Horní tvrz v Kestřanech

Horní tvrz v Kestřanech Zdroj: archiv Píseckem s. r. o.

Jihočeské Kestřany: Malá obec na Písecku skrývá zámek a dvě tvrze

Co mají společného jihočeské Kestřany a švýcarská Bellinzona, která je na Seznamu světového dědictví UNESCO? Obě místa spojuje rarita: trojice středověkých panských sídel, jejichž historie započala už ve středověku.

Avšak zatímco Bellinzoně tamní tři kamenné hrady dopomohly až k zápisu do Seznamu světového kulturního dědictví, Kestřany pořád zůstávají trochu zastíněny ostatními regionálními pamětihodnostmi. Přesto jen málokterá obec se dokáže honosit výjimečně zachovalými areály dvou kamenných gotických tvrzí a ještě navíc zámkem oděným do jednoduchého šatu raného baroka. Zároveň všechny pozoruhodné objekty leží v těsné blízkosti a dohromady spoluvytvářejí jedinečný, architektonicky velice pestrý soubor. Oddělují je pouze terénní nerovnosti příkopů, soustava zdí, všehochuť hospodářských budov a prašná polňačka.

Role prvního známého majitele Horní tvrze přísluší Albertovi z Kestřan. Poté vstoupila do hry parcelace panství více následovníky. Dělení se přímo dotklo i vlastní obce. Proto si Albertovi pravnuci vystavěli ihned vedle svoji rezidenci, která nyní nese název Dolní tvrz. Vznik přilehlého zámku pak často bývá dáván do souvislosti s pozdějšími novými majiteli. Ovšem kolem Kestřan stále víří tajuplná a dosud nerozluštěná záhada. Více mi o ní pověděl památkář Jirka Hladký. „Podle některých kusých indicií tady snad mohly existovat tvrze tři! Ale, jak říkal můj dřívější kolega: Chlapi, raději dál nic nešiřte, dokud ji doopravdy nevykopete. Jen s maximální dávkou fantazie se osobně odvážím tipovat, že se rozprostírala v místech pozdějšího hamru u Horní tvrze. Nebo čistě teoreticky snad předcházela dnešnímu zámku.“

Obnovené památky

Kestřanské tvrze teprve nedávno začaly zvolna povstávat z popela dlouholeté devastace. I přes veškeré šrámy opětovně vyzařují ducha své starodávné slávy. Sousední zámek zatím na příchod šťastnějších dnů stále vyčkává. Obě tvrze se nyní nacházejí v soukromém vlastnictví. Dolní tvrz již stihla absolvovat kompletní obnovu a patří mezi nejpozoruhodnější objekty svého druhu u nás. Autentický ráz tvrze podtrhuje slohová čistota doprovázená šindelovou krytinou dominantní obytné věže.

Veřejnosti je momentálně zpřístupněna Horní tvrz. Tam se za vrstvami výmalby poničených interiérů podařilo odhalit zbytky hýřivých odstínů zašlých barev dávné výtvarné výzdoby. Naopak kamenná klenutí zase symbolicky promlouvají chladnou krásou středověku. Největší cennost skrývá zčernalý strop bývalé kaple, později zadaptované na panskou kuchyni. „Zakloň hlavu a podívej se nahoru,“ nabádá mne Jirka Hladký. „Podobnou ukázku diamantové klenby tu u nás na jihu spatříš jen v Soběslavi, případně uvnitř bechyňského kláštera.“

Kestřanský zámek (17. století)Kestřanský zámek (17. století)|Jakub Hloušek

Těhotná madona

Podmanivé strohosti tvrzí nastavuje zrcadlo kestřanský kostelík. Ten je zvenčí poměrně nenápadný. Zato vevnitř se leskne záplavou zlata, křivek a kudrlinek vrcholného baroka. I on si hýčká svoje zvláštní tajemství. „Pyšníme se obrazem takzvané Panny Marie Karlovské, pojmenované podle svatyně na pražském Karlově. U ní malíř zvolil výjimečný motiv, kdy vyjádřil svoji představu těhotné Matky boží,“ připomenul Jirka Hladký.

Poslední minuty v Kestřanech trávím u koryta zlatonosné řeky Otavy. Zde pod větvovím jilmů září půvabný baldachýn barokní kapličky. Podle pověsti ji z vděčnosti nechal postavit anonymní francouzský důstojník. Toho prý zachránily místní ženy, když ho před císařskými pronásledovateli ukryly mezi vyprané prádlo.

Ve stopách Švejkovy anabáze

Jen kousek cesty zbývá z Kestřan do Putimi. Osvěžit si ji lze procházkou po naučné stezce s ptačí pozorovatelnou u rybníka Řežabince. I Putim se řadí mezi klenoty Písecka. Od západu se představí dvojicí historických mostů. A za nimi v ulici svítí fasáda stavení, které si odbylo hereckou premiéru ve filmové adaptaci slavného Švejka. Putimská chalupa se tehdy proměnila na improvizovanou putimskou četnickou stanici, kde byl světoznámý hrdina během své legendární anabáze podroben výslechu a následně eskortován. Vtipem je, že za dob mocnářství „starého Procházky“ v Putimi žádná četnická stanice neexistovala.

Zdejší svatyně zaujme bohatou škálou renesančních náhrobních kamenů zkrášlených výzdobou od anonymních mistrů. Přilehlý hřbitov se může pochlubit hrobem Jana Cimbury, klíčovou postavou románu z pera Jindřicha Šimona Baara, a hlavně venkovní kostnicí. Tady se pod zapuštěným přístřeškem bělají tisíce zarovnaných lidských kostí. Pochmurný výjev mnohonásobně znásobuje dřevěné zábradlí, do jehož otvorů byly zasazeny jednotlivé lebky. O kostnici se tradovalo, že obsahuje ostatky padlých francouzských vojáků. Nicméně experti vznik kostnice přisoudili nedostatku prostoru pro nové hroby, který byl vyřešen přesunem starých kosterních pozůstatků na jedno místo. Trochu mě zaráží umístění kostí na čerstvém vzduchu. Před nepřízní počasí jsou chráněny jen bočními stěnami a šikmou stříškou. „Takové uchování je ideální,“ vysvětlil mi Jirka Hladký. „Vždyť právě kvůli špatné cirkulaci vzduchu se jim to v Sedlci u Kutné Hory začalo hroutit a rozpadat.“

Dolní tvrz v KestřanechDolní tvrz v Kestřanech|archiv Píseckem s. r. o.

Další poklady Písecka

Projekt Otevřené brány kostelů na Písecku, který započal loni,  kromě představení lokálních pokladů sakrálního dědictví příchozí přitáhne i do malebných obcí, které stojí stranou zájmu turistů. Přitom ale překvapí drahocennými skvosty minulosti. Nejblíže Kestřanům se nachází Dobev, kde malý kostelík oslní dokonale propracovanými detaily gotiky. „Tady je hodně zvláštní reliéf v tympanonu vstupního portálu. Zřejmě měl znázorňovat ukřižovaného Krista a po jeho bocích Pannu Marii a svatého Jana. Avšak v reálu vidíme pouze náznak motivu, včetně hrubých obrysů jednotlivých postav. Tudíž celé dílo zůstalo nedokončeno,“ zahájil výklad Jirka Hladký.

Naprosto neznámým unikátem je dále malá víska Myšenec u Protivína. Na místech dnešních chalup se prvně tyčil ohromný hrad. „Nechal si ho zbudovat panovník Přemysl Otakar II. Avšak stále marně pátráme proč,“ přemýšlí Jirka Hladký. Hradní areál se nakonec transformoval do venkovské zástavby, jen kusé fragmenty silných zdí a zdánlivě nelogické kamenné oblouky nad úzkými průchody mezi vesnickými usedlostmi připomínají zaniklou královskou rezidenci. Pravděpodobně blízkost vladaře se odrazila v paletě středověkých maleb myšeneckého kostela. A dokonalou mystifikaci skýtá Krč u Protivína: tamní nevýraznou svatyni bychom zřejmě minuli bez zastavení. Jenže ona vznikla příčným rozšířením gotické stavby, kdy se z primárního presbytáře stal temný boční výklenek zaplněný úchvatnou výtvarnou výzdobou prostoupenou ostrůvky černé patiny.


Za doprovodu varhan

Projekt Otevřené brány kostelů na Písecku zahrnuje desítku nejpozoruhodnějších duchovních staveb regionu. Kromě svatyní situovaných do blízkosti Kestřan, PutimiProtivína jsou též návštěvníkům otevřeny dveře chrámůAlbrechticíchnadVltavou či Mirovicích. Pozadu nezůstávají ani církevní památky městaPísku. Například prohlídku mirovického svatostánku vám zdejší průvodce rád zpříjemní tóny chrámových varhan.