Jacku Rozparovači.

V okolí zámku poblíž Hradce Králové prošli výcvikem i letci ve filmu Tmavomodrý svět, snímku Jana Svěráka vzdávajícího hold československým hrdinům. „Naši piloti v Anglii byli bezvadní chlapi. Tak jsme si řekli, že o nich natočíme krásný film,“ vzpomíná na počátky realizace scenárista Zdeněk Svěrák. Drama vzniklo na základě autobiografických knih Františka Fajtla, stíhacího pilota bojujícího v řadách RAF. A tak komická jízda na bicyklech s křídly není výplodem autorského dua, ale vyplynula z vyprávění válečných pamětníků. Jen pes, který si ve filmu střihl roličku, je skutečně kokršpanělem Ondřeje Vetchého, představujícího hlavního hrdinu Františka Slámu.

Josefov

Musíme si pomáhat

Filmové drama režiséra Jana Hřebejka probíhá za německé okupace Československa během druhé světové války. Příběh o hrdinství rodiny, která doma schovává židovského uprchlíka z koncentračního tábora, získal pět Českých lvů a byl mezi pěti nominovanými na Oscara za nejlepší zahraniční film. Realizační štáb natáčel mimo jiné i v pevnostním městě Josefov (od roku 1948 součást Jaroměře). Při procházce v ulici Zdeňka Němečka poznáte scénu, v níž uprchlý Žid David hledá za tmy úkryt. Záběry jeho skrýše také vznikaly v Jungmannově ulici, kde manželé Čížkovi (Bolek Polívka a Anna Šišková) bydleli. Místo bylo kvůli filmu doplněno kulisami, a tak v reálu tu rohový obchod nenajdete. Náměstí Svobody, které dalo podobu závěrečné scéně filmu, ale identifikujete snadno.