Jak si zpestřit návštěvu Znojma? Vydejte se po kozích stezkách na blízké Hradiště! | Reflex.cz
nahoru

Jak si zpestřit návštěvu Znojma? Vydejte se po kozích stezkách na blízké Hradiště!

Jiří Sladký28. května 2018 • 07:30
Jak si zpestřit návštěvu Znojma? Vydejte se po kozích stezkách na blízké Hradiště!
foto: Profimedia.cz

Znojmo si každý spojuje především s rotundou svaté Kateřiny s unikátními románskými nástěnnými malbami. Na protějším pahorku ale najdete divokou přírodu a pořádnou dávku tajemné historie i neobjasněných záhad. Vydejte se na Hradiště!

Když se podíváte z vyhlídkové terasy u znojemského Minoritského kláštera k západu, ukáže se vám Hradiště, osídlený pahorek se siluetou kostelních věží a bělostných kapliček. Kdysi to býval grad Znojem, jakýsi „prototyp“ města Znojma. Dnes tady leží osada s klášterem. Donedávna opomíjená část Znojma zve na průzkumnou výpravu. K památkám minulosti se vážou záhadná místa plná tajemství. A navíc první dávkou divočiny se tu ohlašuje národní park Podyjí.

V šatně Vracovjanek aneb Na Kyjovsko za krásou tradičních lidových krojů

Hradiště a jeho okolí je tipem, jak si zpestřit návštěvu Znojma a poznat víc než jen rotundu a podzemí. Za trochu fyzické námahy nabízí nejen cenné architektonické památky. Na prvním místě působivou přírodu kolem Dyje, v níž adrenalinové úseky kozích stezek střídají romantické vyhlídky, jaké u nás najdete málokde. Během sezony také návštěvu archeologických výzkumů – v posledních letech se na Hradišti doslova mění stránky dějepisu. A nádavkem i něco pro záhadology, objevitele i milovníky dobrodružství. Za hlubokou roklí Gránického potoka se rozkládá zcela jiný svět než ten, který znáte ze středověkých znojemských uliček. K cestě na Hradiště nepotřebujete poutnickou hůl, naším cílem nebude ani tak zdejší klášter, jako neznámé velkomoravské Znojmo.

Mezi třemi kaňony

Poloha vysoko nad Dyjí na protáhlém ostrohu uzavřeném dvěma lesnatými roklemi je jedinečná, jako stvořená k obraně. Také tu osídlení trvalo nepřetržitě takřka dva a půl tisíce let. Jedno opevnění střídalo druhé. To nejvýznamnější vznikalo postupně po příchodu Slovanů. Od 8. století už návrší nad řekou bránilo západní hranici Moravanů. Na ostrohu vznikla pevnost, opěrný bod proti útokům východofranckých vojsk. Po roce 1986, v krátkém sledu dvou tří desetiletí tu archeologové a historici odkryli stopy po někdejším významném sídelním centru Velké Moravy.

Lahodný zážitek v srdci Vysočiny. To je návštěva v Bistrot de Papa
Zuzana Šprinclová 3. dubna 2018 • 11:36

Lahodný zážitek v srdci Vysočiny. To je návštěva v Bistrot de Papa

Dvě Znojma nedělí jen několik set metrů lesnatého kaňonu, ale také skoro dvě století. Když opevněné sídlo nad kaňony zažívalo největší rozkvět, než ho ukončili maďarští nájezdníci, ke vzniku přemyslovského Znojma zbývalo ještě sto padesát let. Další vývoj města pak směřoval už jen jedním směrem – na východ.

Unikátní objev

Do archeologického bádání po celém hradišťském návrší se pustila katedra historie brněnské Pedagogické fakulty MU. „Na Hradišti sídlil slovanský velmož s bojovou družinou. Ovládal odtud obchodní cestu z Čech do Podunají,“ říká archeolog Bohuslav Klíma. Asi největším trumfem brněnských pedagogů jsou dva velkomoravské kostely, nalezené zdivo v půdorysu sakrální stavby. „První kostel jsme našli na nejvyšším bodě ostrohu, hned vedle klášterní stodoly,“ přibližuje fantastický objev docent Klíma. „To nejpozoruhodnější na něm je doba vzniku. Pravděpodobně stál už před polovinou 9. století, či dokonce na jeho počátku, tedy ještě před příchodem Cyrila s Metodějem.“

Nevšední vycházka moravskou metropolí aneb 12 zastavení v židovském Brně

Podle docenta Klímy byl zasvěcen sv. Hypolitu. Nezvyklý patron napovídá, že křesťanství na Znojemsko přinesli kněží z pasovského biskupství, které v té době vyvíjelo intenzivní misijní činnost. „Mohli to být benediktinští mniši z opatství sv. Hypolita v dnešním dolnorakouském St. Pöltenu,“ vysvětluje Bohuslav Klíma. „Druhý kostel, rotunda, vznikl o několik desetiletí později a dnes nad ním stojí klášterní kostel Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ten se jmenuje stejně jako první velkomoravský kostel. Zasvěcení z něj sem mohlo být přeneseno,“ domnívá se docent Klíma. Rotunda podle něj přečkala zánik Velké Moravy a sloužila ještě znojemským přemyslovským knížatům v 11. století. Do doby, než si místní nobilita postavila v blízkosti hradu nový chrám, dodnes stojící rotundu, jejíž malířskou výzdobu každoročně obdivují tisíce návštěvníků Znojma.

Největší velkomoravské pohřebiště

Jedním z posledních objevů brněnských vědců je rozsáhlé velkomoravské pohřebiště, podle docenta Klímy největší z období Velké Moravy, jaké bylo u nás nalezeno. Trvalo po dobu sto padesáti let a zahrnovalo tak ještě předvelkomoravské období. Skoro patnáct set hrobů dokládá, že na Hradišti existovala lidnatá osada. Ani za deset let od objevu je archeologové neprozkoumali zdaleka všechny. Předměty z hrobů najdete v nevelkém, ale poutavém muzeu, které zřídila brněnská katedra historie v jednom z bývalých objektů kláštera.

Filmová turistika: Udělejte si výlet na místa v Čechách, která znáte z filmů a pohádek

Impozantní kostel s klášterem stojí na Hradišti od konce 13. století. Jeho zdi ukrývají velkomoravské základy. Ladná barokní kupole s věžičkou vytváří s druhou kostelní věží nezaměnitelnou siluetu. Návštěvu kostela a proboštství řádu křižovníků je ale třeba předem domluvit. Procházka Hradištěm přináší nečekané okamžiky – na konci vesnické uličky překvapeni projdete starobylou Švédskou bránou, která tu zůstala z klášterního opevnění. Jinde se před vámi náhle vynoří v jednom pohledu celý kus historie – socha Rostislava s rekonstrukcí velkomoravského obydlí za ním a to vše na pozadí klášterních věží.

Vyhlídky

A nesmíte zapomenout na vyhlídky. Tou první je návrší u poutního kostela sv. Antonína Paduánského. Nad skalnatým srázem Gránického údolí se otevírají velkolepé pohledy na panoráma historického Znojma. Snad ještě lépe si vedutu s paláci a věžemi vychutnáte od nedaleké kaple sv. Eliáše.

Čertovy hlavy: Vyražte na trek na Kokořínsko a objevte „český Mount Rushmore“
Markéta a Michael Foktovi 25. ledna 2018 • 11:47

Čertovy hlavy: Vyražte na trek na Kokořínsko a objevte „český Mount Rushmore“

Úchvatnou městskou krajinu věží chrámů a hradních paláců, strmých dolin a skalních výchozů propojuje stuha řeky – nenajde se hezčí moravské město. Město rozprostřené po vertikále se usadilo v krajině víc než dokonale. Všimněte si znojemských kontrastů: protipólem temných roklí jsou vyhřáté a sluncem zalité jižní svahy nad hladinou Dyje. Vinohrady osázené terasy připomenou dunajské Wachau či dokonce italskou Ligurii.

Na výspě Peruna hromovládce

Turistické značky nevedou všude, a tak si cesty na mnohá místa musíte najít sami. Po vyšlapaných pěšinách se dostanete ke kapli sv. Eliáše, světce, který ve slovanském pravoslavném podání zastupuje pohanského boha Peruna. Ne náhodou stojí na místě, které musí blesky přitahovat.

Přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny: Osvěžte se trekem v nádherné krajině plné…

Odtud můžete sejít na další magické místo, na Eliášovu skálu, nejexponovanější skalní útes nad Znojemskou přehradou. Odmění vás nejen další sugestivní pohled na město, přímo před sebou budete mít tajemné hradišťské terasy, které se dochovaly ze středověku, z doby prvních mnichů křižovníků na Hradišti. Kdysi tu stával prosklený secesní altán, nyní už jen skromné zbytky. Snad nejromantičtějším místem je zdejší skalní zahrada. Kamenné zídky v ní původně kaskádovitě spojovaly řady schodišť a romantických průlezů. Po více než sto letech ji téměř pohltil čas, ale stále bere dech.

Posvátná krajina v rokli

A ještě něco ozvláštňuje Hradiště. Je to křížová cesta. Sejdete po ní od Antonínka, anebo ještě lépe – vydejte se kolem jejích čtrnácti zastavení vzhůru od Znojma k Hradišti. Středověkou pěší stezku v příkrém skalnatém srázu upravil na konci 17. století do podoby křížové cesty jeden z proboštů od sv. Hypolita. Zasadil ji do drsné krajiny plné skalisek a balvanů, snad aby umocnila duchovní zážitek.

Cesta do minulosti plná tajemství. To je návštěva poutního kostela na Zelené hoře

Je zvláštní podniknout tu dramatickou pouť, vystoupat takřka po skále vlhkou roklí, která symbolicky, obrazně i doslova dělí dva světy – staré a novější Znojmo.


Knížecí přivítání

Cestou k muzeu vás uvítá kníže Rostislav v životní velikosti s modelem chrámu na rukou. Socha je dílem novodobého Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana. Uvnitř uvidíte tisíce předmětů starších než jedno tisíciletí. Originální nálezy i repliky velkomoravských nástrojů, zbraní i šperků, bronzové a stříbrné náušnice, prsteny a gombíky či skleněné náhrdelníky. Model o velikosti malého pokojíku dává představu o tom, jak vypadalo hradisko v rané slovanské éře. Ke kuriozitám patří slepičí vejce stará 1200 let. Návštěvníci se dozvědí, že už obyvatelé velkomoravského Znojma šlechtili víno, ale také čím Moravané trpěli a na co umírali. Před budovou muzea upoutá kromě zvýrazněných základů prvního kostela chýše s rákosovou střechou a se stěnami z nabíjené hlíny – polozemnice, kterou obývali naši slovanští prapředkové. Před kupolí klášterního chrámu se rodí velkomoravský archeoskanzen. Patří k němu políčka a vinice s vyplétanými ploty a k prvnímu obydlí přibudou i další objekty.


Záhady velkomoravských hrobů

Ne všechny stopy znojemské minulosti dokážou archeologové beze zbytku rozluštit. Co třeba zásvětní dary vkládané do hrobů? Keramické nádoby v hrobech se stopami zrní mají jasný smysl. Potraviny pro zemřelé na onom světě. Skořápky vajíček v dětských hrobech zase souvisejí s kultem plodnosti a znovuzrození. V mnoha hrobech byly nalezeny různě velké kameny, vložené záměrně. Jaký význam měly? A co střep pálené hlíny na lebce zemřelého – proč zakrýval čelo a oči?


3 záhady Podyjí

Znojmo je město, které se zdá tajemnem přesyceno, a mysteria se jen kupí. Platí to i o jeho bezprostředním okolí.

1. Vlčí jáma

Narazíte na ni v lesích za Hradištěm nedaleko značené cesty. Několik metrů široký zahloubený válec z kamenů postavených nasucho připomíná studnu. Že by past na vlky? Ještě v 18. století se proti vlkům vyzděné jámy skutečně využívaly. Zašpičatělé kůly zaražené do dna pasti chycené zvíře spolehlivě zabily. Znojemská vlčí jáma je ale spíš historickou hádankou. Zdi mají jeden metr a z dolní části v pětimetrové hloubce vycházejí tři podzemní chodby. Mohla to být strážní věž na staré stezce od Znojma k říčnímu brodu přes Dyji? Či snad zbytky římské vojenské pozorovatelny? Pravděpodobněji se jedná o závlahovou nádrž, z níž brali vesničané vodu na blízká pole.

2. Ovečky bílé a jejich příběh

Kamenné stádo najdete hned za posledními domy na návrší s kapličkou ozdobenou lipami. Cholerovou kapli vybudoval v roce 1832 tehdejší křižovnický probošt jako poděkování za to, že se klášteru a celému Hradišti vyhnula epidemie sužující Znojmo. Rozhozené bělavé kameny, pasoucí se ovečky, ale nejsou jen geologickou zvláštností. Křemenné balvany původně skládaly bílý kříž, znak Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Symbol se časem změnil v přírodní skulpturu. Geologové se dosud neshodli, jakého jsou kameny původu a kde se tady vzaly. Lidová fantazie v tom má jasno. Jeden z kamenů výrazně převyšuje ostatní. Zakleté stádo a zkamenělý pastevec, sirotek, kterého potkal zlý osud. Od dětství ho lidé trýznili, až zatrpkl. Než zemřel, přál si navždy zůstat na pastvině jako němá výčitka těm, kteří ho utrápili.

3. Nejmagičtější kámen Podyjí

Cesta za ním vede až na samotný okraj dyjského kaňonu. Nad řekou tu jitří fantazii žulový viklan. Sugestivní balvan na kamenné desce bohužel není běžně přístupný, leží na území národního parku a turistická značka ho míjí. Příslibem může být novela zákona na ochranu přírody, která má změnit plošné zákazy vstupu. Než se podmínky vyjasní, na návštěvu divukrásného místa se raději vydejte za doprovodu průvodce ze Správy národního parku Podyjí.


Tip autora

Jak u Dyje nezabloudit? Vydejte se po kozích stezkách, pěšinách značených péčí zdejšího okrašlovacího spolku. Asi nejzajímavější je Muckova cesta (Muck Weg) vysekaná ve skále nad Dyjí. Povede vás přímo pod hradem k vyústění Gránického údolí. Na ni navazuje ještě divočejšíhradišťská“. Vyškrábete se po ní bezmála stometrovým srázem Gránické rokle podél starých teras až k Antonínu Paduánskému. Skoro vysokohorská kamenná pěšina vede serpentinami mezi balvany. Nejsložitější terén spirálovitě překonává stavební hříčkou: kamenná smyčka je kombinací krátkého tunelu a můstku. Až budete u vyhlídkové kaple na Hradišti, dosáhnete podle historické tradice práva azylu pod ochranou křižovnického proboštství, čehož kdysi využívali hříšníci prchající z královského Znojma.

Zámek Kravaře: Šlechtické sídlo alchymisty, který zde ukryl devět zlatých kachen
Kamila Šimková-Broulová 14. prosince 2017 • 13:37

Zámek Kravaře: Šlechtické sídlo alchymisty, který zde ukryl devět zlatých kachen

Petrovské „plže“. To jsou unikátní vinné sklepy poblíž Strážnice

Jiří Sladký




Starší články Lidé a Země