Dalajlama

Dalajlama Zdroj: Profimedia.cz

Akademie Lidé a Země: Oceán moudrosti

Jeho Svatost 14. tibetský dalajlama je nejen nejvyšším duchovním představitelem země na Tibetské plošině (a až do roku 2011, kdy se vzdal funkce předsedy tibetské exilové vlády, byl i jejím nejvyšším světským vůdcem), ale i po celém světě uznávaným člověkem, který hlásá nenásilí a úctu ke všem živým tvorům. Stal se prvním dalajlamou, který šíří buddhistické učení po západním světě, a je nositelem Nobelovy ceny míru.

Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, jak se současný dalajlama jmenuje, se narodil na severovýchodě Tibetu 6. července 1935. Jako dvouletého ho našlo poselství mnichů, kteří se vydali směrem daným 13. dalajlamou. Mladý klučina s jistotou označil osobní předměty svého předchůdce za vlastní, a tím byla další reinkarnace dalajlamy potvrzena.

Stejným způsobem byli objeveni všichni dalajlamové. Jsou vtělením Avalókitéšvary, jednoho z bódhisattvů, bytostí, které dosáhly osvícení, ale vzdaly se ho, aby mohly učit ostatní cestě k němu. Avalókitéšvara (tibetsky Čänräzig) znamená „Pán, jenž shlíží shůry“. Ztělesňuje soucítění a velké slitování, jež se projevují zázračnou schopností pomáhat všem bytostem. V lidové víře chrání před pohromami a poskytuje potomstvo. V ikonografi i je známo 33 různých forem zpodobnění Avalókitéšvary, lišících se počtem paží, hlav a atributy. Nejběžněji bývá zobrazen s tisíci pažemi a s jedenácti obličeji nebo jako čtyřruký s jedinou hlavou. Velký počet rukou s okem uprostřed dlaní, v nichž svírá modrý lotos, symbolizuje velkou sílu pomáhat. Legendy praví, že když Avalókitéšvara pohlédl shůry na svět a uviděl utrpení, bolestí mu pukla hlava. Jeho duchovní otec, buddha Amitábha, mu střepy složil do jedenácti nových hlav.

Titul dalajlama, volně přeložitelný jako „oceán moudrosti“, poprvé udělil roku 1578 mongolský vládce Altan-chán představenému největších tibetských klášterů Sera a Däpung, Sönamu Gjamcchemu, za výuku buddhismu na chánově dvoře.

I když Sönam Gjamccho (žil v letech 1543–1588) byl prvním nositelem titulu dalajlama, je pokládán až za dalajlamu třetího, protože byl převtělencem Gendünduba (1391–1474), prvního v linii dalajlamů, a Gendüna Gjamccha (1475–1542), považovaného za 2. dalajlamu. Podle pověsti již v útlém věku řekl rodičům, že je převtělený Gendündub a že chce žít v klášteře. Stal se velkým mystikem a šiřitelem buddhismu.

Čtvrtým dalajlamou byl Jöntän Gjamccho (1589 – 1617) a následující, pátý v dalajlamovské linii, Ngawang Lozang Gjamccho (1617–1682), se stal rovněž světským vládcem Tibetu. Sjednotil politicky rozpolcený Tibet, reformoval státní správu a postavil palác dalajlamů Potála v tibetské Lhase.

Cchangjang Gjamccho (1683–1706), 6. dalajlama, proslul psaním poezie, básně psal i 7. dalajlama Lozang Kalzang Gjamccho (1708–1757), který zveršoval návod na nalezení 8. dalajlamy Džampala Gjamccha (1758–1804). Další dalajlamové – 9. Lungtog Gjamccho (1805–1815), 10.
Cchulthim Gjamccho (1816–1837), 11. Khädub Gjamccho (1838–1856) a 12. Thinlä Gjamccho (1857–1875) – svou funkci vykonávali jen krátce (zemřeli velmi mladí).

13. dalajlama Thubtän Gjamccho (1876–1933) byl schopný politik, který modernizoval zemi a zlepšil životní úroveň Tibeťanů. Za jeho vlády došlo roku 1904 ke vpádu britského vojska plukovníka Younghusbanda a v letech 1909–10 k čínské invazi. V obou případech musel dalajlama uprchnout ze země. V roce 1912 vydala tibetská vláda první tibetské bankovky a zavedla první tibetskou vlajku. Založila první poštovní úřad i lékařský institut pro zachování hodnot v tibetském lékařství.

Současný, 14. dalajlama byl slavnostně intronizován 17. listopadu 1950. O devět let později musel při tibetském povstání proti čínské okupaci uprchnout do Indie a jeho novým sídlem se stalo městečko Dharamsála na jihovýchodním úpatí Himálaje. Zde ustanovil Ústřední tibetskou správu. Funguje dodnes jako tibetská exilová vláda a považuje se za jedinou oprávněnou vládu Tibetu. Dalajlama se již před mnoha lety vzdal nároku na samostatnost Tibetu a vyzývá pouze k dodržování lidských práv a zachování kulturního dědictví na jeho území.

Již kdysi byl Tibetu předpovězen čas poroby a zároveň velké šíření tibetského buddhismu po celém světě. Jeho Svatost dalajlama se stal hlavním vykonavatelem tohoto poslání. Snad i přes svůj vysoký věk v něm dokáže ještě dlouhý čas pokračovat.