Pozorování noční oblohy poseté stovkami hvězd patří k létu. Dříve k tomu stačilo jen vzhlédnout k nebi. Dnes je potřeba vyjet z města a uniknout světelnému smogu, všudypřítomnému světlu. Kde jsou u nás nejtmavější kouty? Kde je ještě možné pozorovat Mléčnou dráhu nebo i galaxie vzdálené tisíce světelných let?
Cedule s upozorněním na pozorování noční oblohy, informační panely o souhvězdích nebo planetách – taková pozorovací stanoviště, běžná na Západě, se u nás zatím chystají. Astroturistika si u nás s neustále postupujícím světelným znečištěním postupně hledá své místo. „Stejně jako dnes lidé jezdí dětem ukazovat na farmy domácí zvířata, začíná se více jezdit i za tmou, ve které je ještě stále možné pozorovat bohatý život na nebi,“ říká Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
Světla z měst i vesnic se šíří kilometry daleko a zastiňují oblohu. Zahlédnout zvířetníkové světlo nebo svůj stín díky svitu z planety Venuše už je výjimečný zážitek. Z pořádné tmy se stává luxus. V těch nejtmavších koutech Česka je možné pozorovat asi dva tisíce hvězd. „Ve městech jsou na noční obloze viditelné už jen stovky hvězd, ve velkoměstech desítky a Mléčnou dráhu už v nich nezahlédnete,“ dodává Pavel Suchan.
Všechny barvy hvězd
Hřeben Gruň v nadmořské výšce 880 m n. m. v Moravskoslezském kraji poblíž obce Staré Hamry je jedním z nejtmavších koutů Beskyd. Díky řídkému osídlení, minimálnímu světelnému znečištění a čistému průzračnému ovzduší je v oblasti výjimečná viditelnost. Astronom Tomáš Hynek tady se svými dalekohledy umožňuje lidem putovat po hvězdném nebi a galaxiích. Lidé se sem jezdí během dne podívat dalekohledem na Slunce, planetu Venuši a jasné hvězdy, večer pak na měsíční krajinu pokrytou krátery, měsíčními horami a moři, poznávají barvy hvězd, objekty hlubokého vesmíru, mlhoviny, hvězdokupy i daleké galaxie.
„V srpnu je třeba vidět oblíbený meteorický roj Perseid, planeta Saturn i s prsteny a pěti největšími měsíci. Pouhým zrakem, bez dalekohledu, je tady viditelná Velká galaxie v Andromedě, která je vzdálena 2,5 milionu světelných let,“ říká Tomáš Hynek, který Centrum tmavé oblohy v Beskydech založil před třemi lety. „Téměř všechny hvězdárny v Česku jsou zaplaveny světlem z měst, proto děláme prohlídky hvězdné oblohy astronomickými dalekohledy zde v Beskydech, kde je ještě tma,“ dodává astronom. Právě znalci hvězd a vesmíru, profesionálové i amatéři, se dnes starají, aby z povědomí lidí nevymizela znalost noční oblohy. Byli první, kteří před lety začali kvůli světelnému smogu bít na poplach.
Hledači tmy
V Beskydech je jedna ze tří oblastí tmavé oblohy u nás. Jde o místa, kde je tma rušená minimálně a kde jsou ideální podmínky pro pozorování noční oblohy. Tmu se v těchto místech snaží odborníci chránit, popularizovat a informovat veřejnost o problematice světelného znečištění. Jako první vyhlásili v roce 2009 astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími Jizerskou oblast tmavé oblohy. Má rozlohu necelých 75 km2 a z poloviny leží na polské straně. U nás sahá od osady Jizerka po horu Smrk.
„Když byla založena Jizerská oblast tmavé oblohy, řekl jsem si, že přece u nás v Beskydech máme podobné, a možná i lepší podmínky a byla by škoda toho nevyužít,“ říká astronom Jan Kondziolka. Dnes Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) zaujímá rozlohu 308 km2 a asi třetina oblasti je na slovenské straně. V roce 2014 se na relativně málo obydleném území na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje přidala Manětínská oblast tmavé oblohy o velikosti 346 km2. Chránit tmu se letos rozhodlo i 38 obcí mikroregionu Bystřicko. „Připravuje se vyhlášení takové oblasti v národním parku Podyjí a o tmu se chce na svém území starat také nedávno vyhlášená chráněná krajinná oblast Brdy,“ dodává astronom Suchan. Oblasti tmavých obloh nejsou jedinými místy, kde je u nás ta největší tma: vede Šumava a Novohradské hory.
Ohnuté lampy
Oblasti tmavé oblohy u nás vznikly dobrovolně, nejsou vázány na dodržování pravidel. Ani jedna zatím nemá ambice a nesplňuje přísná pravidla Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu. Je jen na místních lidech, jak si se světelným smogem poradí. A k jeho omezení stačí často málo: svítit kolmo k zemi, nepoužívat studeně bílá osvětlení, která podle astronomů škodí mnohem více.
„Jsme malá obec a pořídit celou moderní soustavu svítidel by pro nás bylo drahé. Tak jsme se rozhodli k jednoduchému kroku za minimální náklady. Ohnuli jsme držáky lamp, které nám svítily zbytečně pánubohu do oken. Dnes svítí kolmo k zemi a výrazně to pomohlo. Také jsme zrušili asi čtyři světla, která byla zbytečná,“ popsal místostarosta Manětína Jaroslav Hruška.
Největším problémem jsou přesvícená velká obchodní centra, logistické areály a billboardy. Škodí také špatně osvícené ulice, památky nebo sjezdovky.
Přirozená tma je důležitá pro chod přírody a biorytmus zvířat – v ohrožení jsou třeba sovy a hmyz táhnoucí se za světly lamp, kolem kterých krouží do úmoru. A světlo v noci škodí i zdraví člověka. Vědci dokázali, že nedostatek tmy během spánku snižuje produkci hormonu melatoninu, který zabraňuje některým druhům rakoviny, pravděpodobně také zpomaluje proces stárnutí a pomáhá proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě.
Světlo všudypřítomné
Podle Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu žije ve světlem znečištěném prostředí až 80 procent lidí na světě a světelný smog se ročně rozšíří v průměru o 6 procent. „Jsou ale země, které přistoupily k regulaci a kde se světelné znečištění už snižuje. Česká republika se řadí k těm, kde tmy stále ubývá, protože si svítíme ve většině případů špatně a čím dál víc,“ říká Pavel Suchan.
Astronomové proto chtějí, aby byla tma chráněná zákonem. Světlo se z velkých měst šíří stovky kilometrů daleko a kazí tak snahy oblastí, kde se snaží světelný smog minimalizovat. „Noční přírodu bychom si měli chránit úplně stejně jako přírodu ve dne. Tedy začlenit ji minimálně do národních parků a chráněných krajinných oblastí,“ myslí si Pavel Suchan. Ochrana tmy dnes žádnou oporu v zákoně nemá, na vládním návrhu regulace nevhodného způsobu svícení by se momentálně mělo pracovat na Ministerstvu životního prostředí.
Opravdová tma
„Nejraději pozoruji noční nebe jen tak volným okem. Při ,rekapitulaci‘souhvězdí a ujištění se, že je vše na svém místě, čekám, že uvidím nějaký zajímavý meteor. Na obloze se pořád něco děje, je stále co objevovat,“ říká Jan Kondziolka z BOTO, který v Beskydech dohlédne rozhodně dál než lidé ve městech. U nás ani v Evropě není kout s nejčernější tmou, který alespoň trochu neruší žádné světelné znečištění. Pořádné temno vládne už jen uprostřed oceánů a vysoko v horách.
A jaká budoucnost čeká tmu? Podle Pavla Suchana ji těžké časy čekají ještě desetiletí: „Až bude i na venkově světlo jako ve městech, lidem to dojde a bude se to muset změnit. Kouřící komíny továren z 50. let minulého století jsou také minulostí, a jaké tehdy bylo slávy, jak se průmyslu daří.“
Tmave světě
Jedno z nejtmavších míst na světě je v pouštiAtacamav Chile, kde je Evropská jižní observatoř s nejvýkonnější soustavou dalekohledů na světě. V Evropě najdete nejzachovalejší tmu např. na východě Slovenska v národním parkuPoloniny na polsko-slovensko--ukrajinském pomezí. Výjimečná tma je také na odlehlémchorvatskémostrověLastovo.
Kam za hvězdami?
Manětínská oblast tmavé oblohy
Umíř – Tajuplné místo u zaniklé obce Umíř uprostřed lesů, kde je možné přenocovat v bivakovacím přístřešku, k dispozici je zde i ohniště.
Třebouňský a Branišovský vrch – Ve výšce 800 m n. m. najdete pozůstatek astronomické observatoře A. M. Davida, kam vede naučná stezka.
Beskydská oblast tmavé oblohy
Hřeben Gruň a Bílý kříž – Tma je tu jedna z nejlepších a je tady také možnost jídla a ubytování.
Noční procházka – Vydejte se po červené značce po česko-slovenské hranici z Konečné, přes Bobek na Kelčovské sedlo. Zhruba polovina asi 7 km dlouhé cesty vede v otevřeném terénu po loukách.
Jizerská oblast tmavé oblohy
Jizerka – V rozlehlém 2 km dlouhém údolí se dá pozorovat nebe kdekoli na louce mezi lesy.
Osada Orle – Na polskou stranu tmavé oblohy se dostanete z Jizerky po turistické stezce. Cesta je dlouhá necelé 2 km.
Užitečné adresy a akce pozorování noční oblohy
