Muzeum nové generace

Muzeum nové generace Zdroj: archiv Muzea nové generace

Muzeum nové generace
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
3
Fotogalerie

Cesta do minulosti plná tajemství. To je návštěva poutního kostela na Zelené hoře

Po staletí chodí lidé do poutního kostela na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou hledat spásu a obdivovat dílo geniálního architekta Santiniho. Dnes navíc v blízkém zámku najdete Muzeum nové generace, kde se návštěvníků dotýká dávno zapomenutá historie.

Vstupujeme do temných hvozdů hustých lesů bez lidí, kde mniši cisterciáci postavili ve 13. století klášter. Působivá zvuková kulisa (zpěvy mnichů, zvuky zvonů, déšť, vítr...) nás vtahuje do děje a přenáší 800 let nazpět do temné doby středověku. „Vy si to neumíte představit. Nezažili jste to,“ zní ve sluchátkách. „Lesy byly tenkrát plné ďáblů, strašná zima.“ Děti se trochu bojí, ale užívají si to.

Už v prvních chvílích je jasné, že tato expozice je jiná, než na co jsme běžně zvyklí. Tady jde především o zážitek a o poznání zábavným, chytrým a vkusným způsobem. Díky videoprojekcím a zvukovým efektům zaujme expozice i ty nejmenší. Našimi virtuálními průvodci jsou desetiletá dívka, která o historii zdejšího cisterciáckého kláštera i každodenním životě promlouvá s opatem, řezbářem nebo architektem.

Virtuální cesta historií

První patro je věnováno době, kdy mniši do dnešního Žďáru nad Sázavou přišli. Dozvídáme se, jak vypadal jejich den, na dotykové obrazovce vybíráme materiál potřebný k výrobě knihy. Schody do druhého patra nás přenesly o sto let dál a do baroka vcházíme nebem, které se odráží v zrcadlech. Působivý kaleidoskop nás vítá v době rozkvětu kláštera. Na velkém plátně se tady vedle nových – astronomických, matematických nebo vědeckých přístrojů odehrává příběh opata Václava Vejmluvy a geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který postavil na Zelené hoře kostel ve tvaru pěticípé hvězdy. Nadčasové dílo, do kterého první poutníci zavítali v roce 1722.

Ještě si v rychlosti prohlížíme unikátní sušičku chmele (v budově muzea býval pivovar), na stěnách schodiště díky komiksu proběhneme důležité historické milníky: od prvních základů přes požár a přestavbu na zámek po návrat zdevastované památky šlechticům Kinským, její opravu a zapsání na světový seznam UNESCO. A už je čas na realitu.

Stavba plná jinotajů

Jsme jen pár kroků od zámku a muzea u Konventního rybníka. Na kopci před námi hrdě stojí slavná stavba: poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Odráží se v hladině rybníka, jak to chtěl jeho tvůrce Jan Blažej Santini-Aichel. Každý jeho krok byl dokonale promyšlený, téměř vše v kostele má svůj skrytý význam.

Stavba je ošlehaná větry Vysočiny. Letos se rekonstrukce dočkají okna a venkovní fasády. A v plánu je i oprava ambitu s věžemi do původní podoby před barokní rekonstrukcí.

Vcházíme dovnitř, kde se prolínají dva slohy: gotika a baroko. Santini postavil kostel ve tvaru pěticípé hvězdy – podle legendy se totiž v místě utonutí Jana Nepomuckého měla objevit koruna z pěti hvězd. Při stavbě vycházel z křesťanské kabaly, podle které je veškerá lidská moudrost ukryta v symbolech písmen a číslic. Základem je číslo 5, které je tady téměř všude: 5 vchodů, 5 kaplí, 5 oltářů… Na stropě je obří jazyk. Odkazuje také na Jana Nepomuckého.

Vycházíme po schodech do vyšších pater kostela. Na zdech jsou vyryta data a jména poutníků, nejstarší z roku 1793. Kolik lidí se tady už zastavilo? Vždyť jen v dnešní době přijdou na Zelenou horu každý rok během tradiční poutě desítky tisíc lidí. A v Muzeu nové generace mohou znovu číst a zažívat zapomenuté příběhy, bohatou historii a genia loci tohoto výjimečného místa.


Za francouzskou kuchyní

Žďárský umělec Michal Olšiak rozesel po zdejší krajině přes 20 soch. Příjemná cesta je třeba k obřímu mamutovi do Najdku (část obce Hamry nad Sázavou, asi 2 km od Ždáru). Po procházce lesem se před vámi otevře krajina a za potokem najdete Rozštěpenou horu. Asi 500 metrů od sochy stojí starý hamr. Cestou budete ve vsi u lesa kousek od břehu řeky Sázavy míjet Penzion Najdek, kde vaří francouzský kuchař kuchyni svého rodného kraje.


Cesty za Santinim

Své stopy zanechal Santini v celém areálu bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáru, v dnešním zámku Kinských, v sídle opata - prelatuře -, v konventu, kde je dnes výstava věnovaná tomuto géniovi, který za svůj život postavil na 50 staveb. Jeho rukopis najdete také v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše nebo ve studniční kapli.

Za Santinim vyjeďte i na kole, 68kilometrová středně náročná stezka kopíruje cyklotrasu číslo 5061. Začíná ve Vojnově Městci a končí v Bystřici nad Pernštejnem.