nahoru

Dovolená v Chorvatsku: Chcete se vyhnout davům turistů? Navštivte ostrov Vis!

Markéta a Michael Foktovi5. června 2018 • 07:20
Dovolená v Chorvatsku: Chcete se vyhnout davům turistů? Navštivte ostrov Vis!
foto: Markéta a Michael Foktovi

Atmosféra je tu pomalá a lenivá. Chcete-li si pořádně odpočinout od lidí, vyjeďte na malé chorvatské ostrovy – poradíme vám, co všechno si na nich můžete o prázdninách užít.

Na ostrov Vis se vejdou akorát dvě větší vesnice a pár usedlostí v polích mezi nimi. Protože byl celý ostrov až do počátku devadesátých let jednou velkou vojenskou pevností, kam nesměli nejen cizinci, ale dokonce ani obyvatelé zbytku tehdejší Jugoslávie, zachovalo si zdejší stejnojmenné hlavní městečko i původně rybářská osada Komiža atmosféru jako na konci světa. Stav, kdy se člověku zdá, že i samotné moře naráží do zdejších oblázkových pláží lenivěji než jinde. Životní přístup místních dokonale vystihuje jediné chorvatské slovo – „pomalo“.

Ostrov dvou osad

Komižu a Vis oddělují tři vrcholy ostrova a úrodné „polje“, jež se rozkládá mezi nimi. „V každé vesnici se mluví jiným dialektem, takže se může klidně stát, že si jejich obyvatelé úplně neporozumí,“ vysvětluje Medo Ilić, rodák z Komiže. Učí na jediné zdejší škole, pomáhá při archeologických vykopávkách a v létě se živí jako průvodce.

Komiža byla po staletí domovem asi nejlepších rybářů na Jadranu, a tak ve zdejší benátské pevnosti Kaštel ze 16. století najdete muzeum rybářství. Zdejší vlastně jediné náměstí u moře lemované domy v benátském stylu je něco jako obecní obývák pod širým nebem, kde se odehrává většina života patnácti stovek komižských obyvatel.

Hříšně krásný chorvatský Trogir láká romantiky a milovníky středověké architektury

Hlavní „městečko“ Vis, kde přistávají trajekty, má o malinko více městskou atmosféru s rozlehlou přímořskou promenádou. Hned vedle tenisových kurtů v oblasti Mrtvilo tu stojí řecké náhrobky, zbytky římských lázní s mozaikovou podlahou a další pozůstatky antického města Issa, jež tu stávalo už ve čtvrtém století před naším letopočtem. Obě obce mají své majestátní kláštery – Komiža benediktinský v kopci nad vesnicí a Vis františkánský na poloostrově Prirovo u moře.

Hib, hib, hurá!

Během let vojenské izolace museli místní obyvatelé vyžít z toho, co jim ostrov dal. Nebylo to sice snadné, občas to však bylo překvapivě chutné. Zdejší původní vinnou odrůdu Vugava, ze které se vyrábí bílé víno, tu prý vysadili už staří Řekové a říká se, že právě Vis byl prvním místem v Chorvatsku, kde se víno pěstovalo. A hned od počátku slavilo úspěchy. Alespoň podle řeckého učence Agatharchida, kterému připadalo viské víno v porovnání s jinými lepší. Dnes vinice zabírají celou pětinu úrodné půdy ostrova.

Lastovské souostroví je oázou klidu a pohody. Nenechte si ujít 8 míst, která musíte vidět

Jiné plodiny z Visu jsou poměrně unikátní – nebo alespoň jejich zpracování. „Tohle je jediný mlýn na mouku ze svatojánského chleba na celém Jadranu,“ zdůrazňuje Petar Alavanja. V budově na okraji Komiže dělá mlynáře už asi třicet let. Plody svatojánského chleba, kterému se tady říká rogač a v odborných knihách rohovník, jsou velké, hnědé a napohled nevábné lusky.

„Za kilo lusků vyplácím v srpnu a září, kdy je sklizeň, dvě a půl kuny. Protože se jich na velkém stromě urodí i sto padesát kilo, vydělá si jeho majitel asi čtyři stovky,“ vypočítává Petar. Kromě výroby mouky měla semena rohovníku v minulosti ještě jedno kuriózní využití. Protože každé z nich váží přesně 0,08 gramu, používala se k vyvažování drahých kovů. Název jednotky hmotnosti karát ostatně pochází právě z anglického pojmenování rohovníku „carob“. Na Visu pro ně lidé našli další použití – vyrábějí z nich výtečný likér, rogačicu.

Bolest, pot a nadšení. Chorvatsko ze sedla bicyklu vám odhalí svou méně známou tvář

Žádné Vánoce na Visu by se asi neobešly bez prazvláštní sladké speciality zvané hib. „Když koláčky hib vytvaruji, suším je celý měsíc na slunci a každý den je obracím. Pak vydrží klidně i rok. Rybáři si hib brávali na moře jako zdroj energie,“ vysvětluje farmář Andro Zorotović. Pravý viský hib se skládá z namletých sušených fíků a mandlí. „Aby se těsto dobře tvarovalo, přidává se do něj poctivý šplíchanec rakije,“ prozrazuje Andro opojné kuchařské tajemství.

Na ryby jako o život

Komižské falkuše bývaly pojmem po celém Jadranu. Unikátní štíhlé plachetnice s vesly typu gajeta vytlačily až motorové lodě z druhé poloviny dvacátého století. Rybáři z vesnice na Visu v nich cestou na loviště často málem vypustili duši, aby nenechali na moři holý život. Doslova. Nejvýnosnější loviště sardinek a makrel totiž leží u osamoceného ostrůvku Palagruža, který je blíž k italskému pobřeží než k tomu chorvatskému.

Nejsladší suvenýr z Korčuly? To jsou koule Marca Pola z místní slavné cukrárny
Markéta a Michael Foktovi 2. května 2017 • 10:57

Nejsladší suvenýr z Korčuly? To jsou koule Marca Pola z místní slavné cukrárny

Kombinace vesel a plachet dovolovala rybářům nepolevovat v rychlosti ani během obávaného bezvětří, jemuž se chorvatsky říká „bonaca“. Když měli smůlu, znamenalo to patnáct hodin úmorného veslování. Těm nejlepším se to však bohatě vyplatilo. U skalnaté Palagruže mohlo zakotvit sotva dvacet lodí ze stovky, které na třítýdenní rybářskou výpravu z Komiže vypluly. Ty ostatní musely zůstat na moři a riskovat, že je vlny rozmetají o skalnaté pobřeží. Zápolením o kotviště tak vznikla asi nejstarší regata světa, kterou místní nadšenci v posledních letech obnovili.

Samotná falkuša je přitom snem každého rybáře bez motoru – když s ní ovšem umí zacházet. „Pokud přidáme k bokům lodě zvláštní prkna zvaná falky, které gajetu zvyšují a podle nichž se také jmenuje, uveze skoro pět tun nákladu – to je asi devadesát sudů nasolených ryb,“ ukazuje historik Joško Božanić, zatímco se na lodi dlouhé devět metrů a široké ani ne tři metry snažíme vyhnout ráhnu s plachtou, jež se přehupuje nad trupem sem a tam. Poslední skutečně používaná falkuša se potopila u ostrova Biševo v roce 1986 a její zbytky dnes trůní v komižském rybářském muzeu. Právě podle ní místní nadšenci vyrobili několik replik, se kterými teď ohromují svět.

Romantický výlet po chorvatské řece Cetině. Pokochejte se nádhernou přírodou a…

Vis se řadí k nejzachovalejším ostrovům Jadranu a zdejší pláž Stiniva na jižním pobřeží obsadila hned první příčku podle organizace European Best Destinations, jež ji vyhlásila za nejlepší v Evropě. Moře se k jejím oblázkům protahuje sotva šest metrů širokým kaňonem vyhloubeným ve vysokém vápencovém útesu. Milovníci historie určitě ocení zbytky antického města ve Visu a zdejší archeologické muzeum s nádherně zachovalou bronzovou sochou řecké bohyně a desítkami amfor z lodních vraků v okolí ostrova, zatímco nadšenci do vojenství prozkoumají desítky armádních objektů po celém ostrově. Pokud sem jedete za nenucenou pohodou, není pro vás lepší místo než přímořská „náves“ v Komiži. Vis má zkrátka pro každého něco, a navíc stále ještě vyzařuje atmosféru Jadranu předtím, než ho zasáhla tsunami masového turismu.


Výbušná minulost Visu

  • Od druhé světové války do konce 80. let se stal Vis gigantickou vojenskou pevností. Pozůstatky po armádě jsou tu proto všudypřítomné.
  • Na úbočí kopce Hum najdete jeskyni, ve které se prý za války ukrýval sám pozdější jugoslávský prezident Josip Broz Tito. Jmenuje se po něm – Titova špilja.
  • Ostrov provrtává asi 70 km podzemních tunelů a bunkrů. Do většiny se dá na vlastní nebezpečí dostat a občas tu narazíte na zbytky těžkých zbraní.
  • V zátoce Parja je zachovalý ponorkový bunkr Jastog. Je dlouhý 100 m, široký 10 m a dnes ho využívají jachtaři jako úkryt před špatným počasím.
  • Najít využití pro chátrající vojenské objekty není jednoduché, občas se to však podaří. V bývalé podzemní trafostanici dnes funguje vinný sklep Lipanović a existují plány na zřízení podzemní továrny na zpracování ryb.

Tradiční nedělní španělská snídaně? Tyčinky churros namáčené v čokoládě!
Slavnost vína na ostrově Tenerife aneb Zběsilá jízda na prknech
Věra Sychrová 26. dubna 2018 • 14:39

Slavnost vína na ostrově Tenerife aneb Zběsilá jízda na prknech

Markéta a Michael Foktovi




Starší články Lidé a Země