nahoru

Voda, která dýchá jed a zabíjí. To je jezero Nyos na severozápadě Kamerunu

Tomáš Večl23. února 2018 • 07:10
Voda, která dýchá jed a zabíjí. To je jezero Nyos na severozápadě Kamerunu
foto: Shutterstock

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na děsivé televizní záběry uhynulých zvířat a především řady mrtvých těl. Tím se západokamerunské jezero nechvalně proslavilo v roce 1986, kdy po úniku jedovatých plynů zemřelo na 1700 lidí a dvakrát tolik kusů dobytka.

Po nehodě se přeživší obyvatelstvo většinou rozhodlo k odchodu do bezpečnějších krajů, část byla přesídlena z moci úřední. Ostatně ani dnes není nikdo z místních výletem k jezeru zrovna nadšen. „U jezera jsem nikdy nebyl, není důvod tam chodit a nestojím o to,“ brání se nabízené cestě motocyklista Nkwati z osady Weh vzdálené třicet kilometrů. Sedm tisíc středoafrických franků, tedy asi tři sta korun, však nakonec mění jeho názor a cestě k jezeru v sedle rozhrkaného motocyklu nic nebrání. Třicet kilometrů trvá utrápenému stroji téměř dvě hodiny, což je však na místních kamenitých cestách ještě slušný průměr.

Po příjezdu k jezeru návštěvníka uvítá parta znuděných vojáků, kteří v pracovní době mažou karty nebo suší prádlo. I vojáci zde překvapivě mají co do činění s nevyzpytatelnou přírodou. „Máme jezero hlídat, a kdyby znovu došlo k úniku plynu, varovat obyvatelstvo,“ důležitě vysvětluje velitel posádky, který se pasoval do role samozvaného průvodce. Vzápětí také ukazuje důmyslné zařízení na břehu jezera, které má v případě nebezpečí vyhlásit poplach. „Plyn se drží při zemi, takže stačí vyběhnout na kopec,“ ukazuje na protější stráň. Jak by to v praxi mělo vypadat a kolik času by na to dotyční měli, už ovšem vysvětlit nedokáže.

Po stopách slavné lvice Elsy: Výprava do míst, kde žila a zemřela známá spisovatelka…

Po následcích neštěstí již dnes není ani stopy, ale po vesnicích Nyos a Su-bum také ne. „Nikdo z vesničanů nepřežil, kromě jedné ženy,“ vypráví velitel. Podle dostupných informací nezemřeli všichni vesničané, ale mnoho z přeživších má dodnes zdravotní problémy.

Záchranný gejzír

Průzračně modré vody jezera v parném vedru doslova lákají návštěvníka ke koupeli, neustálá přítomnost zástupců vojska a potenciální nemoci v jezeře to však nedovolují. Nutno poznamenat, že průzračná voda není v jezeře úplnou samozřejmostí – právě po osudném úniku plynu byla voda zabarvená do ruda následkem vysokého obsahu železa, které se za normálních okolností drží ve spodních vrstvách jezera. Rudé zbarvení se v jezeře prý občas znovu objeví, stejnou barvu má také menší „sesterské“ jezero vzdálené asi dva kilometry. „Jezera jsou propojená a voda mezi nimi se může promíchat,“ vysvětluje velitel posádky projevy složitých geologických procesů.

Není důvod mu nevěřit, ostatně tým francouzských geologů už v roce 1990 provedl podrobný průzkum jezera a ověřil, že incident se může kdykoli opakovat. Právě proto byl ze strany francouzských vědců iniciován ambiciózní projekt na „odplynění“ jezera. Díky tomu může dnes návštěvník pozorovat impozantně vyhlížející vodotrysk, vyvěrající zhruba uprostřed jezera.

Reportáž ze Rwandy: Africká země plná pokroku, ale i bídy
Pavla Gomba 7. prosince 2017 • 11:00

Reportáž ze Rwandy: Africká země plná pokroku, ale i bídy

„Francouzi sem natahali trubky a pumpují vodu ze dna na povrch,“ říká voják. Celý proces má zajistit snížení tlaku v jezeře, který se prý u dna může vyrovnat tlaku v láhvi šampaňského. Snížení tlaku se údajně dosahuje právě pumpováním vody s vysokým obsahem plynu na povrch. Projekt má však i své kritiky: od těch, kteří varují, že jeden „gejzír“ nestačí a mělo by se instalovat nejméně pět dalších, až po ty, kteří veškerou aktivitu považují za nesmyslnou.

Bělošské hokuspokusy

Pravda je, že v oblasti až na pár samot žádné obydlí nenajdete a při bídě a problémech rozvojové Afriky by se daly zřejmě řešit palčivější problémy, než jedno potenciálně nebezpečné jezero. Nehledě na to, že obdobný incident se může vyskytnout i v některém dalším jezeře, kterých je v oblasti přes třicet. Ostatně už v roce 1984 podobně explodovalo jen sto kilometrů vzdálené jezero Monoun. Možná proto mají místní obyvatelé před jezery respekt, a pokud nemusí, do jejich blízkosti nechodí.

Nevěsta za dvacet krav a jeden kalašnikov. Vítejte mezi divokými Surmy na západě Etiopie

Přesto se zdá, že tato nevole pozvolna ustupuje. Ostatně i řidič Nkwati je po zhlédnutí jezera o poznání klidnější, takže má i náladu na obvyklé smlouvání o výši již dohodnuté ceny dopravy. Zároveň vykládá o okolnostech neštěstí: „Dost lidí věří tomu, že tu Američané testovali chemické zbraně,“ vypráví o představách vesničanů. Těžko říci, zda si nejeden místní při pohledu na futuristicky vyhlížející vodotrysk francouzské provenience neříká, že tu běloši už zase něco zkoušejí.


Osudné datum nejen u nás

21. srpna 1986 v brzkých ranních hodinách se z jezera uvolnilo ohromné množství plynu, především oxidu uhličitého. Vesnice Nyos, Su-bum a Cha se nacházely v údolí pod jezerem, kam plyn doslova „natekl“ a zadusil veškeré obyvatele vesnice. Odborníci se dodnes přou, proč k úniku plynu došlo. Celá oblast severozápadního Kamerunu se nachází v tektonicky aktivní zóně a převážná většina místních jezer je sopečného původu. Za normálních okolností se plyn soustředí ve spodní části jezera, které je až 200 metrů hluboké. Podle geologů došlo osudného dne buď k obrovskému sesuvu půdy pod hladinou jezera, nebo k menší vulkanické erupci. Vyloučeno není ani to, že vlivem rozsáhlých dešťů byla porušena rovnováha vrstev vody v jezeře, což způsobilo vystoupání plynu na povrch.

Středoafrický Čad: Země plná byrokracie a korupce, kde si za peníze koupíte témeř vše

Podivná tradice Hererů: Za svobodou v uniformách katů
TOMÁŠ LINDNER 19. ledna 2018 • 12:14

Podivná tradice Hererů: Za svobodou v uniformách katů

Tomáš Večl




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země